Kdy je splatné odstupné a do kdy nejpozději ho vymáhat?

Byl ochotný počkat na odstupné jen pouhé 3 dny po výplatě. Nedostal jej. Až mnohem později ho vymáhal s vysokými úroky. Hodně prodělal a stal se dlužníkem.

Mzda zaměstnance byla podle jeho mzdového výměru splatná po vykonání práce, a to v kalendářním měsíci následujícím po tom, ve kterém mu vznikl nárok na mzdu nebo některou její složku s tím, že termín výplaty mzdy byl stanoven na 12. den v měsíci.

Pracovní poměr skončil 30. 12. 2010 a vzniklo mu právo na odstupné, které zaměstnavatel nevyplatil. Zaměstnanec proto podal žalobu dne 14. 1. 2014 na vyplacení odstupného včetně úroků z prodlení. Žalovaný zaměstnavatel na svou obranu namítl, že došlo k promlčení uplatněného nároku, neboť ten byl splatný dne 12. 1. 2011, takže právo mohlo být vykonáno poprvé dne 13. 1. 2011 a (tříletá) promlčecí lhůta uplynula dne 13. 1. 2014.

Byla, nebo nebyla žaloba včasná?

Soud prvního stupně žalobě vyhověl, když dospěl k závěru, že nárok na odstupné není promlčen, neboť tříletá promlčecí lhůta k jeho uplatnění by uplynula až dne 31. 1. 2014.

Odvolací soud jeho výrok změnil tak, že žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že v daném případě nastala splatnost odstupného v den určený u žalovaného zaměstnavatele k výplatě mzdy po skončení pracovního poměru ke dni 30. 12. 2010, tj. dne 12. 1. 2011, že tedy dnem 13. 1. 2011 počala běžet tříletá promlčecí lhůta k uplatnění nároku na odstupné a že žaloba byla podána (dne 14. 1. 2014) až po jejím uplynutí.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítal především, že je nutné rozlišovat mezi splatností mzdy a termínem výplaty mzdy, že termín splatnosti odstupného připadá na poslední den v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém žalobci vzniklo právo na odstupné (tedy 31. 1. 2011).

Nejvyšší soud ČR však dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné, a zamítl jej svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 4027/2015, ze dne 28. 7. 2015.

Přečtěte si také

Kolik vám srazí z odstupného?

Kdy se vyplácí odstupné?

Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy, pokud se se zaměstnancem nedohodne na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po tom, ve kterém vzniklo právo na mzdu nebo některou její složku. V rámci tohoto období musí být sjednán, stanoven nebo určen pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu. Při skončení pracovního poměru zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci na jeho žádost mzdu za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí mu mzdu nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dni skončení pracovního poměru. Uvedené platí obdobně pro splatnost a výplatu náhrady mzdy, nedohodnou-li se jinak.

Odstupné představuje jednorázový peněžitý příspěvek, který má pomoci překlenout, často složitou, sociální situaci, v níž se ocitl proto, že bez své viny (z důvodů na straně zaměstnavatele) ztratil dosavadní práci. Promlčecí doba k vykonání práva zaměstnance na odstupné je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. V soudní praxi nejsou žádné pochybnosti o tom, že právo na odstupné mohlo být zaměstnancem vykonáno poprvé v den následující poté, co se odstupné stalo splatným.

Splatnost odstupného nelze odvozovat od splatnosti mzdy upravené v ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce, neboť odstupné není mzdou ani její složkou, nýbrž – jak bylo uvedeno výše – jednorázovým peněžitým příspěvkem. Zaměstnavatel je povinen uspokojit právo na odstupné – jestliže se nedohodl na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty odstupného – v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy. Při úvaze, který den se pokládá za takový „nejbližší výplatní termín“, je třeba přihlédnout k tomu, že výplata odstupného se odvíjí od určení období, v němž je podle ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce splatná mzda, na niž má zaměstnanec právo za práci, kterou vykonal (pravidelný termín výplaty se určuje v rámci období splatnosti mzdy), a že tímto obdobím (nepožádal-li zaměstnanec o výplatu mzdy v den skončení pracovního poměru, popřípadě neumožňuje-li výplatu mzdy v den skončení pracovního poměru technika výpočtu mezd u zaměstnavatele) se řídí splatnost mzdy zaměstnance také při skončení pracovního poměru.

