Hlavní navigace

Spory v zaměstnání: co k vašim právům a povinnostem řekly soudy nového?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Máte problém jako jiní zaměstnanci, kteří už museli k soudu? Vy třeba nebudete muset, protože zaměstnavatele přesvědčíte našimi informacemi o judikatuře – o tom, jak by váš spor rozhodl soud.

Doba čtení: 7 minut

Přinášíme čtvrtý přehled významných autoritativních rozhodnutí vrcholných pracovněprávních soudů za rok 2018.

Jak je to s odškodňováním dávného pracovního úrazu nyní, po mnoha letech, když stále máte nárok na poúrazovou rentu, ale zaměstnavatel už neexistuje? A co když vás odškodnila nějaká instituce, která vlastně nemusela?

Těmito otázkami jsme se zabývali již v přehledu za rok 2017, když jsme informovali o rozsudku Nejvyššího soudu ČR z října roku 2017 (spis. zn. 21 Cdo 5139/2016). Jenže poškozená zaměstnankyně, která se nedomohla obnovení placení poúrazové renty, se s ústavní stížností obrátila, a to s úspěchem, na Ústavní soud, který rozhodnutí Nejvyššího soudu nálezem ze září roku 2018 (spis. zn. IV. ÚS 3/18) zrušil.

Nelze říci, že by Ústavní soud vysloveně negoval obecně platné závěry Nejvyššího soudu, které jsme vám přiblížili, ale odmítl jeho verdikt v tomto konkrétním sporu a zastal se zaměstnankyně. Pokud máte podobný problém, že váš zaměstnavatel dávno zanikl a vy nevíte, kdo vám má platit, koho zažalovat, vyplatí se nález Ústavního soudu nastudovat. 

Stěžovatelka utrpěla již v roce 1983 závažný pracovní úraz, kvůli němuž skončila v invalidním důchodu. Dříve, až do roku 1994, dostávala odškodnění, které jí bylo poskytováno dobrovolně. Ono kdysi byly peníze v podstatě na všechno. Jenže pak nedoložila potřebné doklady a už rentu nedostávala. Paní věc dlouho – celých 14 let – neřešila. Asi jí peníze nechyběly. Začala vše znovu řešit až v roce 2008, a to neúspěšně. Tak si podala v roce 2011 žalobu na doplatek k invalidnímu důchodu – rentu.

Neuspěla z formálních důvodů, protože se po letech ani pořádně neví, kdo je odpovědnou osobou, kdo jí má platit, její zaměstnavatel byl dávno zrušen, zažalovala podle verdiktu soudů nesprávnou instituci. Ústavní soud však řekl, že po soudech sice zásadně nelze chtít, aby žalobce „vedly za ruku“ a napovídaly mu, koho má žalovat, aby byl ve věci úspěšný, jelikož takový postup by byl v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení.

Není v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení, poskytne-li soud zaměstnanci, který je v posuzovaném pracovněprávním vztahu v postavení slabší strany, jednoznačné vodítko k zodpovězení otázky, vůči jakému subjektu má uplatňovat své nepromlčitelné právo na náhradu škody z titulu pracovního úrazu, jestliže původní zaměstnavatel se v průběhu doby složitě transformoval.

Proto v situaci, kdy stěžovatelka žalovala toho, kdo jí v minulosti dobrovolně plnil, v řízení byla spolehlivě prokázána existence jejího nepromlčitelného práva na náhradu újmy způsobené pracovním úrazem (promlčují se pouze jednotlivá plnění plynoucí z jejího nároku) a na straně zaměstnavatele působil stát nebo od něj odvozený subjekt, byť v rovině soukromoprávního vztahu, bylo z pohledu Ústavního soudu s ohledem na výše uvedené okolnosti namístě, aby Nejvyšší soud zodpověděl alespoň jednoznačně otázku, kdo je nositelem pracovněprávních závazků zaniklého zaměstnavatele.

Ústavní soud zhodnotil, že stěžovatelka byla rozhodnutím Nejvyššího soudu uvržena do stavu právní nejistoty. Nejvyšší soud tak bude při svém dalším rozhodování povinen poskytnout stěžovatelce vodítko k orientaci v její složité právní situaci, poradit jí, vysvětlit, koho má vlastně žalovat.

Po pracovním úrazu jste skončili na pracáku a snížili vám rentu a vy chcete doplatek?

A pokud se domáháte doplatku k poúrazové rentě, protože vám v době vaší nezaměstnanosti, když jste po úrazu nesehnali práci a skončili jako uchazeči o zaměstnání na úřadu práce, byla snížena, nepřehlédněte rozsudek Nejvyššího soudu z května roku 2018 (spis. zn. 21 Cdo 472/2018). Čtěte podrobnosti: Renty za pracovní úraz už jen porostou, nebo budou stagnovat. Zpětně vám ale většinou nic nedoplatí

Další vysvětlení, která jsme k poúrazovým rentám podali, naleznete v textu Úrazové renty: Nezaměstnaným se už nebudou snižovat. A kdo dostane přidáno?

Zaměstnavatel chtěl rozjet nějaké podnikání, projekt, nabral na to lidi, včetně vás, ale nepovedlo se mu to. Je vaše pracovní smlouva vůbec platná? Může vás propustit pro nadbytečnost?

Mezi jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele lze zařadit i situace, kdy zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci z toho důvodu, že nezískal nebo pozbyl oprávnění užívat k výkonu své podnikatelské nebo jiné činnosti nemovité věci či jiné prostory, které jsou podle pracovní smlouvy sjednaným místem výkonu práce zaměstnance, popř. se k nim též upíná jeho sjednaný druh práce.

