Souběh zaměstnání s podnikáním ve zdravotním pojištění

Ve zdravotním pojištění je důležité, kterou činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Buď to mohou být příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.

Pokud se pojištěnec rozhodne podnikat při zaměstnání, musí se jako OSVČ přihlásit u zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn. Platí totiž zásada, že z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny. Oznámení o zahájení podnikatelské činnosti musí být splněno v zákonné osmidenní lhůtě.

Čtěte také: Zdravotní pojištění 2010 provází změna záloh a doby splatnosti

Bude-li podnikající zaměstnanec vycházet z předpokladu, že samostatná výdělečná činnost bude vedlejším zdrojem jeho příjmů, oznámí tuto skutečnost zdravotní pojišťovně v okamžiku, kdy se bude jako OSVČ přihlašovat (jak správně platit zálohy?). Zdravotní pojišťovna zaeviduje u tohoto pojištěnce v jeho samostatné výdělečné činnosti nulové zálohy a pojistné pak bude doplaceno po skončení kalendářního roku, a to jednorázově do osmi dnů po podání daňového přiznání.

Ovšem základní podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je odvádění pojistného v zaměstnání alespoň z minimální mzdy 8000 Kč. Pokud naopak pojištěnec reálně předpokládá, že samostatná výdělečná činnost bude hlavním zdrojem jeho příjmů (není přitom rozhodující, zda hrubý příjem v zaměstnání bude vyšší či nižší než 8000 Kč), bude platit pravidelné měsíční zálohy, jejichž minimální výše bude v roce 2010 činit 1601 Kč.    

V praxi se vyskytují situace, kdy příjem zaměstnance, který je současně osobou samostatně výdělečně činnou, nedosahuje minimální mzdy. Postup v takovém případě si převedeme na příkladě:

 Z hlediska placení pojistného nelze sčítat příjmy z těchto činností. Naopak, zákon jednoznačně stanoví, že minimální vyměřovací základ musí být dodržen buď v zaměstnání nebo v samostatné výdělečné činnosti. V podstatě si pojištěnec může (s ohledem na realitu) vybrat, kterou z těchto činností si zvolí jako hlavní zdroj svých příjmů. Pokud se rozhodne, že hlavním zdrojem jeho příjmů bude zaměstnání, pak: 

• musí být ze strany s.r.o. odvedeno pojistné ve výši 13,5 % z 8000 Kč, tedy včetně doplatku pojistného do tohoto zákonného minima,
• není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné jako OSVČ.

Jestliže si pojištěnec zvolí jako hlavní zdroj příjmů svoji samostatnou výdělečnou činnost, pak platí následující:

• jako OSVČ musí platit zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné výši, v roce 2010 tedy nejméně v částce 1601 Kč,
• v zaměstnání u s.r.o. se odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 8000 Kč. V takovém případě dokladuje podnikatel svému zaměstnavateli čestným prohlášením, že v rámci své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální zálohy ve smyslu zákona.

Jaká pravidla platí, je-li pojištěnec po část roku zaměstnancem a po část roku osobou samostatně výdělečně činnou?

V měsících dubnu až červenci 2009 se musel pojištěnec s ohledem na výši příjmů rozhodnout, zda je za dané situace jeho samostatná výdělečná činnost hlavním či vedlejším zdrojem příjmů. Pokud by byla samostatná výdělečná činnost nadále hlavním zdrojem jeho příjmů, platil by tento pojištěnec i za měsíce duben až červenec minimální zálohy. V opačném případě by pak:

• oznámil „svojí“ zdravotní pojišťovně, že se jeho samostatná výdělečná činnost stala vedlejším zdrojem příjmů a přestal by na příslušné měsíce platit zálohy,
• nejpozději do 10. 8. 2009 zdravotní pojišťovně sdělil, že se jeho samostatná výdělečná činnost opět stala hlavním zdrojem příjmů, tedy s povinností platit měsíční zálohy alespoň 1590 Kč.

Zaměstnané nebo podnikající osoby, za které platí pojistné stát (například poživatelé důchodu, studenti aj.) jsou ve zdravotním pojištění zvýhodněny v tom smyslu, že nemusí dodržet minimální vyměřovací základ ani v zaměstnání, ani v podnikání. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zařazení v kategorii „hrazené státem“ trvá v zaměstnání po celý kalendářní měsíc a v podnikání po celý kalendářní rok.