Během prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz (pokud jste nemocensky pojištěni, což je drtivá většina zaměstnanců, tedy vyděláváte za měsíc aspoň 2500 Kč a od 1. 1. 2019 aspoň 3000 Kč a na dohodu o provedení práce nejméně 10 001 Kč) vám poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny; nemocenské vyplácí stát až od 15. dne, a to za kalendářní dny. Platí to s výjimkou prvních tří dnů pracovní neschopnosti, během kterých platí takzvaná karenční doba a náhrada mzdy se neproplácí (ale to se má brzy změnit).
(Pokud vznikla dočasná pracovní neschopnost ode dne (v den), kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti již tímto dnem.)
První peníze za pracovní dny, další už za kalendářní dny
Náhrada mzdy náleží za pracovní dny, a to při dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne, při karanténě náleží již od prvního pracovního dne. Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Kdyby tedy zrovna skončil váš pracovní poměr na dobu určitou třeba 6. den pracovní neschopnosti, tak za 7. až 14. den nemoci už nic od zaměstnavatele nedostanete, ale od 15. dne vám bude vypláceno nemocenské od státu.
Projděte si, co se bude měnit v příštím roce.
Totéž platí, pokud by měl skončit pracovní poměr na základě výpovědi, kterou jste dali vy sami, pokud ale budete tzv. ve výpovědi, tedy bude vám běžet výpovědní lhůta, protože vám dal výpověď zaměstnavatel, zásadně se výpovědní lhůta stopne a prodlouží, protože se ocitnete v tzv. ochranné době a náhradu mzdy proto dostanete. Následně vyplácené nemocenské dávky náleží za kalendářní dny.
Z čeho se náhrada mzdy a nemocenské počítá
Náhrada mzdy se stanoví zjednodušeně řečeno z průměrného hodinového výdělku za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém jste byli uznáni dočasně práce neschopnými, nebo vám byla nařízena karanténa.
Pokud bude dočasná pracovní neschopnost trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti připadne čtvrtý nebo jakýkoliv další pracovní den nebo dny do jednoho kalendářního čtvrtletí a následující pracovní den nebo dny až do 14. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti do následujícího kalendářního čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti používat dva průměrné hodinové výdělky.
(Jak se stanoví průměrný výdělek, jsme si přiblížili například v textech Co se počítá do průměrného výdělku?, Víte, že můžete vydělat více, když nepracujete, než když pracujete?, a pokud jde o výpočet náhrady mzdy za dobu pracovní neschopnosti, tak speciálně v textu Náhrada mzdy a nemocenské v roce 2017 (příklady, návody.)
Nemocenské se odvozuje zjednodušeně řečeno z průměrného denního výdělku za posledních 12 kalendářních měsíců předcházejících kalendářnímu měsíci, ve kterém vznikla pracovní neschopnost nebo karanténa.
Výdělek se redukuje čili celý výdělek vám nepočítají
Zjištěný průměrný hodinový výdělek se ale nezapočítává celý, upravuje se (snižuje se) podle příslušných hodinových redukčních hranic tak, že
- do výše 1. redukční hranice (v r. 2018, tedy dosud, to je 175 Kč a od 1. 1. 2019 čili v r. 2019 to bude 190,75 Kč) se z něho započte 90 procent,
- z částky přesahující 1. redukční hranici do výše 2. redukční hranice (v r. 2018 to je 262,33 Kč a v r. 2019 to bude 286,13 Kč) se započte 60 procent a
- z částky přesahující 2. redukční hranici do výše 3. třetí redukční hranice (v r. 2018 to je 524,65 Kč a v r. 2019 to bude 572,25 Kč) se započte 30 procent,
- přičemž částka nad 3. redukční hranici se nezapočítává, nezohledňuje.
Z takto redukovaného průměrného hodinového výdělku se náhrada platu stanoví jako 60 procent za každou neodpracovanou hodinu s výjimkou prvních tří směn (maximálně 24 neodpracovaných hodin), za které náhrada nepřísluší. Náhrada mzdy se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Novou kalkulačku náhrady mzdy zveřejnilo MPSV.
Pro nemocenské se uplatňují také tři redukční hranice
- redukční hranice v r. 2018 je 1000 Kč, v r. 2019 to bude 1090 Kč,
- redukční hranice v r. 2018 činí 1499 Kč, v r. 2019 bude činit 1635 Kč,
- redukční hranice je v r. 2018 2998 Kč a v r. 2019 bude činit 3270 Kč.
