Desetník: Samé špatné zprávy

DESETNÍK 6/2003 (10.3.2003–23.3.2003)

Žádný z článků v naší rubrice Desetník ještě nerekapituloval deset pracovních dní, které by byly tak nabité negativními poselstvími jako právě ty poslední. Začala válka v Iráku, v Evropě se střílejí premiéři a přestřelky dokonce dorazily i na pražské Václavské náměstí. Z Asie začal do světa pronikat záhadný virus nového typu zápalu plic…

HDP
I v ekonomice přichází jedna neradostná zvěst za druhou. Tak třeba HDP české ekonomiky rostl za loňský rok jen o 2 % a především vývoj za loňské čtvrté čtvrtletí ekonomy nepříjemně překvapil. Důvody jsou mnohé – celosvětová recese, jež velice těžce dopadá na našeho největšího ekonomického partnera Německo, velké povodně, útlum příjmů z turistického ruchu… Bohužel, předpovědi na letošní rok mnoho šancí na pozitivní obrat nevidí. 

Krachující banky
Bankovní sektor také zažívá nelehké časy. Průběh postupného odebírání licence Union bance jsme na Měšci podrobně zmapovali (poslední článek na toto téma se jmenuje Union banka – je vymalováno?). Nejčerstvější zprávy hovoří o odstoupení generálního ředitele Romana Mentlíka (s ředitelováním skončil do měsíce a do dne) a o možném zájmu superkvalitních investorů s nejvyšším možným ratingem. Podobným optimismem zástupci Union banky hýřili už tolikrát, není proto důvodu propadat přílišné naději, že se jim v odvolacím řízení podaří změnit názor centrální banky, která se už jednou pro odebrání licence rozhodla.

Na začátku správního řízení (začalo 20. března) je naopak Plzeňská banka. Finanční ústav se má do konce března k situaci vyjádřit a centrální banka poté rozhodne o jeho osudu. Je velice pravděpodobné, že na řadu opět přijde Fond pojištění vkladů, který vyplatí pojištěnou část vkladů 1.900 poškozeným klientům Plzeňské banky.

Není divu, že taková situace nahrává vzniku řady fám. Nejdříve na to doplácela eBanka, v minulých dnech zase docházelo k větším výběrům hotovosti na přepážkách ČSOB. Přitom zrovna u ČSOB je krach téměř nemožný, protože banku, která se s Českou spořitelnou přetahuje o prvenství ve velikosti, by jen těžko nechal stát padnout (ostatně pro důkaz nemusíme chodit daleko do minulosti).

Nova – lev na vaší straně ve světě televize
Vzniklé problémy rozhodně nemůžeme považovat za pověstné „rány boží“. Naopak, způsobili je konkrétní lidé. Stejně tak i v kauze televize Nova, a to i přesto, že se všichni zúčastnění ze všech sil brání, aby vina padla na ně. V každém případě lze říci, že definitivně vzalo za své oblíbené „železné“ tvrzení o komerční televizi, za níž se neplatí žádné koncesionářské poplatky. Teď za Novu každý zaplatíme 1.000 Kč.

Vyšší cenu si nicméně naúčtuje i Česká televize. Televizní poplatek by měl vzrůst o 20 Kč na 95 Kč. Uvažte sami, jestli by už nebylo výhodnější vaši domácnost televizního přijímače zbavit. Ušetříte a ještě přijdete o jeden stresový faktor. Z osobní zkušenosti mohu jen doporučit. 

Přijít k miliónu dá práci
V tištěných médiích se občas objeví hodnotné informace ve stylu „deset způsobů, jak získat milion“. Vedle toho dostanete srovnání, jak dlouho musíte spořit na termínovaném vkladu či stavebním spoření, abyste toho milionu za třicet let dosáhli, navrch vám poradí nějaké ty rizikovější akcie, popřípadě nákup starožitností.

Že tudy cesta nevede, si zřejmě uvědomil jeden neznámý šílenec – a po výhrůžkách, že do povětří vyhodí celý Olomoucký kraj, dokázal přimět policii, aby mu předala celých 10 milionů korun. Udělal to však podivně – policisté museli částku rozdělit na 25 balíčků a shodit je na různých místech z helikoptéry. Nacházím pro to jediné vysvětlení, dotyčný je něco jako vášnivý houbař a hledat po lese místo hřibů bankovky mu přijde jako mimořádně vzrušující záležitost (Bohužel, je stále možné, že během dneška skutečně něco odpálí.).

Takže kdybyste náhodou při jarní procházce našli poklad, nebuďte překvapeni. A také se neradujte předčasně. Policie podobné nešťastné šťastlivce žádá, aby jí balíček vrátili. S balíčkem čtyř set tisíc se zřejmě budete loučit obtížně, když se však nerozloučíte, můžete být označeni za původního adresáta a jít před soud.

Bohužel, ani sázení už nebude tak jednoduchou cestou ke zbohatnutí jako dřív. Sazka totiž od dubna zdraží svou Sportku o 17 % ze 12 Kč na 14 Kč za jeden sloupec. Naštěstí jsou tu i jiné sázkové společnosti – na internetu je prý možné vsadit si i na to, jak dlouho Saddám vydrží americký útok. Že je to cynické? Ale kdež – už dnes se tvoří fronty zájemců o poválečnou obnovu Iráku a všem to připadá naprosto normální.

