Hlavní navigace

Pojištění k hypotéce u soudu: Banka nemůže krýt pojišťovnu, která nechce platit

6. 11. 2018
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Klientka banky se stala invalidní. Byla proti tomu pojištěná, ale pojišťovna ze stejné finanční skupiny odmítla vyplatit pojistné plnění. Žena pojišťovnu zažalovala. Nejvyšší soud řekl, že na to nemá nárok, protože pojištění uzavřela banka. Ústavní soud to nyní změnil.

Ústavní soud se postavil na stranu klientky Hypoteční banky, která žádá plnění z pojistné smlouvy uzavřené spolu s hypotékou. Nejvyšší soud se tak bude muset zabývat žalobou na ČSOB Pojišťovnu, která odmítla pojistné plnění v momentě, kdy se klientka stala invalidní, vyplatit.

Posun je v tom, že doteď soudy tvrdily, že klientka pojišťovnu vůbec nemůže žalovat. Podle Ústavního soudu tím bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní a jinou právní ochranu zaručené v Listině základních práv a svobod (čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2).

Spor je přitom zajímavý pro celý hypoteční trh, na kterém se běžně uzavírají smlouvy tak, jako v Hypoteční bance: pojistitelem je pojišťovna, pojistníkem banka a klient banky je „jen“ pojištěným.

Zjednodušeně řečeno: podle výkladu, který by vyhovoval bance a pojišťovně a který nejprve posvětil i Nejvyšší soud, je tak klient pouze „objektem“ smlouvy, ale nemůže vymáhat její plnění. To musí udělat u pojišťovny banka. Žalobu tak podle tohoto výkladu žena nemůže podat, a tudíž, když pojišťovna odmítne plnit a banka na plnění netrvá, nemá se klientka jak bránit.

S tím ale Ústavní soud nesouhlasí.

Ústavní soud dospěl k závěru, že stěžovatelka sice de lege lata nemá (přímo) právo na plnění z pojistné smlouvy, ale má, s ohledem na to, že je osobou, která vše financuje (a tudíž z toho očekává prospěch), zájem na tom, aby bylo z pojistné smlouvy plněno (v konečném výsledku) v její prospěch. Vystavení stěžovatelky do situace, ve které nemá možnost se jakkoli domáhat poskytnutí pojistného plnění z pojištění úvěru, ke kterému přistoupila podpisem přihlášky k pojištění a pravidelně měsíčně platila pojistné, je s ohledem na okolnosti posuzované věci zjevnou kvalifikovanou vadou soudního rozhodování a porušením ústavně zaručených práv, uvedla k nálezu Ústavního soudu jeho mluvčí Miroslava Sedláčková.

Ústavní soud také vytkl Nejvyššímu soudu, že nestačí rozhodovat spory tak, že odkáže na svá starší rozhodnutí, která už podle Ústavního soudu nejsou aktuální. Platí, že ‚jednou vyjevená pravda není pravdou navždy‘ a nelze setrvávat na závěrech, které byly mezitím již společenským vývojem (zde propojováním bank s pojišťovnami) překonány, říká Sedláčková.

Nejvyšší soud měl přihlédnout ke specifickým okolnostem posuzované věci i k vývoji na trhu s hypotečními úvěry a v souladu se základními pravidly a principy civilního procesu, zejména pak s § 1, § 2 a § 3 občanského soudního řádu, vyložit hmotné právo ve prospěch věcného přezkumu stěžovatelčiny žaloby, uvedla dále Sedláčková.

Ústavní soud zároveň upozornil, že rozhodl o právu ženy žalovat pojišťovnu, ale nerozhodoval o samotném jádru sporu. Tedy o tom, zda pojišťovna rozhodla správně, když odmítla plnění ze smlouvy.

Zamlčela něco?

Žena zažalovala pojišťovnu v roce 2014 o vyplacení 2,6 milionu korun ve prospěch Hypoteční banky. ČSOB Pojišťovna totiž odmítla tuto sumu vyplatit z pojištění pro případ smrti či plné invalidity, které žalobkyně sjednala spolu s hypotékou v Hypoteční bance. Pojišťovna peníze odmítla vyplatit, i když žena doložila vznik invalidity rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení o invaliditě III. stupně.

ČSOB Pojišťovna odmítla plnit, protože podle ní žena v době sjednání pojištění zamlčela podstatné skutečnosti ohledně jejího zdravotního stavu. Pojištění tak podle pojišťovny tím pádem vůbec nevzniklo.

S takovou interpretací ale klientka nesouhlasila a pojišťovnu zažalovala. Požadovala přitom po Okresním soudu v Pardubicích, aby pojišťovně přikázal plnění z pojistné smlouvy. Ten to ale odmítl. Žena podle jeho rozsudku nemá vůbec právo pojišťovnu žalovat a domáhat se vyplacení pojistného plnění. Názor pardubického soudu později potvrdil právě i Nejvyšší soud ČR.

Smlouva totiž byla uzavřena mezi ČSOB Pojišťovnou jako pojistitelem a Hypoteční bankou jako pojistníkem. Klientka Hypoteční banky tak podle zmíněných soudů byla jen objektem pojištění, pojištěnou osobou ve smlouvě sjednané mezi pojišťovnou a bankou na cizí riziko. Pardubický soud argumentuje ve svém rozsudku i tím, že žena podepsala smlouvu, kde toto své postavení potvrzuje.

Okresní soud tedy rozhodl, že žena nemá nárok věc žalovat. Proto se nezabýval ani skutkovou podstatou sporu. Žena se tak nedočkala přezkumu rozhodnutí pojišťovny, která odmítla vyplatit pojistné.

Objekt pojištění

Klientka Hypoteční banky s rozsudkem okresního soudu nesouhlasila a obrátila se na Krajský soud v Hradci Králové. Ten naopak rozhodl, že žena právo na žalobu má.

Podle hradeckého soudu platí, že i když žalobkyně sama stranou pojistné smlouvy není, do smluvního vztahu založeného pojistnou smlouvou vstoupila jako subjekt, jehož právní i ekonomické zájmy jsou prostřednictvím této pojistné smlouvy významně ovlivněny, je proto aktivně legitimována podat žalobu na plnění z této smlouvy ve prospěch oprávněné osoby. Okresní soud tak měl podle soudu odvolacího vyřešit i to, zda pojišťovna odmítla vyplatit pojistné plnění správně.

Pojišťovna proti rozhodnutí krajského soudu podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR a ten dal za pravdu Okresnímu soudu v Pardubicích.

skoleni_15_4

Pojištěná je objektem pojištění, tím, jehož pojistné riziko si pojistila Hypoteční banka, která jediná může být v případném sporu o výplatu pojistného plnění z této smlouvy aktivně legitimována. Právní (tím spíše ekonomický) zájem na vypořádání smluvních vztahů založených smlouvou uzavřenou mezi třetími osobami nemůže sám o sobě žalobkyni založit aktivní věcnou legitimaci ve sporech o plnění z takové smlouvy, uvádí v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR soudce Zdeněk Des. Platí, že jen ten, kdo je aktivně legitimován, může podat žalobu.

Toto rozhodnutí ale bude muset Nejvyšší soud po nálezu Ústavního soudu změnit. Věc se nyní vrací k Nejvyššímu soudu, který v novém řízení přezkoumá svůj dříve vyslovený závěr o neexistenci žalobní legitimace stěžovatelky a umožní věcný přezkum žaloby, uvedla Sedláčková.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je redaktorem serveru Peníze.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).