Hlavní navigace

Otázky a odpovědi k práci na částečný úvazek

Autor: Shutterstock
Gabriela Hájková

Jak se počítá dovolená při částečném úvazku, jak je to s placením zdravotního a sociálního pojištění a započítávají se tyto příjmy do důchodu? Podívejte se na odpovědi k problematice částečných úvazků.

Doba čtení: 4 minuty

Práce na zkrácený úvazek představuje řešení pro rodiče, kteří se chtějí postupně vrátit do zaměstnání, nebo si jednoduše přejí více času trávit s rodinou. Vytrhne trn z paty i studentům, kteří musí možnost výdělku kombinovat se studijními povinnostmi. V současnosti se nabídka zkrácených úvazků rozšiřuje. Zaměstnavatelé vůči nim postupně ztrácí své předsudky a v současnosti je to navíc cesta k tomu získat potřebnou pracovní sílu, která by na plný úvazek nebyla k dispozici.

Práce na zkrácený úvazek může mít ale i některé méně pozitivní aspekty, kterých si nemusí být zaměstnanci vědomi. Příkladem může být nastavení práce přesčas či třeba ovlivnění výše důchodu, upozornila Ivana Brancuzká, manažerka společnosti Contract Administration.

Komu přiznává právo na zkrácený úvazek i zákon?

Práce na částečný úvazek a hlavně její konečný rozsah záleží na dohodě mezi vámi a zaměstnavatelem. Existuje ale také skupina osob, které mají nárok na zkrácenou pracovní dobu (nebo její úpravu) přímo ze zákona. Patří do ní například těhotné ženy nebo osoby pečující o dítě mladší 15 let. V případě, že tito zaměstnanci podají zaměstnavateli žádost o práci na zkrácený úvazek, má zaměstnavatel podle zákona povinnost jim vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody, vysvětlila Brancuzká. Zákon tyto důvody přesněji nespecifikuje, zaměstnavatelé je ale musí vždy prokázat.

Jak je to s příplatky přesčas?

Prací přesčas můžeme nazvat jen takovou práci, kterou vykonáváte nad rámec stanovené týdenní doby, mimo rozvrh směn. Zároveň musí být vždy nařízena ze strany zaměstnavatele, nebo o ní musí alespoň vědět a odsouhlasit ji. Za každý přesčas vám pak náleží příplatek ke mzdě, nebo je možné se dohodnout se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna namísto příplatku.

V případě kratšího úvazku ale za přesčas není možné považovat práci nad rámec vaší sjednané pracovní doby. Jedná se o poměrně častou mylnou domněnku zaměstnanců. Jako přesčas u zkrácených úvazků je vnímána až ta práce, která přesahuje stanovenou týdenní dobu, která obvykle činí 40 hodin. Teprve tehdy mají nárok na příplatek ke mzdě. Za čas strávený prací nad rámec jejich pracovní doby jim náleží pouze mzda, zdůraznila Brancuzká. Zároveň dodala, že zaměstnancům s částečným úvazkem taková práce nikdy nemůže být nařízena.

Jak je to s čerpáním dovolené při částečném úvazku?

Stejně jako u plného úvazku mají i zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek nárok alespoň na čtyři týdny dovolené. V závislosti na délce jejich pracovního týdne se ale může lišit počet dní dovolené, které mají k dispozici. Pokud pracujete v rámci pětidenního pracovního týdne každý den, máte nárok na 20 dní volna. V případě, že ale pracujete jen několik dní v týdnu, musíte počítat s tím, že úměrně tomu vám bude náležet také nižší počet dnů dovolené v rámci nároku na 4 týdny, protože váš pracovní týden je kratší.

Jak se odvádí sociální a zdravotní pojištění?

Zdravotní pojištění za své zaměstnance odvádí vždy zaměstnavatel jako plátce. To platí i v případě, že pracujete na zkrácený úvazek. Výše odvodů činí 13,5 % z hrubé mzdy a podílí se na nich jak zaměstnavatel (9 %), tak i zaměstnanec (4,5 %). Pro odvod pojistného u zkrácených úvazků nerozhoduje délka pracovní doby, ale výše vaší mzdy. Zdravotní pojištění totiž musí být téměř vždy odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud příjem zaměstnance dosahuje alespoň částky 11 000 korun, tedy výše minimální mzdy pro rok 2017, je pojistné odvedeno podle zákona, uvedla Brancuzká. Upozornila ale i na to, že jiná situace však nastává, pokud je vaše mzda nižší než minimální. V takových případech pak musí dojít k dopočtu do minima, který vždy probíhá na straně zaměstnance. Ti tak musí počítat s vyššími odvody. Pokud má zaměstnanec více příjmů, je povinen v takové situaci doplatit pojistné prostřednictvím zaměstnavatele, kterého si sám určí, upřesnila.

Výjimku tvoří zaměstnanci, za které platí zdravotní pojištění stát. U nich nemusí být pojistné odváděno z minimálního vyměřovacího základu, ale počítá se jen ze skutečně dosažené hrubé mzdy. Do této skupiny patří studenti, osoby na rodičovské dovolené nebo v důchodu.

V případě sociálního pojištění je situace jednodušší. Zálohy vždy odvádíte ze skutečné mzdy. Stejně jako u zdravotního pojištění i to sociální odvádí zaměstnavatel. Výše odvodů činí 31,5 % z hrubé mzdy, přičemž 6,5 % platí zaměstnanci a zbývajících 25 % zaměstnavatelé.

Ovlivní práce na částečný úvazek i starobní důchod?

Pro fakt, zda se vám práce na částečný úvazek zahrne do výpočtu starobního důchodu, je rozhodující, jestli za vás bylo v daném období odváděno sociální pojištění. Pokud ano, příjem se započítává. Jak moc důchod ovlivní, záleží na výši vaší mzdy. Vzhledem k tomu, že lidé se zkrácenými úvazky obvykle dosahují nižších příjmů, musí počítat s tím, že i jejich důchod bude nižší, dodala Brancuzká.

Našli jste v článku chybu?