Vláda odsouhlasila růst minimální mzdy na 12 200 Kč. Kromě zaměstnanců s malým výdělkem tato změna ovlivní řadu dalších lidí. Minimální mzda totiž vstupuje do řady finančních výpočtů, které se dotýkají daní, odvodů na zdravotní pojištění apod. Ukážeme si, jak se změna projeví.
Minimální mzda se má na návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové od příštího roku zvýšit o 1200 Kč. Od svého nástupu ji tato vláda zvýšila už čtyřikrát, celkově o 3700 Kč (se započtením změny v roce 2018).
Od roku 2013 byla minimální mzda ve výši 8500 Kč. Za necelé dva roky (2015) vzrostla na 9200 Kč, o rok později (2016) na 9900 Kč a letos v lednu se opět zvýšila, tentokrát na 11 000 Kč.
Ostatně v programovém prohlášení slibovala zvýšit minimální mzdu alespoň na 40 % průměrné mzdy, což se podle prohlášení předsedy vlády Bohuslava Sobotky v roce 2018 splní.
Česká republika má v současné době nejnižší nezaměstnanost v EU, naše ekonomika roste nad očekávání rychlým tempem. To je podle našeho názoru ideální čas na další zvyšování mezd,
uvedl na stránkách Vlády ČR s tím, že růst minimální mzdy má podle něj i očistný efekt na šedou ekonomiku, protože nutí zaměstnavatele pracovníky platit v souladu se zákony, a nikoli tak, že jim část peněz dají načerno, bez nutnosti odvádět zdravotní a sociální pojištění.
V současnosti má nižší minimální mzdu ze států Evropské unie pouze Litva, Lotyšsko, Rumunsko a Bulharsko,
připomněla také Marksová.
12 200 Kč, ale pro někoho i 24 400 Kč
Částka 12 200 Kč platí za plný úvazek při 40hodinové týdenní pracovní době. Minimální hodinová mzda vzroste z 66 Kč na 73,20 Kč.
V návaznosti na to se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách, a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, kteří dostávají plat,
dodala Marksová.
Institut minimální mzdy se využívá pro práci bez nároků na kvalifikaci nebo brigády na dohody mimo pracovní poměr. Musí ji respektovat zaměstnavatelé v podnikatelské sféře, u kterých se o mzdách vyjednává kolektivně (kde je možné dohodnout i vyšší než minimální mzdu).
Na ostatní zaměstnance v pracovním poměru (ve státní sféře – spolu s platovými tarify – a u soukromých podniků, kde není mzda vyjednána kolektivní smlouvou) se vztahují i tzv. nejnižší úrovně zaručené mzdy. Zaručená mzda je vyšší než minimální a odstupňovaná do osmi tříd podle složitosti vykonávané práce. Minimální i zaručená mzda tedy ohraničuje minimální odměnu, kterou za danou činnost musíte získat.
Jak vypadají bankovky evropských zemí? Podívejte se v naší galerii dřív, než vás na dovolené někdo ošidí
Do které skupiny patříte?
Do první skupiny, kde vzroste minimální mzda na avizovaných 12 200 Kč měsíčně, resp. 73,20 Kč za hodinu, patří nekvalifikované práce. Patří sem například běžný úklid, doručování zásilek, kontrola příchodů a odchodů, jednoduché strojní šití nebo např. sběr a mytí nádobí.
Do druhé skupiny, kde má minimální odměna od příštího roku činit nejméně 13 500 Kč měsíčně, resp. 80,80 Kč za hodinu, patří práce sanitářů, kopáčů, nenáročné stavební práce (opravy dlažeb na chodnících nebo vozovkách litých asfaltem), prodej tisku, cenin, tabákových výrobků, domovnické a školnické práce apod.
Do třetí skupiny se mzdou od ledna 2018 nejméně ve výši 14 900 Kč, resp. 89,20 Kč za hodinu, patří práce strojvedoucích metra, ošetřovatelů, pokladních manipulujících s hotovostí, spadá sem složitější klempířina, odborné holičství a kadeřnictví, nabídka a samostatný prodej zboží, výroba a výdej běžných teplých jídel apod.
Čtvrtou skupinou s (od r. 2018) novou min. sazbou 16 400 Kč, resp. 98,50 Kč za hodinu, jsou odměňovány práce sester, porodních asistentek a zdravotnických záchranářů pod odborným dohledem, strojvedoucích na vedlejších železničních tratích, krejčích za obleky modelové a zakázkové výroby, instalatérů a topenářů (složitější práce), opravářů vozidel (s prováděním diagnostiky) apod.
Do páté skupiny, kde by se min. odměna měla zvýšit na 18 100 Kč, resp. 108,80 Kč, patří řidiči linkových autobusů, zdravotní sestry a záchranáři bez odborného dohledu, porodní asistentky, běžní IT správci a dále sem spadá zajišťování mzdové a personální agendy, vedení účetnictví a sestavování rozpočtů, vytváření a testování aplikací, vzdělávání dětí předškolního věku apod.
