Hlavní navigace

S úvěrem spěchat nemusíte

29. 7. 2005
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Jak se budou vyvíjet úrokové sazby v 2. polovině letošního roku, co je může ovlivnit a zda vyhlídky změnily nedávné teroristické útoky? Zeptali jsme se předních analytiků významných finančních institucí. A závěr? S čerpáním úvěru spěchat nemusíte - nízké úrokové sazby vydrží. Jak dlouho?
Markéta Šichtařová - Next Finance

Markéta Šichtařová, hlavní ekonom Next Finance

Domácí úrokové sazby na mezibankovním trhu (tzv. PRIBOR) rostou. A zvyšují obavy z plošného zdražování úvěrů, včetně hypotéčních. Růst PRIBORU má zřejmý důvod. Poslední údaje o spotřebitelské inflaci v ČR byly nad očekávání vysoké, k tomu se přidala ještě statistika maloobchodních tržeb, která také překonala očekávání. To vedlo peněžní trh k názoru, že roste spotřebitelská poptávka, poroste inflace a ČNB začne brzy zvyšovat úrokové sazby. A mezibankovní úrokové sazby již tento předpoklad v sobě pomalu začaly zrcadlit.

My však nesouhlasíme s názorem, že se blíží okamžik zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB, protože snad roste spotřebitelská poptávka a spotřebitelská inflace. Poslední údaje o inflaci i o maloobchodních tržbách byly ovlivněny jednorázovými sezónními položkami. Dlouhodobý trend nikterak nenaznačuje výrazněji rostoucí spotřebitelskou poptávku. ČNB proto nemá nejmenší důvod po několik měsíců zvyšovat úrokové sazby. Jsme přesvědčeni, že poslední růst PRIBORu byl přehnaný a neodpovídá stavu ekonomiky.

Otázkou však je, zda i peněžní trh jako celek dojde k tomuto názoru a zkoriguje svůj předešlý růst.

Vzhledem k tomu, že v nejbližší době nečekáme žádné nové informace z ekonomiky, které by mohly peněžní trh přesvědčit, že inflace stále zůstává pod pokličkou a přitvrzování měnové politiky se neblíží, domníváme se, že tento nebo příští týden úrokové sazby svůj růst ještě nezkorigují. Mohou dokonce ještě o nějaký bazický bod vzrůst. Nicméně nové srpnové makroekonomické statistiky trh nakonec přesvědčí, že není nutné obávat se inflace a tedy i přitvrzení měnové politiky.

Růst úrokových sazeb se zastaví. Úvěry, zejména ty dlouhodobé, nezdraží. Hypotéky zůstanou krom jiného i díky vysoké konkurenci bank až do konce roku na stávající rekordně nízké úrovni. Nárůst úrokových sazeb u úvěrů můžeme čekat až od přelomu roku.

Martin Kupka - ČSOB

Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB

Krátkodobé úrokové sazby v České republice by měly do konce roku 2005 zůstat na současné úrovni. Nevidíme přesvědčivý důvod, proč by tomu mělo být jinak. Proti snižování sazeb hovoří viditelný a dobře strukturovaný hospodářský růst, absence výrazných tlaků na zhodnocování koruny ve vztahu k euru a koneckonců též očekávaná stabilita krátkodobých sazeb v Eurozóně.

Pádnými argumenty proti zvyšování sazeb jsou dnes absence výraznějších poptávkových inflačních tlaků, váznoucí hospodářské oživení v zemích hlavních obchodních partnerů, jakož i hrozba negativních ekonomických důsledků drahé ropy v kombinaci s geopolitickými riziky.

Pokud jde o dlouhodobé (několikaleté) úrokové sazby, resp. výnosy, očekáváme ve druhém pololetí tohoto roku jejich mírný pohyb směrem vzhůru (nárůst strmosti výnosové křivky) především díky podobnému pohybu výnosové křivky v USA a v Eurozóně. Vedle tohoto základního trendu se přirozeně uplatní i kolísání dlouhodobých úrokových sazeb odvozené od vyrovnávání poptávky s nabídkou dlouhodobých korunových dluhopisů.

A závěrem ještě názor na pravděpodobné důsledky teroristických útoků: pokud se z těchto tragických událostí nestane pravidlo a násilnosti neeskalují do násobně větších katastrof, než byly ty dosavadní, vývoj světového (ani našeho) hospodářství zřejmě svoji dráhu pohybu nijak nezmění.

Helena Horská - Raiffeisenbank

Helena Horská, hlavní analytička Raiffeisenbank

Základní úroková sazba – dvoutýdenní repo sazba, kterou stanovuje Česká národní banka (ČNB) na základě očekávaného vývoje inflace, se od letošního dubna nachází na historickém dně 1,75 %, čtvrt procentního bodu pod úrovní sazby platné v Eurozóně. Důvodem tak razantního uvolnění otěží měnové politiky byla nízká inflace, která během jarních měsíců poklesla hluboko pod 2 %, což bylo v rozporu s představou a veřejným cílem ČNB držet meziroční růst spotřebitelských cen v rozmezí 2 – 4 %. V té době sílící kurz koruny a nepřítomnost ničeho, co by vzbuzovalo obavy z budoucího oživení inflace, přimělo centrální bankéře snížit sazbu na nevídaně nízkou úroveň. Pokles se dostavil také u ostatních sazeb s delší splatností, díky čemuž se například úrokové náklady z hypotéky propadly na historicky nejnižší hodnotu.

