Hlavní navigace

Zdravotní pojištění se vždy platit nemusí

14. 1. 2010
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Jsou situace, kdy zaměstnanci i jejich zaměstnavatelé nemusejí platit zdravotní pojištění.

Z hlediska posuzování registrace pojištěnce u zdravotní pojišťovny je rozhodným obdobím kalendářní měsíc, což mj. znamená, že každá osoba musí být z titulu trvalého pobytu na území ČR povinně registrována u zvolené zdravotní pojišťovny v některé z těchto kategorií:

  • zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků za podmínek uvedených v ustanovení § 5 písm. a) z.č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
  • osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ),
  • osoba, za kterou platí pojistné stát (například student, poživatel některého z důchodů, žena na mateřské nebo rodičovské dovolené, uchazeč o zaměstnání apod.).

Pokud není u pojištěnce v rámci celého kalendářního měsíce ani jeden den uvedena některá z těchto tří kategorií, stává se na příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmůČtěte více: Důležité změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2010

daňová kalkulačka 2009 (350x100)

Občan s trvalým pobytem na území České republiky není povinen přispívat platbami do příjmové stránky systému například v případech, kdy:

  • je ve zdravotním pojištění osobou, za kterou je plátcem pojistného stát za podmínky, že současně není výdělečně činnou osobou (není zaměstnán, nepodniká),
  • postačí evidence ve „státní“ kategorii pouze po část příslušného kalendářního měsíce,
  • je vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění je možné například při výkonu výdělečné činnosti v některém ze států Evropské unie nebo ve státě Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku ve smyslu nařízení Rady EHS č. 1408/71 a 574/72 nebo z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí. Musí se ale jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

Většina občanů České republiky má svůj pojistný vztah řešený zaměstnáním. Jakkoli je trendem zákonodárného procesu u zaměstnavatelů stále výrazněji redukovat okruh příjmů, ze kterých se pojistné neodvádí, lze i v roce 2010 stále ještě nalézt dostatek situací, kdy občané jako zaměstnanci pojistné neplatí. Podobné téma: Zdravotní pojištění 2010 provází změna záloh a doby splatnosti

Pojistné neodvádí ani zaměstnanec ani zaměstnavatel například v případě:

  • příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny (jedná se o příjmy podle § 3 odst. 4, § 4, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 z.č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
  • zaměstnání na dohodu o provedení práce ve smyslu § 75 zákoníku práce
  • kdy zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. Takový zaměstnavatel může u poživatelů invalidního důchodu uplatnit v roce 2010 odpočet od dosaženého příjmu ve výši 5 355 Kč.
  • osoby, která nedosáhla v kalendářním měsíci příjmu ve výši alespoň 2000 Kč například u zaměstnance pracujícího na základě dohody o pracovní činnosti,
  • poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci, který vykonává veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu (8 000 Kč)
  • nemoci zaměstnance po celý kalendářní měsíc. Pokud netrvá nemoc celý kalendářní měsíc, musí být (mimo zákonné výjimky) odvedeno pojistné z poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to například i v situaci, kdy zaměstnanec onemocní od 3. dne kalendářního měsíce (pondělí), je nepřetržitě nemocen do konce tohoto měsíce a za sobotu a neděli (1. a 2.) nemá žádný příjem. Taková situace může nastat v květnu 2010.

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že občan – zaměstnanec nemá v příslušném kalendářním měsíci vyřešen svůj pojistný vztah kupříkladu tehdy, kdy je zaměstnán:

Účto_tip_změny21

V takovém případě je řešením vzniklé situace například registrace u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů s měsíční platbou pojistného ve výši 1080 Kč.

Pojistné neodvádí zaměstnanec ani zaměstnavatel z těchto zúčtovaných plnění, taxativně vyjmenovaných v § 3 odst. 2 z.č. 592/1992 Sb.:

  • náhrada škody podle zákoníku práce,
  • odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů a odměna při skončení funkčního období podle z.č. 128/2000 Sb., o obcích, z.č. 129/2000 Sb., o krajích a z.č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze,
  • věrnostní příplatek horníků,
  • odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
  • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů, vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
  • plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Čtěte více: Důležité změny v sociálním pojištění k 1.lednu 2010                                                                       

Autor článku

Autor je odborníkem na problematiku zdravotního pojištění. Od roku 1993 pracuje ve Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).