Na co máte nárok, když vám zaměstnavatel zruší dovolenou?

14. 8. 2017
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: Shutterstock
Zaměstnavatel má právo zrušit i schválenou dovolenou nebo vás z ní v jejím průběhu dokonce odvolat. Jaká situace ho k tomu opravňuje, na co máte naopak právo vy?

Zaměstnanecký poměr znamená kromě jiného obvykle i právo na čtyři nebo pět týdnů dovolené. Na konkrétním termínu, kdy budete dovolenou čerpat, se musíte se zaměstnavatelem domluvit. Nerozhodujete o něm sami, naopak. Právo rozhodnout o termínu dovolené má vždy zaměstnavatel (až na výjimku dle § 218 odst. 3 zákoníku práce, které se podrobně věnujeme v článku O nevyčerpanou dovolenou nepřijdete. Proplatit ji ale firma nemůže). Ten vám navíc už schválenou dovolenou může zrušit (přesněji změnit určenou dobu čerpání) nebo vás z ní v jejím průběhu dokonce odvolat.

Kdy vám vznikne nárok na dovolenou?

Čerpání dovolené upravuje zákoník práce v deváté části. Pokud jste u zaměstnavatele v pracovním poměru a odpracovali jste alespoň 60 dní v daném roce, vzniká vám nárok na dovolenou.

Zaměstnanci ve státním sektoru mají nárok na dovolenou v délce pěti týdnů, v soukromé sféře jsou to čtyři týdny. Firmy ale často v rámci zaměstnaneckých benefitů stejně onen pátý týden svým lidem přiznávají.

Pokud je zaměstnanec u zaměstnavatele kratší dobu než jeden rok, je třeba počítat s tím, že mu úměrně tomu bude zkrácena i dovolená. Za každý celý odpracovaný měsíc mu vzniká nárok na jednu dvanáctinu dovolené, vysvětlila Ivana Brancuzká ze společnosti Contract Administration s tím, že v případě, že jste ještě ve zkušební době, záleží na zaměstnavateli, zda vám vyjde vstříc a dovolenou poskytne.

Právo na dovolenou máte i v případě, že pracujete na zkrácený úvazek. Zde ale hraje roli, jak je váš úvazek rozložen. Pokud zaměstnanec pracuje každý den v rámci pětidenního pracovního týdne, v případě čtyř týdnů činí jeho dovolená 20 dní. Jestliže ale dochází do práce pouze několik dní v týdnu, bude jeho nárok na dovolenou s ohledem na to, že i jeho pracovní týden zahrnuje menší počet pracovních dnů, úměrně pokrácen, zdůraznila Brancuzká.

Zrušení dovolené ze strany zaměstnavatele

I má když o termínu dovolené právo rozhodnout v prvé řadě zaměstnavatel, kromě případů s celozávodní dovolenou už dnes řada společností nechává toto rozhodnutí na dohodě se zaměstnanci. Pokud vám zaměstnavatel navržený termín schválí, měl by to potvrdit písemně.

Na tom byste si měli trvat ve vlastním zájmu, protože pokud by se skutečně stalo, že vám pak dovolenou neočekávaně zruší (přesněji změní určenou dobu čerpání) nebo vás z ní odvolá, budete mít v ruce důkaz toho pro případ sporu.

Právo změnit určenou dobu čerpání dovolené nebo vás z ní v jejím průběhu odvolat dává zaměstnavateli zákoník práce v § 217.

Zaměstnavatel by tak měl ovšem učinit jen v opravdu výjimečných situacích, které nedokáže vyřešit jinak a vyžadují přítomnost daného zaměstnance, zdůraznila Brancuzká. 

Zákon přesně nespecifikuje, v jakých přesně případech je taková žádost ze strany zaměstnavatele odůvodněná. Na druhou stranu vám zákoník dává nárok na kompenzaci nákladů spojených se zrušením či návratem z dovolené (opět § 217), takže si každá firma rozmyslí, na kolik je situace vážná a zda stojí za případné související náklady.

Chystáte se teprve na dovolenou? Podívejte se, jak vypadají bankovky evropských zemí, ať vás na dovolené neošidí.

Kompenzace nákladů pouze při schválené dovolené

Právě v této fázi je nutné mít v ruce písemnou řádně schválenou dovolenou. Ta dokládá váš nárok na náhradu výdajů, které vám se změnou určené doby čerpání dovolené nebo odvoláním z ní vznikly.

Pokud byste si objednali zájezd bez toho, aniž byste měli dovolenou řádně písemně schválenou, nárok na kompenzaci nevznikne.

Zaměstnavatel je povinen nahradit například storno poplatky, o které cestovní kancelář poníží vracenou částku za zakoupený a rušený zájezd, náklady spojené se zrušením dalších souvisejících služeb a v případě odvolání z dovolené náklady spojené s cestou zpět a poměrnou část ceny dovolené, kterou jste nevyužili, a případně i další náklady spojené se zbytkem dovolené, například opět storno poplatky.

Proplácené náklady tedy vždy musí souviset se zrušením či odvoláním z dovolené a musí být doložitelné. Proto byste si měli schovat všechny doklady. K jejich proplacení podle Brancuzké musíte zaměstnavatele vyzvat.

Co když se vám nedovolají?

Když máte schválenou dovolenou, nemusíte si lámat hlavu s tím, že ji budete trávit tam, kde není mobilní signál nebo přístup na internet. Pokud by se tedy stalo, že vás zaměstnavatel během vaší dovolené shání, aby vás z ní odvolal, a nepodaří se mu vás zastihnout, trestu se obávat nemusíte. Nesmí vám za to uložit žádnou sankci.

Školení pro účetní - podzimní novinky

Jde to i naopak: kdy vám může být dovolená nařízena?

Vedle toho, že vám zaměstnavatel může dovolenou zrušit, vám ji může i nařídit. V takovém případě ale musí dodržet několik podmínek. Kromě toho, že musí svým zaměstnancům umožnit čerpání dovolené v rozsahu alespoň 14 dní v kuse, pokud se s nimi nedohodne jinak, musí jim termín oznámit také alespoň 14 dní předem, uvedla Brancuzká.

Kromě toho, že zaměstnavatel má při plánování dovolené svých pracovníků právo zohlednit potřeby vlastního provozu, musí přihlížet i k vašim oprávněným zájmům. Pokud například máte děti ve školním věku, měl by vám vyjít vstříc a poskytnout dovolenou v období letních prázdnin.

K tématu čerpání dovolené si přečtěte také článek Máte ještě loňskou dovolenou? V červenci si určíte její nástup sami.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).