Hlavní navigace

Kdo vás může u soudu zastupovat a kdy vám jeho odměnu zaplatí neúspěšná protistrana?

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Musí vám odsouzený dlužník zaplatit náhradu odměny za právní zastoupení, pokud vám pomáhal například daňový poradce nebo právník-kamarád? A jak je to s dalšími náklady na vedení sporu?

Podle ust. § 24 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu (o. s. ř.) – zákona upravujícího pravidla jednání před soudem – se jako účastník (řízení) můžete dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolíte. Podle § ust. 25 odst. 1 věty prvé si zástupcem můžete vždy zvolit advokáta. Také můžete zvolit zástupcem notáře, který vás však může zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy (ust. § 25a odst. 1 o. s. ř.). A nebo patentového zástupce, který vás rovněž může zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy (ust. § 25b o. s. ř.). Podle ust. § 26 o. s. ř. můžete být jako účastník dále zastoupeni odborovou organizací, jejímž jste členem, Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního předpisu, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana před diskriminací na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace, právnickou osobou, k jejímuž předmětu podnikání, popřípadě činnosti patří ochrana práv podle autorského zákona, či právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců. Vždy však pouze v zákonem vymezených případech. Obec pak může být zastoupena Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Podle ust. § 27 se můžete dát zastoupit také kteroukoliv fyzickou osobou, která je plně svéprávná. Jde o tzv. obecného zmocněnce. Soud však rozhodne, že zastoupení (obecným zmocněncem) nepřipouští, jestliže zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně.

O výhodách a nevýhodách zastoupení obecným zmocněncem jsme psali např. v článku Nemusíte utrácet za advokáta, zkuste „obecného zmocněnce“. Máte-li v rodině nebo mezi známými právníka znalého věci, opravdu není třeba platit drahého advokáta. Problém je, sám jsem se s tím setkal, že ho může soud vyloučit z jednání, pokud zastupuje před tímtéž soudem více lidí nebo jednoho člověka ve více sporech. Soud 1. stupně postupoval zcela absurdně, když mi dovolil zastoupení ve věci rozvodu kamarádky, ale nepřipustil už, abych řešil následné vypořádání společného majetku, který měla s bývalým manželem. Dovolil to až soud 2. stupně, k němuž jsme se museli odvolat. Ten uznal, že jde o 2 navazující, vzájemně provázané věci, a ne vinklaření, neoprávněné poskytování právních služeb. Je přece logické, že po rozvodu, pokud se manželé nedokáží dohodnout, nastupuje spor o majetek. Nicméně něco podobného může potkat obecného zmocněnce i v situaci, kdy bude u jednoho soudu zastupovat víc členů rodiny. Advokátská lobby si prostě prosadila toto pravidlo, které někteří soudci vykládají úzkostlivě a jiní velkoryse. Absurdní je, že třeba ani soudce by nemohl opětovně zastupovat více lidí, ačkoliv je profesionál, nicméně v jeho případě bych očekával určitou soudcovskou solidaritu, že by kolegové jeho zastupování známých nebo rodinných příslušníků připustili. Opravdu neshledávám rozumný důvod, resp. jiný důvod než zájem na zisku určité profesní skupiny, proč by si nemohl účastník řízení svobodně zvolit svého zástupce, proč to musí být v zásadě jen advokát.

Daňový poradce jen v soudním řízení správním

Není třeba obsáhle popisovat, oč skutkově šlo ve sporu mezi finančními orgány, tedy státem, a jedním podnikatelem, který se dostal až k Nejvyššímu soudu ČR a ten jej řešil pod spis. zn. 30 Cdo 4644/2015. Občan se jako žalobce domáhal vrácení poměrně vysoké částky z titulu náhrady škody, nadměrného odpočtu DPH a také nákladů na zastoupení daňovým poradcem, který mu v případě pomáhal a zastupoval jej u soudu. Jelikož byl ve sporu úspěšný, žádal náhradu nákladů za právní zastoupení. Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 30 Cdo 4644/2015, ze dne 17. 5. 2017, citoval shora uvedenou úpravu v občanském soudním řádu a připomněl, že mezi zmíněnými profesemi poskytujícími právní služby v občanském soudním řízení – advokát, notář, patentový zástupce – není profese daňového poradce uvedena. Daňovým poradcem tak účastník může být zastoupen pouze podle ust. § 27 o. s. ř. jako obecným zmocněncem, přičemž i ve vztahu k daňovému poradci se uplatní veškerá omezení z citovaného ustanovení vyplývající, tj. zástupce musí jednat osobně, musí být způsobilý k řádnému zastupování a nesmí v různých věcech vystupovat opětovně.

