Svého zaměstnavatele můžete požádat o neplacené volno. Ten pak může, ale nemusí vaší žádosti vyhovět. Poskytnutí neplaceného pracovního volna, tedy bez nároku na jakoukoliv mzdu či plat nebo náhradu mzdy či platu, je tak možné jen na základě dohody dosažené mezi konkrétním pracovníkem a zaměstnavatelem.
Jednostranným rozhodnutím zaměstnavatele, ale ani úpravou v kolektivní smlouvě nelze neplacené pracovní volno určit. Neplaceným volnem proto nelze řešit překážky na straně zaměstnavatele, např. nedostatek zakázek, prostoje ve výrobě atp. K tomu slouží zcela jiné instrumenty zákoníku práce, které jsme již přiblížili v článku Částečná nezaměstnanost sice sníží výdělek, ale zachová vám zaměstnání
Jako zaměstnanec jste povinni práci konat v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Nemusíte tak činit pouze, existuje-li některá z překážek v práci na vaší straně, se kterou zákoník práce nebo jiný právní předpis spojuje vaše právo na poskytnutí pracovního volna. Jestliže se nejedná o některou z překážek v práci jako např. mateřská či rodičovská dovolená, dočasná pracovní neschopnost, případně výkon veřejné funkce, plnění občanských povinností, anebo se nejedná o některou z krátkodobých překážek v práci na straně zaměstnance, jste povinni práci v rozvržené pracovní době vykonávat.
Když nejde o zákonnou překážku v práci
Neplacené pracovní volno se tedy většinou poskytuje na základě žádosti zaměstnance, který pro důvody na své straně nemůže práci konat. Nejčastějším případem je pracovní volno z důvodu péče o dítě starší než 3 roky, např. proto že jej rodič nemůže umístit pro zdravotní stav nebo kapacitu do předškolního zařízení. Neplacené pracovní volno bývá poskytováno také v situaci, že zaměstnanec nemá k dispozici dostatečně dlouhou výměru dovolené, kterou potřebuje pro svou rekreaci atp.
Vzhledem k tomu, že zákoník práce poskytování neplaceného pracovního volna neupravuje, nejsou stanoveny ani důvody možného poskytnutí pracovního volna a není ani omezena délka takto poskytnutého neplaceného pracovního volna.
Žádost o poskytnutí neplaceného volna můžete podat písemně, ale i sdělit zaměstnavateli ústně. Pokud ten s poskytnutím neplaceného volna souhlasí, doporučuje se vždy sepsat písemnou dohodu o poskytnutí neplaceného volna a jeho rozsahu.
Po dobu neplaceného volna vám nepřísluší mzda ani plat, protože nevykonáváte práci. Jelikož se nejedná ani o některou ze zákonem upravených překážek v práci, nepřísluší vám ani náhrada mzdy nebo platu.
Pojistné na sociální zabezpečení se za dobu volna neodvádí
Jelikož tedy za dobu neplaceného volna neobdržíte mzdu, plat ani náhradu mzdy nebo platu, neodvádí se za vás záloha na daň z příjmu a protože vyměřovacím základem pro sociální pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně, neodvádí se z neplaceného volna pojistné na sociální pojištění. Jinak je tomu ale u zdravotního pojištění.
Zdravotní pojištění z minimální mzdy
Zaměstnavatel je povinen odvádět pojistné na zdravotní pojištění za sebe i za vás i po dobu poskytnutého neplaceného pracovního volna. Vyměřovacím základem je minimální mzda. Čtěte více: Minimální mzda je od 1. 8. 2013 vyšší. Koho se změna dotkne?
V písemné dohodě se s vámi však může dohodnout, že mu zaplatíte zcela nebo z části částku odpovídající pojistnému, které za vás a za sebe má zaměstnavatel povinnost hradit v době, kdy vám poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu. Tato možnost dohody celkové nebo částečné úhrady se týká pojistného, které hradíte jak vy, tak i zaměstnavatel. Pokud k písemné dohodě nedojde, hradí pojistné za sebe i za vás zaměstnavatel. V praxi je však obvyklé, že zaměstnavatel podmíní poskytnutí neplaceného volna právě závazkem zaměstnance, že část nebo celé pojistné, které za něj zaměstnavatel odvede, uhradí. Čtěte také: Samoplátci zaplatí na zdravotním pojištění více, nezaměstnaní si mírně polepší
Nárokové volno k vyřešení osobních překážek v práci
Zatím jsme probírali dlouhodobější neplacené volno za účelem péče o dítě, rekreace zaměstnance atp. Žádosti o jeho poskytnutí zaměstnavatel může, ale nemusí vyhovět. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. pak upravuje okruh a rozsah tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci, které lze označit jako krátkodobé a při kterých máte nárok na placené volno (s náhradou mzdy) nebo na neplacené volno (bez náhrady mzdy). Na neplacené volno máte právo zejména v těchto situacích:
Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadné dopravy
Pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.
Svatba
Pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu. Náhrada mzdy však přísluší pouze za 1 den. Za druhý den se tedy poskytuje neplacené volno. Pracovní volno bez náhrady mzdy na 1 den se poskytuje při účasti na svatbě rodiče.
Narození dítěte
Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy k účasti při porodu manželky (družky).
Přestěhování
Pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení. Jde-li však o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu.
Vyhledání nového zaměstnání
Pracovní volno bez náhrady mzdy před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců, není-li důvodem skončení zaměstnání výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodů dle ust. § 52 písm. a) až e) zákoníku práce – v těchto případech se poskytuje placené volno. Čtěte více: Kdy vám zaměstnavatel musí proplatit i čas na hledání nové práce?
Použitá literatura: Dohoda o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy (platu), Verlag Dashöfer, 6. 8. 2013
ČLÁNKY DO MAILU