Hlavní navigace

Renty za pracovní úraz už jen porostou, nebo budou stagnovat. Zpětně vám ale většinou nic nedoplatí

7. 8. 2018
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Novela zákona zabránila tomu, aby byly renty nadále snižovány. Do budoucna tedy buď porostou, nebo budou stagnovat. Na zpětné vyplacení ale nárok mít nejspíše nebudete. Vysvětlíme proč.

Už jsme aktuálně informovali, že novela zákona vyřešila problém, kdy se v důsledku zvyšování minimální mzdy nespravedlivě a paradoxně snižovalo odškodnění za pracovní úraz. To už se dít nebude. Ovšem soudní cestou se většinou doplatků nedomůžete. Vysvětlíme proč, kdo šanci na doplacení peněz má a kdo ne a poradíme, co dělat.

O novele zákona jsme vás informovali v článku Některým zaměstnancům po úraze stoupne renta. Komu se zvýší a kdo si polepší?

Mnohokrát se na nás obrátilo vícero čtenářů, kterým byla snižována poúrazová renta v souvislosti se zvýšením minimální mzdy, se žádostí o radu. Někteří se doplatků k rentě domáhají soudní cestou, někteří svépomocí, někteří zastoupeni advokátem. Většinu budeme asi muset zklamat, doplatků k rentě se zpět nedočkají. Ale naše informace jim mohou posloužit aspoň k tomu, aby zvážili zpětvzetí žaloby.

Nejspíš neuspějí ani ti, kdož to vzali soudní cestou

Lze důvodně předpokládat, že ani pokud jste uplatnili svůj nárok na navýšení renty, resp. vyplacení doplatku k rentě soudní cestou, neuspějete. Nejvyšší soud ČR totiž zaujal názor, že správný – právně konformní přístup – spočíval dosud v započítávání minimální mzdy v její aktuální, tedy valorizované výši.

Kdyby tedy nebylo změny zákona, mohlo by se stát, že nejenže by se nedočkali zvýšení renty ti, kterým je vyplácena v nižší výši, než odpovídá nové právní úpravě, ale dokonce těm, kterým byla vyplácena ve vyšší úrovni, odpovídající pro poživatele příznivějšímu výkladu dosavadní právní úpravy a nové právní úpravě, by mohla být snížena.

Snižování náhrady o aktuální výši minimální mzdy totiž dosud uplatňuje, jak ostatně bude vidno z následně popsaného případu, projednávaného Nejvyšším soudem ČR, z něhož vzešel naznačený judikaturní výklad, Česká pojišťovna, zatímco druhá úrazová pojišťovna – Kooperativa pojišťovna – již nějakou dobu fiktivní výdělek uchazečům o zaměstnání v důsledku valorizace minimální mzdy podle svého sdělení nenavyšuje. Tedy náhradu o valorizovanou výši minimální mzdy nesnižuje. Vychází tedy z původní výše minimální mzdy z doby, kdy jste se jako poživateli renty stali uchazečem o zaměstnání.

Ovšem nebýt novely, judikaturní výklad NS ČR by mohl vést ke snižování náhrad i u této pojišťovny.

Jak řešit dosavadní sporné případy

Nejvyšší soud ČR, který (pod spis. zn. 21 Cdo 472/2018) řešil spor zaměstnance se zaměstnavatelem, za vedlejšího účastenství úrazové pojišťovny, konkrétně, jak už bylo implicitně naznačeno, České pojišťovny, ve svém rozsudku (ze dne 16. 5. 2018) totiž vyložil, že minimální mzda vyjadřuje výdělek, který by poškozený zaměstnanec dosahoval (mohl dosáhnout) v pracovním poměru nebo v právním vztahu založeném některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kdyby mu to umožnil trh práce.

A je proto nutné při určení výše minimální mzdy pro účely stanovení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve smyslu někdejšího § 371 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 9. 2015, resp. § 271b odst. 3 zákoníku práce, ve znění účinném od 1. 10. 2015, vždy vycházet z nařízení vlády o minimální mzdě ve znění účinném v době, za jakou je náhrada za ztrátu na výdělku požadována. Protože právě takovou mzdu (plat nebo odměnu z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) byste si jako poškozený zaměstnanec mohli v daném období jako nejnižší možnou vydělat. Stručně řečeno: Nejvyšší soud vyložil, že je třeba zohledňovat aktuální valorizovanou výši mzdy.

Příklad z judikatury

NS ČR proto při řešení projednávaného sporného případu určil, že pro stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku žalobce po skončení pracovní neschopnosti v roce 2014 je třeba postupovat podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění účinném v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014.

