Ústavní soud celkem očekávaně klepl přes prsty vládní koalici za způsob, jakým na konci minulého roku prosadila úsporná opatření, jejichž účelem bylo ušetřit 24 miliard korun a stlačit schodek státního rozpočtu na rok 2011 na 135 miliard korun. Na základě podnětu od opozičních poslanců rozhodl o tom, že vyvolat k prosazení běžných politických cílů stav legislativní nouze a nedat tak opozici možnost plně se k plánovaným změnám vyjádřit, není v souladu s Ústavou ČR.
Mezi nejzákladnější práva v parlamentní demokracii patří právo opozice účastnit se parlamentních procedur i právo blokovat či oddalovat rozhodnutí většiny,
zdůvodnila rozhodnutí soudu místopředsedkyně Eliška Wagnerová, která byla zpravodajkou k ústavní stížnosti sociálních demokratů.
Ústavní soud nicméně rozhodl šalamounsky. Rozsudek není platný ihned, ale ruší platnost zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, uplynutím dne 31. prosince 2011.
Je ovšem třeba dodat, že pokud nebude do okamžiku nabytí účinnosti derogačního výroku tohoto nálezu přijata nová úprava, obživne dnem 1. ledna 2012 úprava obsažená v právním řádu přede dnem účinnosti zákona č. 347/2010 Sb., zrušeného tímto nálezem,
uvádí web Ústavního soudu.
Co to tedy znamená? Že vláda musí, chce-li úsporám zajistit delší životnost, prosadit během tohoto roku změny v řádném legislativním procesu. I přes nedávnou změnu v horní komoře parlamentu, která již koalici v senátu nezaručuje většinu, na to však vzhledem k 118 poslancům sílu mít bude. Pokud zůstane jednotná.
Ústavní soud rozhodoval zatím jen o změnách v sociální oblasti. O stavebním spoření bude Ústavní soud teprve rozhodovat.
Co je tedy po rozhodnutí Ústavního soudu opět „ve hře“?
Podpora v nezaměstnanosti
I když tento bod nedoporučoval poslancům odsouhlasit ombudsman, stejně prošel. Od letošního roku se tak snížila podpora v nezaměstnanosti těm, kteří z práce odcházejí po dohodě nebo na vlastní žádost. Zatímco loni začínala podpora na 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku všem, od roku 2011 se pro lidi, kteří ze zaměstnání odejdou po dohodě nebo na vlastní žádost, snížila od začátku čerpání podpory na 45 %.
Změny se dotýkají také těch, kteří při odchodu ze zaměstnání dostali odstupné či odchodné. Po dobu, na kterou je jim odchodné či odstupné vyplaceno, nebudou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nárok se jim ale nekrátí. Po uplynutí této doby budou dostávat nezkrácenou podporu. Více: Podpora v nezaměstnanosti se zvyšuje, ale pro některé komplikuje
Dotyčný zákon také ukončil možnost přivydělat si k podpoře polovinu minimální mzdy. Kdo si nyní k podpoře přivydělává, přichází o podporu.
Otazník visí také nad prosazeným pozitivním impulsem. Úřad práce nyní může nově nezaměstnanému, který začne podnikat, přiřknout jednorázovou podporu až na 5 měsíců ve výši zhruba 6000 korun.
Rodičovský příspěvek
Změny roku 2011 se dotkly pouze rodičovské ve čtyřleté variantě, která se stala výrazně neatraktivní. V roce 2010 fungovala tak, že do 21. měsíce věku dítěte jste dostávali 7600 korun a od 22. do 48. měsíce měsíční rodičovskou ve výši 3800 korun. Nové podmínky zavedly u čtyřleté varianty dřívější „zlom“. 7600 korun měsíčně totiž dostanete jen do 9. měsíce a od 10. měsíce věku dítěte dostanete 3800 korun.
Pokud nemáte nárok na mateřskou (nezaměstnaní nebo např. OSVČ, která si neplatila nemocenské pojištění), spadáte automaticky do tohoto čtyřletého režimu. S novými podmínkami tak přicházíte o celkovou částku přesahující 45 tisíc korun. Více: Rodičovská 2011: O tisícovku měsíčně méně a porodné jen pro chudé
Porodné
Změna porodného pro rok 2011 je radikální. Zatímco ještě v roce 2010 měla matka nárok na porodné ve výši 13 000 Kč za každé narozené dítě, s novým zákonem se tento nárok vztahuje jen na první narozené dítě. Zároveň porodné obdrží jen sociálně velmi slabí rodiče. Pro jeho čerpání totiž nesmí rozhodný příjem rodiny přesáhnout 2,4násobku životního minima (životní minimum dvoučlenné rodiny dospělých je 5480 Kč).
Nemocenské pojištění
Před platností úsporných opatření platilo, že výši nemocenského pojištění si OSVČ určovala sama bez závislosti na výši záloh, které si platila na sociální pojištění. Ženy, které očekávaly těhotenství a byly OSVČ, si tak mohly samy nastavit výši mateřské. Více: Získejte maximální mateřskou. Návod, jak dostat přes 23 tisíc měsíčně
Od roku 2011 to již prakticky není proveditelné, protože výše nemocenského pojištění se vypočítává ze stejného vyměřovacího základu jako sociální pojištění. Více: Rok 2011: Konec snu o maximální mateřské
Nemocenská
U nemocenské bylo rozhodnuto o zachování dřívějšího stavu (který měl být podle Janotova balíčku dočasný pouze pro rok 2010), kdy po dvou měsících trvání pracovní neschopnosti dostáváte nemocenskou ve výši 60 % vyměřovacího základu (původně 72 %).
Další změna je nepříjemná pro zaměstnavatele a OSVČ. Zatímco ještě v roce 2010 platil stát nemocenskou od 15. dne pracovní neschopnosti, od letošního roku se tento termín o týden posunul. Jste-li zaměstnanec, pak se vás tato změna příliš nedotkla. Nemocenskou vám v prvních dnech jejího trvání proplácí zaměstnavatel, hůře změna doléhá na OSVČ. Ty mají nyní nárok na nemocenskou až od čtvrtého týdne trvání pracovní neschopnosti. Tato změna má platit po dobu tří let.
Příspěvek na péči a sociální příplatek
Dále došlo k omezení sociálního příplatku. Ten nakonec nebyl zcela zrušen, ale nově na něj mají nárok pouze rodiny, ve kterých se starají o dlouhodobě nemocné či zdravotně postižené dítě. Nárok na něj mají podle nových pravidel ještě ty rodiny, ve kterých je alespoň jeden z rodičů pečujících o dítě sám nezaopatřeným dítětem.
Snížil se také příspěvek na péči o postiženého v nejlehčím stupni invalidity, a sice z 2000 korun měsíčně na 800 korun.
ČLÁNKY DO MAILU