O neomluvené zameškání práce se jedná tehdy, jestliže ve sjednané pracovní době neplníte svoje pracovní povinnosti z pracovního poměru z důvodu nepřítomnosti na určeném pracovišti a jestliže nepřítomnost není způsobena:
- vaší prokázanou pracovní neschopností, (Čtěte také: Zaměstnavatel vám bude platit jen 2 týdny nemoci. Spočítejte si svůj nárok),
- čerpáním dovolené v souladu se zákoníkem práce, nebo
- jinou zákonnou překážkou.
Tip:
Částečná nezaměstnanost sice sníží výdělek, ale zachová vám zaměstnání a Výluka: Jaké jsou vaše nároky, když vám zaměstnavatel nepřiděluje práci?
Kdy vám zaměstnavatel musí proplatit i čas na hledání nové práce?
Neplacené volno vám nesmí nařídit, sami za něj ale zaplatíte zdravotní pojištění
Takto definoval neomluvenou absenci Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 27. 3. 2002, spis. zn. 21 Cdo 910/2001. V případě existence jakékoliv zákonné překážky v práci se nemůže nikdy jednat o neomluvenou absenci (neomluvené zameškání práce); takové případy je zaměstnavatel povinen tolerovat a nesmí za ně zaměstnance nikterak postihovat nebo znevýhodňovat.
Odbory jen vyjadřují názor, zabránit potrestání absentéra nemohou
Zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací, pokud odbory u zaměstnavatele působí, a to i když zaměstnanec není členem odborů. Otázku nepřítomnosti zaměstnance v práci stačí s odborovou organizací pouze projednat, zatímco dříve jednal zaměstnavatel v dohodě s odbory, tedy muselo být dosaženo souhlasného hodnocení zaměstnancovy absence jako neomluvené ve formě dohody zaměstnavatele a odborů. Tip: Za neomluvenou absenci vás zaměstnavatel od roku 2012 vyhodí rychleji
Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná za zaměstnance v pracovněprávních vztazích ve vztahu k jednotlivým zaměstnancům odborová organizace, jíž je zaměstnanec členem. Za zaměstnance, který není odborově organizován, jedná v pracovněprávních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, neurčí-li tento zaměstnanec jinak.
Neomluveným zameškáním práce je tedy nepřítomnost zaměstnance v práci jen tehdy, když ji zaměstnavatel po konzultaci s odbory kvalifikoval jako neomluvenou, ovšem bez ohledu na souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko odborového orgánu. Čtěte také: Jak lze trestat neomluvené absence?
5 dnů a zásadně končíte
Neomluvené zameškání práce v trvání 5 dnů zpravidla představuje podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2008, spis. zn. 21 Cdo 2542/2007, samo o sobě porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a odůvodňuje rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením. Jednání zaměstnance znamenající porušení pracovní kázně však nelze posuzovat bez přihlédnutí k dalším okolnostem, které mohou mít vliv na celkové zhodnocení případu. Při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně zaměstnancem a důvodů, pro které lze výjimečně rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením, musí být kromě délky nepřítomnosti zaměstnance v práci také přihlédnuto zejména k důsledkům jeho nepřítomnosti v práci pro zaměstnavatele, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k míře jeho zavinění a ke způsobu a intenzitě porušení jeho konkrétních pracovních povinností. Čtěte: Kdy může zaměstnavatel vyhodit pracovníka na hodinu?
Projednání s odbory
Samotné okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel rovněž povinen předem projednat s odborovou organizací, pokud odbory u zaměstnavatele působí. Projednáním se rozumí sdělení záměru zaměstnavatele okamžitě zrušit pracovní poměr s určitým zaměstnancem a „vyslechnutí“ názoru odborové organizace (názor odborové organizace je přitom pro zaměstnavatele zcela nezávazný; k případnému negativnímu stanovisku odborů k rozvázání pracovního poměru může zaměstnavatel přihlédnout a od ukončení pracovního poměru případně ustoupit, nemusí se jím ale vůbec řídit). Tip: Firemní odbory už vás od výpovědi neochrání
Pokud zaměstnavatel nesplní povinnost předem projednat s odbory, zda jde o neomluvenou absenci nebo povinnost projednat samotné okamžité zrušení pracovního poměru, není pak z tohoto důvodu provedený právní úkon směřující k rozvázání (skončení) pracovního poměru neplatný, a to ani tehdy, když zaměstnavatel odbory vůbec neinformoval, ani když zaměstnavatel pouze oznámil, že se zaměstnancem okamžitě ruší pracovní poměr (tedy když rozvázání pracovního poměru oznámil až zpětně), a k projednání tak nedošlo. V tomto případě však může příslušný inspektorát práce postihnout zaměstnavatele podle zákona o inspekci práce příslušnými sankcemi – pokutami. Čtěte: Chcete zaměstnavateli ztížit svůj vyhazov? Buďte odborářským funkcionářem