Takže i daňový poradce, který bude pomáhat svým klientům u soudu opakovaně, může být z řízení vyloučen, jeho zastupování nepřipuštěno. Hlavní nevýhodou však je nemožnost přiznat náhradu nákladů na zastoupení.

Podle ust. § 137 odst. 2 o. s. ř. odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy anebo patentový zástupce v rozsahu oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.

Odměna za zastupování tedy nepatří k nákladům řízení, které musí neúspěšná strana nahradit té úspěšné, vždy, potvrdil Nejvyšší soud, ale pouze v případech, které občanský soudní řád výslovně stanoví. (K náhradě nákladů soudního řízení viz Kolik zaplatíte protistraně, když prohrajete soudní spor?

Mezi tyto případy nepatří zastoupení podle ust. § 26 o. s. ř. ani zastoupení obecným zmocněncem podle § 27 o. s. ř. Nelze tedy mezi tyto případy zařadit ani zastoupení zástupcem vykonávajícím jinak profesi daňového poradce. Občanovi tedy náhrada nákladů přiznána nebyla. Pouze soudní řád správní zastoupení (s. ř. s.) daňovým poradcem umožňuje, vyplývá to z odlišného vymezení pravomoci (věcné příslušnosti) soudů rozhodujících v občanském soudním řízení (ust. § 7 o. s. ř.) a ve správním soudnictví (ust. § 4 odst. 1 s. ř. s.).

Daně spadají do oblasti veřejné správy, nevyplývají z poměrů soukromého práva, a proto jsou projednávány ve správním soudnictví, nikoliv v občanském soudním řízení.

Patentový zástupce kdekoliv, ale jen v rámci svého oboru

Naproti tomu například patentový zástupce vás může zastupovat jak ve správním řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví, a následně ve správním soudnictví, tak před soudem v občanském soudním řízení ve sporech vyplývajících z práva duševního vlastnictví (ust. § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ve znění pozdějších předpisů). Samozřejmě zde vždy jen v rozsahu oprávnění stanoveného v ust. § 1 odst. 2 zákona č. 417/2004 Sb.

V ostatních případech může i patentový zástupce zastupovat pouze podle § 27 o. s. ř., a to se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Omezování obecných zmocněnců advokátskou lobby

Pozice obecných zmocněnců, které si lidé mnohdy volí a jistě k tomu mají své důvody, když jim dávají přednost před advokáty, jako třeba občanka, jejíž případ se dostal až Ústavnímu soudu, který se jí zastal v nálezu spis. zn. II. ÚS 3394/16, ze dne 20. 6. 2017, když si stěžovala ne na to, že jí nebyla přiznána náhrada nákladů za právní zastoupení obecným zmocněncem (jako tomu bylo ve shora uvedeném případě s daňovým poradcem v roli obecného zmocněnce), který v průběhu řízení nahradil advokáta, ale ani paušální náhrada hotových výdajů, kterou musí dostat úspěšný účastník soudního řízení, který bojoval za svá práva sám nebo byl zastoupen obecným zmocněncem. Psali jsme o tom zprvu, když se znevýhodněných účastníků nezastoupených advokátem zastal Ústavní soud, a to v článku I bez advokáta získáte některé soudní výdaje snadněji zpět a posléze, když byla přijata příslušná právní úprava, v článku Vyhráli jste soud bez advokáta? Dostanete výhodnou náhradu výdajů jako on.