Nemocenské
Zaměstnanec, který je uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa, má nárok na nemocenské od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti).
Poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.
Výpočet nemocenského
Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. (Aby nedocházelo ke snižování denního vyměřovacího základu, a tedy nemocenských dávek, tak jsou některé dny pro zápočet do rozhodného období vyloučeny – nepočítají se např. dny čerpání neplaceného volna, právě doba čerpání nemocenských dávek aj. – viz § 18 odst. 7 zákona o nemocenském pojištění.)
Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na denní vyměřovací základ.
Výše nemocenského činí 60 procent denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 procent denního vyměřovacího základu a 72 procent denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
Vyšší nemocenské pro ty, kdo zachraňují životy a majetek
Výše nemocenského za kalendářní den (tedy od 15. dne pracovní neschopnosti nebo karantény až do jejího ukončení) však činí celých 100 procent denního vyměřovacího základu v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému.
To platí obdobně i pro člena ostatní složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru. Pojištěnec však musí příslušné okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního pojištění doložit příslušné potvrzení ve smyslu § 109 odst. 3 písm. c) zákona o nemocenském pojištění, a to potvrzení operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému o tom, že (pojištěnec) je členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo členem ostatní složky integrovaného záchranného systému a že k dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v souvislosti se shora uvedenými skutečnostmi (§ 29 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění).
Výše dávky za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Kalkulačku pro výpočet nemocenských dávek v roce 2019 zveřejnilo MPSV.
Další nemocenské dávky
Dalšími dávkami nemocenského pojištění – jež se poskytují rovněž za kalendářní dny a stanoví rovněž z denního vyměřovacího základu jako nemocenské (avšak s tím, že při stanovení výše peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se z denního vyměřovacího základu do 1. redukční hranice počítá celých 100 % denního vyměřovacího základu), a proto i u nich dochází příslušným způsobem k valorizaci – jsou:
- peněžitá pomoc v mateřství (lidově zvaná mateřská), její výše činí 70 procent denního vyměřovacího základu,
- ošetřovné, jehož výše činí 60 procent denního vyměřovacího základu,
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, jehož výše je dána rozdílem mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení,
- dávka otcovské poporodní péče (otcovská), vyplácená ve výši 70 procent denního vyměřovacího základu, a
- dlouhodobé ošetřovné, vyplácené ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu.
Komu a od kdy zvýšené dávky
Pokud se informuje o valorizaci nemocenských dávek v souvislosti se zvýšením hranic denního vyměřovacího základu, často padá dotaz, na koho se valorizace vztahuje, zda až na ty pojištěnce, kterým vznikl nárok na dávky ode dne účinnosti valorizace (tj. 1. 1. 2019), anebo i na ty, kterým vznikl nárok – a pobírají je – už před provedením valorizace. Zda je valorizace automatická, nebo je o ni nutno žádat, pokud se týká i započatých pracovních neschopností nebo jiných sociálních událostí, které jsou titulem pro nárok na dávku.
Pokud tedy jde o pravidelnou valorizaci redukčních hranic denního vyměřovacího základu, uplatní se § 22 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění, který říká, že výše dávek, na které vznikl nárok před 1. lednem kalendářního roku a tento nárok trvá ještě tohoto dne, se upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše denního vyměřovacího základu stanoveného podle částek redukčních hranic platných od 1. ledna tohoto kalendářního roku.
O navýšení nemocenských dávek, ale ani náhrady mzdy nebo platu za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo karantény, tak není třeba žádat, bude provedena automaticky. Se zvýšením nemocenských dávek tedy mohou počítat všichni oprávnění pojištěnci, ať jim vznikl nárok na dávku ještě v roce 2018, nebo až v roce 2019.
Valorizace náhrady není zaručena
Při stanovení denního vyměřovacího základu pro nemocenské dávky se vychází zásadně z příjmu za posledních 12 měsíců, ovšem náhrada mzdy nebo platu za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti se odvozuje od průměrného hodinového výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí podle pravidel zákoníku práce.
U náhrady příjmu proto není zaručeno, že dojde ke zvýšení hmotného zabezpečení po dobu pracovní neschopnosti nebo karantény, jelikož průměrný výdělek se stanoví a mění čtyřikrát do roka, k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu na základě výdělku z předchozího kalendářního čtvrtletí.
Pokud došlo k poklesu průměrného výdělku v rozhodném období, může dojít i k poklesu náhrady příjmu (při 12měsíčním rozhodném období pro nemocenské dávky by se něco podobného mělo projevit jen výjimečně).