Pro stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku žalobce po skončení pracovní neschopnosti v roce 2015 je nutné postupovat podle nařízení vlády o minimální mzdě ve znění účinném v době od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 a pro stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku žalobce po skončení pracovní neschopnosti v roce 2016 je nutné postupovat podle nařízení vlády o minimální mzdě ve znění účinném v době od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016.

Pro invalidy platily ovšem snížené sazby minimální mzdy, tudíž nižší snižování

Současně NS ČR (v popisovaném rozsudku spis. zn. 21 Cdo 472/2018, ze dne 16. 5. 2018) uvedl, že pokud pobíráte rentu a patříte mezi osoby, pro které byly stanoveny dříve v § 4 nařízení vlády o minimální mzdě snížené sazby minimální mzdy, což byly mj. právě poživatelé invalidních důchodů – přičemž je třeba vzít v úvahu, že poživatel renty v drtivé většině poživatelem invalidního důchodu je – odčítat pouze onu sníženou sazbu minimální mzdy, a nikoliv základní sazbu minimální mzdy.

(NS ČR již v minulosti dovodil, že za výdělek po pracovním úrazu (po zjištění nemoci z povolání) se považuje ve smyslu § 371 odst. 3 části první věty za středníkem ZP – tedy nyní ve smyslu § 271b odst. 3 části první věty za středníkem ZP – výdělek ve výši minimální mzdy určený podle sazby, kterou se řídí minimální mzda poškozeného zaměstnance (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2014, spis. zn. 21 Cdo 29/2013)). 

Zvýšení snížených sazeb a jejich zrušení mohlo nezaměstnané poškodit

Snížené sazby minimální mzdy se momentálně na rozdíl od dřívějška neuplatňují. S účinností od 1. ledna 2013 došlo ke sjednocení sazeb a zrušení odlišné sazby minimální mzdy pro poživatele invalidních důchodů z důvodu jejich omezeného pracovního uplatnění. Snížené sazby měly původně přispět k tomu, aby zaměstnavatelé více zaměstnávali pracovníky se zdravotním handicapem, avšak byly záhy shledány diskriminačními.

Nicméně za pouhých 7 měsíců účinnosti jednotné úpravy minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy byly snížené sazby při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance znovu obnoveny, když se další valorizace sazeb minimální mzdy s účinností od 1. srpna 2013 na poživatele invalidních důchodů nevztahovala. Mělo jít jen o dočasné opatření. Avšak ani další valorizace s účinností od 1. ledna 2015 se nedotkla sazeb pro poživatele invalidních důchodů. Týkala se jich až valorizace od 1. ledna 2016.

Nicméně stále minimální mzda pro invalidní důchodce zaostávala za standardní výší – v roce 2016 např. činil rozdíl 600 Kč měsíčně (základní sazba minimální mzdy 9900 Kč měsíčně a snížená pro poživatele invalidních důchodů 9300 Kč měsíčně).

Od 1. ledna 2017 byly snížené sazby minimální mzdy zrušeny, a proto také valorizace minimální mzdy k tomuto datu pro poživatele invalidních důchodů, která výší několik let zaostávala za základní úrovní minimální mzdy, byla razantní, neboť se jich týkala jak obecná valorizace, tak došlo i k dorovnání výše sazby. Ovšem právě vysoký nárůst minimální mzdy mohl určité kategorie zaměstnanců potěšit a zvýhodnit, zatímco určité kategorie osob – poživatele náhrad, které jsou jim snižovány o aktuální úroveň minimální mzdy, poškodit.

skoleni_15_4

Je třeba vycházet z pracovních možností s ohledem na zdravotní stav

Dále NS ČR vyložil, že základní sazba minimální mzdy (nebo dříve i snížená sazba minimální mzdy) se použije pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Jestliže jste jakožto poškozený zaměstnanec schopni vykonávat jinou vhodnou práci jen v kratší pracovní době (na zkrácený pracovní úvazek), odpovídá smyslu a účelu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, aby se k této snížené pracovní schopnosti přihlédlo a aby se vycházelo ze sazby minimální mzdy při jiné délce pracovní doby.

Je proto třeba vycházet z § 5 odst. 2 nařízení vlády o minimální mzdě: Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční sazby minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižují úměrně odpracované době. Proto pokud jste schopni vzhledem ke svému zdravotnímu omezení pracovat pouze na poloviční úvazek, má být při stanovení renty minimální mzda pouze ve výši poloviny. (O dalších vašich nárocích, když pracujete na kratší pracovní úvazek, jsme psali v článku Jaké jsou vaše nároky, když máte kratší pracovní úvazek?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).