Do šesté skupiny se zvýšením min. odměny na 20 000 Kč měsíčně, resp. 120,10 Kč za hodinu, patří činnosti jako správa systému výpočetní techniky, zajišťování obchodní činnosti, organizace prodeje, tvorba návrhů cen, tvorba přípravné dokumentace a projektů technicky náročných staveb apod.
V sedmé skupině s navrhovanou min. odměnou ve výši 22 100 Kč měsíčně, resp. 132,60 Kč za hodinu, jsou profese jako lékař, zubař, farmaceut, tvůrce marketingových strategií a prognóz nebo vyučující studentů či absolventů vysokých škol.
V poslední osmé skupině, kde se navrhuje min. odměna ve výši 24 400 Kč měsíčně, resp. 146,40 Kč za hodinu, najdete např. tvůrčí systémové práce, plánování podnikatelské obchodní a finanční strategie nebo operace na finančním a kapitálovém trhu.
| Skupina prací | Min. odměna za hodinu v roce 2017 | Min. odměna za hodinu v roce 2018 | Min. odměna za měsíc v roce 2017 | Minimální odměna za měsíc v roce 2018 |
|---|---|---|---|---|
| 1. | 66 Kč | 73,20 Kč | 11 000 Kč | 12 200 Kč |
| 2. | 72,90 Kč | 80,80 Kč | 12 200 Kč | 13 500 Kč |
| 3. | 80,50 Kč | 89,20 Kč | 13 400 Kč | 14 900 Kč |
| 4. | 88,80 Kč | 98,50 Kč | 14 800 Kč | 16 400 Kč |
| 5. | 98,10 Kč | 108,80 Kč | 16 400 Kč | 18 100 Kč |
| 6. | 108,30 Kč | 120,10 Kč | 18 100 Kč | 20 000 Kč |
| 7. | 119,60 Kč | 132,60 Kč | 19 900 Kč | 22 100 Kč |
| 8. | 132 Kč | 146,40 Kč | 22 000 Kč | 24 400 Kč |
Zdroj: Návrh nařízení vlády o změně minimální mzdy
Koho ještě ovlivní růst minimální mzdy?
Jak už jsme v úvodu zmínili, minimální mzda ovlivňuje řadu finančních výpočtů. Pokud tedy dojde k dalšímu navýšení minimální mzdy na 12 200 Kč, dojde například i:
- ke zvýšení uplatnitelného maxima daňové slevy za umístění dítěte do předškolního zařízení – maximum 12 200 Kč za rok 2018 uplatnitelné v roce 2019,
- ke zvýšení hranice ročních příjmů pro vznik nároku na daňový bonus (alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy), tedy 73 200 Kč,
- ke zvýšení minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (13,5 % z výše minimální mzdy) na 1647 Kč,
- ke zvýšení limitu pro osvobození důchodu od daně z příjmů (do 36násobku minimální mzdy) na 439 200 Kč.
Co dělat s poškozenou bankovkou? Někdy vám ji vymění a jindy seberou bez náhrady. Podívejte se v naší galerii
Někdo chtěl víc, někdo vůbec nic
V otázce dalšího růstu minimální mzdy už tradičně padaly různé návrhy. Proti navyšování minimální mzdy se postavil ministr financí Ivan Pilný, který ji nechtěl zvýšit vůbec, a ministr zemědělství Marian Jurečka, který chtěl růst o 1000 Kč. Podle očekávání se neshodli ani zástupci odborů, kteří požadovali zvýšení o 1500 Kč. Zástupci z řad zaměstnavatelů se naopak přikláněli k růstu o 800 Kč.
Podle Hospodářské komory by se minimální mzda příští rok neměla zvyšovat vůbec. Plošné zvýšení minimální mzdy podle zástupců Hospodářské komory například podváže možnost firem nabírat nové zaměstnance, nasměruje je k většímu nahrazování lidské práce stroji a zvýší práci načerno. Zatímco některých firem se zvýšení minimální mzdy vůbec nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy nezaměstnávají, není neobvyklé, že se u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců pobírajících minimální mzdu (úklidové firmy, odvětví ubytování, stravování a pohostinství). Větší problém vyrovnat se s takovým růstem mzdových nákladů mají také malé a střední podniky a živnostníci a zaměstnavatelé působící na venkově,
argumentuje Miroslav Diro z Hospodářské komory, podle kterého s sebou růst minimální mzdy nese také deformaci mezd ve vyšších příjmových skupinách. Aniž by se v některých případech zvýšila produktivita, zaměstnavatel musí s ohledem na dostatečné odstupňování odměňování ve své firmě navýšit mzdy. Dopad tedy nepocítí pouze firmy zaměstnávající méně kvalifikovanou pracovní sílu, ale v podstatě každý podnikatelský subjekt. V oborech, jako je textilní průmysl či zemědělství, stát takovým nařízením brzdí rozvoj firem.