Poslední údaje o vývoji inflace nejsou již tak příznivé jako na počátku roku a ČNB musí konstatovat, že růst spotřebitelských cen překonává její dubnová očekávání. Příčinou odchylky jsou zatím sice jen vyšší ceny potravin, které lze jen obtížně predikovat, spolu s regulovanými cenami jako například platby za telefon, ceny energie či jízdné v hromadné dopravě, které změny úrokových sazeb příliš neovlivní. Nicméně první signály oživení spotřeby domácností (viz rychlejší růst maloobchodních tržeb) a střídmý, zato dlouho trvající růst cen služeb se může v nadcházejících měsících začít projevovat v indexu spotřebitelských cen. S tím, jak by se postupně růst cen začal vracet ke 2 % a pravděpodobně i nad 2 %, repo sazba na 1,75 % by ztratila své opodstatnění.

Předpokládám proto, že ještě do konce letošního roku dojde ke zvýšení repo sazby o čtvrt procentního bodu na 2 % ve snaze „znormalizovat“ nastavení měnové politiky. Riziko tohoto scénáře představuje především výrazné posílení koruny a případně pomalejší oživení domácí poptávky.

Zvýšená hrozba teroristických útoků ve světě nemá přímý dopad na rozhodování o nastavení úrokových sazeb v ČR vyjma případu, kdy by došlo k destabilizaci světových finančních trhů a klíčové centrální banky by musely přistoupit k výjimečným opatřením. Rovněž aktuálně diskutovaná revalvace čínské měny nebude mít v horizontu jednoho až dvou let zásadní vliv na vývoj spotřebitelských cen a tedy i měnové politiky v ČR. Pokud by ale čínské autority v uvolňování čínské měny a jejího zhodnocování postupovaly dál, mohli bychom po nějaké době pozorovat tlak na růst cen zboží dováženého z Číny.

Patrik Rožumberský - Živnostesnká banka

Patrik Rožumberský, hlavní ekonom Živnostenské ban­ky

Ve druhé polovině letošního roku se výraznějších pohybů úrokových sazeb nedočkáme. Pokud již k nějakých změnám sazeb dojde, bude to spíše až v závěru roku, a to ve směru jejich mírného růstu.

Hlavní důvody stabilních úroků v následujících měsících vidím v pomalu rostoucích cenách. Přestože se inflace bude postupně do konce roku zrychlovat, nebude její růst natolik silný, aby si vynutil zásah České národní banky (ČNB). Cenový růst by totiž měl do konce roku zůstat pod tzv. inflačním cílem ČNB. Navíc hlavní faktory, které inflaci potáhnou, budou převážně administrativního charakteru: zvýšení cen plynu pro domácnosti, růst spotřebních daní u tabákových výrobků, zdražení jízdného. Těm však ČNB při nastavování měnové politiky, resp. úrokových sazeb, nevěnuje velkou pozornost.

V závěru roku se však mohou na zrychlování inflace začít podílet faktory, které souvisí se samotným ekonomickým růstem. Na tuto skutečnost by již ČNB mohla zareagovat mírným zvýšením sazeb. Domníváme se však, že banka k tomuto kroku přistoupí spíše až na počátku příštího roku.

Nedávné teroristické útoky ve světě vyhlídky na budoucí ekonomický a cenový růst u nás v podstatě nezměnily. Zatím za jediné riziko, které souvisí s mezinárodním terorismem, považuji rozsáhlejší útoky na ropná naleziště. Následné významnější omezení nabídky ropy na světových trzích by vyústilo v prudký cenový růst, zvýšení úrokových sazeb a zpomalení ekonomické aktivity u nás i ve světě.

skoleni_15_4

Redakce

Růstu úrokových sazeb se dle názorů významných analytiků bát nemusíme. S největší pravděpodobností nízké úrokové sazby přetrvají přinejmenším do konce tohoto roku, poté je možné mírné zvýšení sazeb Českou národní bankou, které by se projevilo i v ceně spotřebitelských úvěrů a hypoték.

Nedávná série teroristických útoků též nebude mít na ekonomiku vliv. Jedině v případě, kdyby se teroristé zaměřili na světová ložiska ropy nebo by se útoky staly častějším jevem, projevily by se negativně na růstu cen a úrokových sazeb a na zpomalení ekonomického růstu.

Chystáte se čerpat úvěr?

  • Ano, krátkodobý.
    5 %
  • Ano, dlouhodobý.
    66 %
  • Ne, úvěr už mám.
    14 %
  • Ne, a úvěr nemám.
    10 %
  • Ještě nevím.
    5 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).