Starosti s bydlením nikdy nekončí
Většina z nás má však starosti spíše s obnovou České republiky. A to nejen kvůli povodním, ale tak vůbec. Statistiky potěšila zpráva o rostoucí výstavbě nových bytů v loňském roce. Pomohlo k tomu jak stavební spoření, tak hypotéky. Stavební spoření přitom financovalo přibližně stejnou částku jako hypotéky, ovšem s několikanásobně více úvěry.

Úvěry na bytové účely jsou stále výhodnější – Česká spořitelna opět snížila úrokové sazby svého hypotečního programu Top bydlení (dnes všichni zájemci mohou získat úvěr za 4,9 %). Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky zase od dubna zavádí takový tarif, který bude umožňovat dokonce 3% úvěr ze stavebního spoření (o novinkách ve st. spoření viz článek Stavební spoření: něco za něco).

Levné úvěry se budou hodit především těm, kterým se kvůli deregulaci zvedne nájemné. Fraškovitá tahanice o novou podobu deregulace totiž pokračuje – vládní moratorium na zmrazení nájmů těsně před vypršením zrušil Ústavní soud a vláda se pět minut po dvanácté „dohodla“ (soc. dem. přehlasovala koaliční partnery), že nájmy porostou o 10 % ročně. Zastánci tvrdšího postupu prosazují nejméně 15 % růstu, takže opět není nic jisté, rozhodne až parlament. Nicméně, nájemníci se už teď mohou s majitelem dohodnout na výši nájmu, souhlas však musí být oboustranný.

Na téhle politicky i sociálně velice citlivé kauze je jasně vidět, že volit mezi dvěma zly – zda historické pokřivení nájmů mají odnést majitelé domů, nebo jejich nájemníci – je téměř nemožné. 

Platy a placení
Naštěstí, vyšší nájmy se nám snad bude dařit lépe zvládat, když porostou platy. Zatím si nemůžeme stěžovat – za loňský rok vzrostla průměrná mzda na 15.707 Kč, tedy o 1.067 Kč více než před rokem. Vzhledem k záporné inflaci to tedy není tak špatné, nicméně nesmíme zapomínat, že většina lidí ani průměrné mzdy nedosahuje.

Možná s tím, jak se zvyšují mzdy, přestávají být potřeba nejmenší mince. Leckomu však budou chybět, ostatně i z nostalgie byla tato rubrika pojmenována po pomalu mizejících mincích. Desetníky a dvacetníky však odejdou do zapomnění později, než se plánovalo – místo května přestanou platit až od začátku listopadu. Na rozbití prasátka však budete mít ještě hodně času – po dobu jednoho roku je budou přijímat komerční banky, během dalších pěti let centrální banka.

Pomalu, ale jistě se stejně přesune větší důraz k moderním platebním prostředkům. I proto se na banky vyvíjí tlak, aby garantovaly jejich větší bezpečnost. Centrální banka doporučuje, aby klient do nahlášení ztráty či odcizení platební karty za způsobené škody ručil jen do výše 4.500 Kč a od okamžiku nahlášení aby přijala zodpovědnost banka.

Bankám se tímto doporučením moc řídit nechce, nicméně od 1. dubna musejí své klienty informovat, jak se k doporučení ČNB postavily. Jaké podmínky v tomto ohledu panují v současné chvíli, si můžete přečíst v článku Banky nechtějí ručit za platební karty.

Na okraj
O omezování internetových esemesek jsme na Měšci už několikrát psali. Poslední změnu zavedl 17. března Eurotel, když začal ke zprávám přidávat reklamu. Po praktickém vyzkoušení (které v prvních chvílích pro nefunkčnost systému nebylo možné) lze konstatovat, že se od operátora jedná o šalamounsky alibistické řešení – při odesílání se uživateli postaví do cesty tolik překážek (kromě samotné reklamy i vyplňování kódu a několikeré potvrzování), že se velká část uživatelů odradí. Ale zároveň to nezpůsobí takový poprask jako brána T-Mobile.

S mobily však souvisí jiná, tentokrát lepší zpráva – v plném provozu je už pražské metro a všechny stanice budou pokryty mobilním signálem od května.

Připomenutí na závěr
Poslední termín pro podání daňového přiznání se nezadržitelně blíží. Čím dříve ho odevzdáte, tím menší fronty vás čekají. A abyste vyplňování měli co nejjednodušší, na Měšci najdete články o tom, jak formulář vyplnit, jak si odečíst zaplacené úroky z půjček, jak vypočítat zdravotní pojištění a jestli platit i sociální. A také jakými různými způsoby je možné daň zaplatit.

Co se týče daňového přiznání, užitečná pro vás může být i aktuální příloha o daňových výhodách životního pojištění a penzijního připojištění.

Takže zdravice do příštího týdne – co nejnižší daně pro vás a co nejvyšší příjmy z nich pro státní rozpočet!