Hlavní navigace

Mezi zaměstnanci se šíří nový trend. Chtějí práci na zkrácený úvazek

7. 11. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Obliba zkrácených úvazků mezi zaměstnanci stoupá. Tradičně mají zájem pracovat na zkrácený úvazek ženy na mateřské dovolené a studenti vysokých škol. O různé formy zkráceného úvazku usilují i ostatní zaměstnanci, zejména z řad mladších ročníků, kteří chtějí v práci trávit méně času.

Aby to bylo možné, musí zaměstnavatel v první řadě práci na zkrácený úvazek umožňovat. Zatímco v zahraničí se jedná o běžnou věc, čeští zaměstnavatelé se zkrácenému úvazku zatím úspěšně brání. Zkrácený úvazek totiž vnímají jako další komplikaci. Nemusí tomu tak být. Nicméně je třeba přiznat, že práce na zkrácený úvazek má světlé a stinné stránky. To platí jak pro zaměstnavatele, tak i zaměstnance.

Kteří zaměstnanci mají nárok na zkrácený úvazek ze zákona?

Existují skupiny zaměstnanců, kteří mají na zkrácený úvazek nárok ze zákona. Tento nárok popisuje § 241 zákoníku práce (odst. 2):

„Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.“

Dle zákoníku práce mají nárok na zkrácený úvazek:

  • těhotné ženy,
  • osoby pečující o dítě mladší 15 let,
  • osoby pečující o jinou osobu, která je na závislá na cizí pomoci.

Zaměstnavatel může žádost těchto osob odmítnout pouze z vážných provozních důvodů,které musí být schopen jednoznačně doložit. Může se například jednat o těžko nahraditelnou pozici nebo pozici s velmi úzkou specifikací. Pracovní zákoník neuvádí konkrétní důvody.

Pokud by zaměstnavatel odmítl žádost bez vážného důvodu, hrozí mu pokuta ve výši až 300 tisíc korun. Zaměstnavateli však pracovní komise nemůže nakázat, aby vyhověl žádosti o zkrácený úvazek. Jako poslední možnost se jeví soudní řízení.

Jak podat žádost o zkrácený úvazek

Pokud byste před stávajícím plným pracovním úvazkem uvítali zkrácenou pracovní dobu, nic vám nebrání v tom podat si žádost o zkrácený úvazek. Zákonný nárok, pokud nepatříte do vybraných skupin zaměstnanců (viz výše), však nemáte žádný. Zaměstnavatel má právo žádost jak akceptovat, tak i odmítnout.

Žádost o zkrácený úvazek by měla obsahovat přesnou představu o tom, jak si zaměstnanec zkrácený pracovní úvazek představuje. Chcete zkrátit počet hodin denně či týdně? Na kolik? Chcete chodit méně dní v týdnu do práce? Kolik dní by to bylo? Jaké konkrétní dny v týdnu byste chodili do práce?

Pokud zaměstnavatel s žádostí o zkrácení pracovní doby souhlasí, je nezbytné dohodnout podrobnosti a zahrnout je do nové pracovní smlouvy. Případně nové podmínky nastaví tak, aby vyhovovaly oběma stranám. Zaměstnavatel může například se zkrácením souhlasit, ale pouze tehdy, pokud zaměstnanec své požadavky upraví. Posledním krokem je stvrzení práce na zkrácený úvazek v pracovní smlouvě.

Klasická pracovní smlouva vs. dohoda o provedení práce

Pokud vám zaměstnavatel umožní pracovat na zkrácený úvazek, máte štěstí. Dobře si však promyslete, jak upravený úvazek chcete se svým zaměstnavatelem stvrdit a zda jste vůbec dostali na výběr. Zkrácený úvazek obnáší různé komplikace a nevhodná pracovní smlouva je může ještě více zkomplikovat.

Možnosti jsou dvě:

  • klasický pracovní poměr
  • dohoda o provedení práce

Nejlepší variantu představuje klasická pracovní smlouva stejná jako u hlavního pracovního poměru (HPP), ve které je uvedena upravená pracovní doba a platové podmínky. V tomto případě zaměstnavatel dál odvádí všechny daně a zaměstnanec nemusí nic extra řešit. Zde je třeba počítat, že v případě výdělku nižšího, než činí minimální mzda, si zaměstnanec bude muset doplatit rozdíl na zdravotním pojištění.