Existence takové překážky představuje právem uznanou dočasnou nemožnost plnění základních pracovněprávních povinností a vzhledem k tomu rovněž suspenzi pracovního závazku vymezeného v § 38 odst. 1 písm. a) a b) zákoníku práce; zaměstnavateli současně vzniká povinnost platit zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku po celou dobu výskytu této překážky.

S její existencí nelze proto spojovat (v závislosti na tom, zda se uvedená překážka v práci na straně zaměstnavatele vyskytovala již v době uzavření pracovní smlouvy, nebo nastala později) neplatnost pracovní smlouvy pro počáteční nemožnost plnění ani zánik pracovního závazku pro následnou nemožnost plnění, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku z dubna roku 2018 (spis. zn. 21 Cdo 1083/2017).

Výpověď pro nadbytečnost (dle § 52 písm. c) zákoníku práce) ze strany zaměstnavatele za daných okolností (v situaci, kdy zaměstnavateli nebyl vydán v rámci restituce objekt, v němž měl zaměstnanec pracovat, resp. kde měl vykonávat místo správce nemovitosti) neshledal Nejvyšší soud stejně jako soudy nižších stupňů neplatnou.

Jak je to s odpovědností zaměstnance za škodu způsobenou bezdůvodným obohacením jiného zaměstnance

Představuje-li vyplacená část platu bezdůvodné obohacení, které musí zaměstnanec vydat, jde o škodu, která zaměstnavateli vznikla a za kterou odpovídá jeho zaměstnanec, jenž svým jednáním takové obohacení způsobil, jen tehdy, není-li ji obohacený zaměstnanec povinen vrátit z důvodu vyplývajícího z § 331 zákoníku práce (vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty) nebo není-li ji obohacený zaměstnanec schopen vrátit (zejména z důvodu své nepříznivé majetkové situace).

V případě, že obohacený zaměstnanec je povinen a schopen vyplacenou část platu vrátit, je totiž třeba vzít v úvahu, že neprávem vyplacené částky má zaměstnavateli nahradit především ten, kdo se tímto způsobem bezdůvodně obohatil. A ten, kdo mu takové obohacení pouze umožnil, může být zavázán k náhradě jen tehdy, není-li povinen nebo schopen odčinit újmu obohacený zaměstnanec.

Pouze za této situace lze hovořit o tom, že k újmě, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného zaměstnavatele, došlo v příčinné souvislosti se zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ze strany zaměstnance, který za zaměstnavatele určil jinému zaměstnanci plat v rozporu se zákonem, vyložil Nejvyšší soud ČR v usnesení z května roku 2015 (spis. zn. 21 Cdo 346/2018). Čtěte podrobnosti: Co když dostanete vyšší výplatu, než máte? Musíte peníze vracet?

Kdy je výše smluvní pokuty v konkurenční doložce přiměřená?

Jako předpoklad platnosti ujednání o smluvní pokutě sjednané v konkurenční doložce § 310 odst. 3 věty druhé zákoníku práce stanoví, že výše smluvní pokuty musí být přiměřená povaze a významu podmínek uvedených v odstavci 1.

Pokuta má být sjednána ve výši, aby na straně jedné dostatečně motivovala (bývalého) zaměstnance k plnění jeho závazku vyplývajícího z konkurenční doložky, a na straně druhé, aby adekvátním způsobem zabezpečovala (bývalého) zaměstnavatele proti případné újmě, která by mu mohla nesplněním závazku (bývalého) zaměstnance vzniknout.

Vedle zmíněného účelu smluvní pokuty a okolností, za nichž byla smluvní pokuta sjednána, je soud, pokud posuzuje otázku přiměřenosti výše smluvní pokuty, povinen vzít v úvahu rovněž to, že výše smluvní pokuty musí být přiměřená povaze a významu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které zaměstnanec získal v pracovním poměru u zaměstnavatele a jejichž využití při konkurenční výdělečné činnosti bývalým zaměstnancem po skončení pracovního poměru by mohlo bývalému zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.

Kromě toho musí být smluvní pokuta přiměřená i k výši (hodnotě) peněžitého vyrovnání, které poskytuje (bývalý) zaměstnavatel (bývalému) zaměstnanci. Pro úsudek o přiměřenosti smluvní pokuty je rozhodná doba, kdy byla konkurenční doložka sjednána; na přiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat až následně z rozsahu porušení smluvní povinnosti (závazku) zaměstnancem. 

Tolik obecná pravidla. Pokud jde o řešení a hodnocení konkrétního sporného případu Nejvyšším soudem v rozsudku z června roku 2018 (spis. zn. 21 Cdo 1922/2018), kdy se postavil na stranu zaměstnankyně, která porušila konkurenční doložku, ale soud jí placení smluvní pokuty odpustil, nad tím jsme se kriticky zamysleli v textu Odešla ke konkurenci, i když neměla. Stotisícovou pokutu platit nemusí, rozhodl soud

diners2018

Může vám zaměstnavatel jednostranné snížit stravné na cestu do zahraničí, když jste se na ničem takovém nedohodli?

Zaměstnavatel je podle § 170 odst. 2 zákoníku práce oprávněn snížit základní sazbu zahraničního stravného také jednostranně, bez souhlasu zaměstnance; tato sazba však musí být stanovena (určena) ještě před vysláním zaměstnance na pracovní cestu a musí činit nejméně 75 % (u členů posádek plavidel vnitrozemské plavby 50 %) základní sazby stanovené právním předpisem, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku z května roku 2018 (spis. zn. 21 Cdo 4469/2017). Čtěte podrobnosti: Může vám zaměstnavatel dát na jídlo na zahraniční pracovní cestu méně, než říká vyhláška?

Našli jste v článku chybu?