I proti takové drobnosti, jako je paušální několikasetkorunová náhrada hotových výdajů pro lidi nezastoupené advokátem, bojovala Česká advokátní komora, která si úzkostlivě hájí své zájmy (ale o peníze jí jde jistě až v poslední řadě). Tisková mluvčí Iva Chaloupková, když Ministerstvo spravedlnosti reagovalo na názor (a vlastně úkol od) Ústavního soudu a připravovalo vyhlášku o paušálních náhradách hotových výdajů pro neadvokáty, tvrdila, že pokud stát přizná paušální náhradu hotových výdajů i účastníkům nezastoupeným advokátem, bude se tak v každém takovém sporu alokovat určitá částka v závislosti na počtu „úkonů“, která se může stát atraktivní pro tzv. obecné zmocněnce, a ti mohou začít zastupovat klienty s tím, že jejich odměnou bude právě tento nově vzniklý přísudek. I kdyby se něco takhle absurdního stalo pravdou, je opravdu rozdíl zaplatit obecnému zmocněnci za úkon právní služby (třeba sepsání žaloby nebo účast u soudu) 300 Kč (podle příslušné vyhlášky) a tisíce, desetitisíce, ba i statisíce (oč větší částku se soudíte, tím je odměna pro advokáta vyšší, ač v principu není náročnější spor o 10 tisíc než o 1 milion korun). Mluvčí ČAK dodala, že Česká advokátní komora se snaží udržovat vysokou kvalitu služeb poskytovaných advokáty. Je nesporné, že výše odměny hraje podstatnou roli a my tak můžeme být svědkem toho, že účastníci řízení budou raději volit levné obecné zmocněnce než kvalifikované advokáty garantující mimo jiné i pojištění odpovědnosti. A lze se tomu při cenách právních služeb divit? (O cenách právních služeb jsme podrobněji psali např. v článku Kolik vás bude stát advokát? a v článku Jak stanovit odměnu pro právníka, abyste neplatili zbytečně víc?

A ani s kvalitou právních služeb to není až tak slavné, vždyť v každém sporu je jeden zásadně vítězem a druhý poraženým, takže můžeme mít i advokáty, kteří jen prohrávají (a jak se to laik žádající právní služby asi dozví?). Ostatně budete důvěřovat advokátovi, který se zabývá všemi obory práva, aniž by se na některé odvětí specializoval, nebo odborníkovi, který není advokátem, ale třeba na úřadě nebo v podniku perfektně ovládá svůj obor práva, o který vám jde? A že advokáti nedělají chyby? Přečtěte např. článek Kdy je splatné odstupné a do kdy nejpozději ho vymáhat? nebo článek Advokát odpovídá za škodu chybnou radou, přestože radil zdarma. A že jsou pojištěni pro případ poškození klienta? To je jistě pravda, ale není zdaleka snadné se odškodnění domoci. Nehledě za to, že odpovědnost je jen za flagrantní pochybení, a ne jiný, odlišný, nesprávný právní názor.

Postih vinklaření

Vadí mi diskriminace obecných zmocněnců, neadvokátů, kteří pomáhají občanům – známým, rodinným příslušníkům v rámci přátelské, občanské vzájemnosti, jak je patrno z článku. Ale pozitivně naopak hodnotím postih vinklaření, nově uzákoněného v zákoně o advokacii, tedy postih neoprávněného vykonávání činnosti advokáta fyzickou, právnickou či podnikající fyzickou osobou – poskytování právních služeb opakovaně a za úplatu. Za takovýto přestupek lze uložit pokutu až do výše 3 000 000 Kč, společně s ní lze uložit zákaz činnosti do 1 roku. Pokud právnická, fyzická či podnikající fyzická osoba neoprávněně užije označení „advokát“, hrozí jí pokuta do výše 200 000 Kč. Postihne to především realitní kanceláře, které zcela neoprávněně nabízí právní služby žalostné, diletantské úrovně. Zřejmě budou donuceny spolupracovat s advokátními kancelářemi, ale neočekávám, že by své provize snížily, naopak náklady na převod nemovitosti tak ještě při spolupráci s RK stoupnou. Analogicky jsou přestupky stejné povahy nově zavedeny i v notářském řádu pro neoprávněné vykonávání notářské činnosti a neoprávněného užití označení „notář“ a v exekutorském řádu, pokud jde o vykonávání exekutorské činnosti a neoprávněného užití označení „soudní exekutor“. Úprava sankcí se shoduje s tou v zákoně o advokacii.

Chystáte se teprve na dovolenou? Podívejte se, jak vypadají bankovky evropských zemí, ať vás na dovolené neošidí.

Našli jste v článku chybu?