Dohoda o provedení práce přináší komplikace, které se odvíjí od výše výdělku. V případě malého výdělku zaměstnavatel nemusí nic odvádět, ale zaměstnanec si musí sám hradit zálohy na zdravotní pojištění alespoň v minimální výši stanovené zákonem. Zálohy na sociální pojištění nejsou povinné, ale to má své nevýhody.

Zkrácený úvazek neznamená poloviční úvazek, možností je více

Možností, jak zkrátit standardní čtyřicetihodinový týdenní pracovní úvazek, existuje celá řada. Zkrácený úvazek může být také čtvrtinový, třetinový, třípětinový atd. Zaměstnanci si se zaměstnavatelem mohou délku pracovní doby dohodnout tak, aby to vyhovovalo oběma stranám.

Zkrácený nebo také částečný úvazek je takový pracovní poměr, když:

  • délka pracovní doby je kratší než 40 hodin týdně,
  • pracovní doba je rozvržena buď na 5 běžných pracovních dní, nebo do menšího počtu dní (tzv. stlačený pracovní týden).
  • výše mzdy odpovídá kratší pracovní době (poměrná část z platu za plný pracovní úvazek).

Stinné stránky práce na zkrácený úvazek

Práci na zkrácený úvazek vítají zejména těhotné ženy, ženy na mateřské dovolené, studenti, ale i lidé, kteří se při práci věnují podnikatelské činnosti apod. Hlavní výhodou zkráceného úvazku je nižší počet odpracovaných hodin a více času na rodinu, výchovu dětí, podnikání či koníčky. Práce na zkrácený úvazek však má i své stinné stránky.

Méně peněz za méně práce

Zaměstnanec, který odpracuje méně hodin, musí počítat s tím, že se to projeví na výplatě. Výše mzdy za zkrácený úvazek je většinou pokrácena o adekvátní část.

Odměna za přesčasy

U zaměstnanců se zkrácenou pracovní dobou je prací přesčas myšlena práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Zaměstnavatel nemůže práci přesčas nařídit.

Po dohodě se zaměstnavatelem může vykonávat práci nad rámec domluvené pracovní doby, ale odměna za práci přesčas mu náleží až za práci vykonanou nad rámec běžné pracovní doby za týden.

Doplácení zdravotního pojištění

Pokud je mzda zaměstnance pracujícího na zkrácený úvazek nižší než zákonem stanovená mzda, musí zaměstnanec doplatit rozdíl na zdravotním pojištění. Někteří zaměstnavatelé tento rozdíl zaplatí formou zaměstnaneckého benefitu. To se netýká studentů, důchodců a osob na rodičovské dovolené, za které zdravotní pojištění platí stát.

Kratší dovolená

Nárok na dovolenou zůstává, lišit se však může počet dní. Rozdíl spočívá v tom, zda zaměstnanec pracuje méně hodin denně, nebo méně dní v týdnu. V prvním případě odpracuje stejný počet dní, a tudíž má nárok i na stejný počet dní dovolené, tedy 20 dní. Dovolená se krátí pouze v případě, že zaměstnanec chodí do zaměstnání například jen dva dny v týdnu. V takovém případě má nárok pouze na 8 dní dovolené.

Další typy alternativních úvazků

Kromě práce na zkrácený úvazek se nabízí další typy úvazků, které zaměstnancům nabízí větší možnosti při vykonávání zaměstnanecké činnosti.

Pružná pracovní doba

Zaměstnavatel určí počet hodin a čas, kdy zaměstnanci musí být na pracovišti (např. od 10 do 15 hod.). Jak a kde si zbytek pracovní doby zaměstnanec odpracuje, je na něm. Pokud zaměstnanec svou práci zvládne rychle, má více volného času pro sebe.

Práce z domova (home office)

Zaměstnanec může pracovat z domova všechny pracovní dny v měsíci nebo jen některé. Většinou záleží na konkrétním druhu práce. Při práci z domova je zaměstnanec povinen dodržovat pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví jako na pracovišti.

skoleni9_11

Stlačený pracovní týden

Na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem může být standardní pětidenní pracovní týden „stlačen“ například do 4 dnů.

Sdílené pracovní místo

Dva a více zaměstnanců může sdílet jedno pracovní místo, přičemž záleží na dohodě, kolik hodin který zaměstnanec odpracuje (např. střídání zaměstnanců na pozici recepční).

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).