Celou směnu prosedí, na placenou přestávku nemá nárok, říká zaměstnavatel

Kdo má pravdu: nemocnice nebo zdravotní sestry?

Pracuji v jedné krajské akciové nemocnici. Jediným vlastníkem akcií je kraj. Zajímalo by mě, jak je to s povinnými přestávkami na odpočinek. Vše jsem shrnula do několika bodů. Podobné téma: I na pracovní cestě si můžete vydělat na přesčasech

1. Zaměstnavatel proplácí z 12hodinové služby jen 11 hodin a 15 minut. V kolektivní a ani v žádné jiné smlouvě o tom není zmínka. Vedení nemocnice argumentuje, že má právo přestávku navýšit, samozřejmě pro naše dobro. Je tomu opravdu tak?
2. Zaměstnavatel sestrám na noční směně, při které není možnost vybrat si půl hodiny na přestávku, odmítá proplatit celých 12 hodin. Ptali jsme se u vedení a to nám řeklo, že sestra při noční směně prosedí více než půl hodiny v kuse, takže proplacení 11 hodin a 15 minut je zcela adekvátních. Při pomyšlení, že sestra může během své pauzy odejít a zdržovat se mimo oddělení, nám bylo odpovězeno něco ve smyslu: Kam by asi tak chodila? Čtěte více: Přestávky v práci: Kdy jsou placené a kdy neplacené?

Před dalším kolem obhajování svých práv před vedením společnosti bychom potřebovali ověřit, jestli je náš výklad zákoníků práce správný. Děkuji za odpověď. E. S.

Jiří Dvořák, právník

1. Zákoníkem práce je stanovena minimální doba, kterou musí přestávka na jídlo a oddech trvat. Zákoník práce obecně stanoví dobu přestávky v délce nejméně 30 minut. Stanovení delší přestávky (je-li to ve prospěch zaměstnance) proto není zásadně vyloučeno. Zaměstnavatel by však tuto možnost měl deklarovat svým vnitřním předpisem, nejčastěji v pracovním řádu, popř. by měla být tato možnost sjednána v kolektivní smlouvě. Podobné téma: Jak vysoké jsou diety a stravné a kdy na ně máte nárok?
2. Dle ust. § 88 ZP je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jde-li o však práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo. Zákonodárce tím zamýšlel postihnout zejména ty případy zaměstnání, v nichž nemohou zaměstnanci čerpat přestávky tak, aby neohrozili chod provozu (tj. nemohou se vystřídat) – typicky zdravotní sestry na noční službě apod. Tu však platí, že ona přiměřená doba se započítává do pracovní doby. Je tedy správné, vycházím-li ze sdělených informací, požadovat po zaměstnavateli proplacení celé odpracované pracovní doby, popř. žádat umožnění čerpání přestávky na jídlo a oddech. Je třeba pro úplnost upozornit, že zákoník práce dovoluje zaměstnavateli přestávky v práci na jídlo a oddech rozdělit do několika částí s tím, že délka alespoň jedné části však nemůže být kratší než 15 minut (tedy např. 20 a 10 minut).

Nehrajte si s finančním úřadem na schovávanou

Mám v patách finanční úřad, okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Můj problém tkví v tom, že nemám rád „papírování“, se kterým jsem vždycky byl na štíru. Abych nemusel platit vysoké penále, potřebuji co nejvíce snížit vyměřovací základ. Je mi jasné, že musím deklarovat příjmy co nejníže (mám dvě vyživované osoby – dcery), aby mi nevyměřili vysoké penále.

Zajímalo by mě, jestli v roce 2008 byly malířské, lakýrnické a tapetářské práce zařazeny do řemeslných živností. Někde jsem četl, že ne, ale pro rok 2009 již zařazeny byly, vyjma tapetářství. S tím souvisí i skutečnost, jestli by na tyto řemeslné práce šlo využít 80% paušál na náklady. Podobné téma: Vše, co byste měli vědět o nemocenském pojištění 2009

Tuším, že v roce 2005 byl pro výpočet daně z příjmu a odvody sociálního a zdravotního pojištění stanovený minimální příjem asi 104 000 korun. Jaký vliv to má na výpočet sociálního a zdravotního pojištění? Rád bych se vešel do minimálních plateb. Dokonce tam mám „drobné“ přeplatky. Jenže co by vyšlo přes, na to dostanu vysoké penále.

Děkuji vám za pomoc, snažím se od státu nic nechtít a starat se o sebe. Nebaví mě neustále zjišťovat, jaké podmínky platí na aktuální rok. V. Z.

Romana Juříčková, nezávislá konzultantka

Malířské a lakýrnické práce jsou zařazeny do živností řemeslných s účinností od 1. 7. 2008 (změna živnostenského zákona byla vyhlášena ve sbírce 17. 4. 2008, účinnost od třetího měsíce po vyhlášení, takže od července), tzn. výdaje ve výši 60 % za výkon řemeslné živnosti (výdaje ve výši 80 % je možné uplatnit při výkonu zemědělské činnosti) je možné uplatnit jen za šest měsíců, za prvních šest měsíců v roce je možné jako výdaje uplatnit 50 % z příjmů. V roce 2009 to potom bude 60 % pro celý rok. Tapetářství patří mezi volné živnosti po celý rok 2008 i v roce 2009, tedy je možné zde uplatnit 50 % z příjmů jako výdaje v roce 2008 i 2009. Po­dobné téma: Do kdy uhradit nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění?

Pokud jsem správně pochopila, tak „nejnižším příjmem“ je myšlen minimální základ daně. Pokud byl pan Z. poplatníkem, který musel stanovit alespoň minimální základ daně a také základ daně v této výši deklaroval, potom i platby zdravotního a sociální pojištění vycházejí z této částky – zdravotní a sociální pojištění je odvozováno z rozdílu příjmů a výdajů uvedených v daňovém přiznání (tedy ze základu daně).

U zdravotního pojištění jsou každý rok stanoveny minimální částky, ale bohužel nevím, jestli odpovídají částkám vypočteným na základě minimálního základu daně (zpětně do roku 2005 by byla docela fuška to dohledat a hlavně dopočítat… Jsou tam odkazy na různá nařízení a vyhlášení a když neznám čísla, tak se to opravdu dost špatně hledá…). Podobné téma: Jak na daně a sociální a zdravotní pojištění

Každopádně v současné době je základem pro výpočet sociální i zdravotního pojištění 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji podle daňového přiznání (tj. 50 % ze základu daně před odečtením položek snižujících základ daně).