Vzhledem k tomu, že výplata odstupného – jak vyplývá z účelu ust. § 67 odst. 4 zákoníku práce – nepředchází výplatě mzdy a ani se za výplatou této mzdy neopožďuje, rozumí se nejbližším výplatním termínem určeným pro výplatu mzdy po skončení pracovního poměru ve smyslu ust. § 67 odst. 4 zákoníku práce pravidelný termín výplaty mzdy určený v mezích období, v němž nastala splatnost poslední mzdy, popřípadě splatnost příslušné náhrady mzdy.

Z uvedeného vyplývá, že odstupné je splatné – pokud se nedohodli jinak – po skončení pracovního poměru v pravidelném termínu výplaty mzdy určeném v mezích období, v němž nastala splatnost poslední mzdy (náhrady mzdy).

Konečné posouzení případu a včasnosti žaloby NS ČR

V daném případě pracovní poměr účastníků skončil 30. 12. 2010 a splatnost mzdy žalobce za prosinec 2010 nastala v lednu 2011, v němž byl pravidelný termín výplaty určen na 12. 1. 2011. Byl-li tedy žalovaný povinen vyplatit odstupné 12. 1. 2011, kdy se toto odstupné stalo splatným, tříletá promlčecí doba, která začala běžet 13. 1. 2011, uplynula dne 13. 1. 2014. Podal-li žalobce u soudu žalobu 14. 1. 2014, dospěl odvolací soud ke správnému závěru, že žalobce vykonal právo na požadované odstupné až po uplynutí promlčecí doby.

Jaké si vzít poučení?

Obecný význam rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 4027/2015, ze 28. 7. 2015, lze shrnout tak, že splatnost odstupného se odvíjí ode dne dohodnutého mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a není-li takové dohody, odstupné je splatné po skončení pracovního poměru v pravidelném termínu výplaty mzdy.

Další poučení z případu potvrzuje zásadu, že právo náleží bdělým. Bývalý zaměstnanec tedy nejenže nezískal odstupné a úroky z prodlení, zbytečně platil soudní poplatky a svého advokáta, ale ještě mu byla uložena povinnost nahradit bývalému zaměstnavateli soudní výlohy, a to na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 25 990 Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení 23 532,60 Kč a na náhradě nákladů dovolacího řízení 17 932 Kč. To, že nedbal ochrany svých práv včas, ho tedy přišlo pěkně draho.

Nespekulujte, že na dluhu vyděláte

Motivy zaměstnance, proč se domáhal vyplacení dlužného odstupného s takovým časovým odstupem od vzniku práva na něj, nejsou z rozsudku Nejvyššího soudu zřejmé. Zaměstnanec moc dobře věděl, že má právo na odstupné. Zaměstnavatele totiž vyzval, aby mu jej vyplatil, a to do 15. 1. 2011, ale k jeho vymáhání pak nepřistoupil. Patrně peníze nutně nepotřeboval a říkal si, že je má velmi dobře úročené (úroková sazba v jeho případě činila 7,75 % ročně, takový úrok by na spořicím účtu zajisté nikde nedostal).

Daného případu se ještě nový občanský zákoník netýkal, ale varováním před spekulováním se ziskem úroků z prodlení budiž též ust. § 1805 odst. 2 občanského zákoníku, které říká, že věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu (tedy jeho vymáháním) tak, že úroky činí tolik, co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky.

Zákonné úroky z prodlení s ohledem na svou výši za promlčecí lhůtu takto narůst nemohou, nicméně na smluvně ujednané úroky by v některých případech nové pravidlo dopadnout mohlo. Avšak ode dne, kdy věřitel uplatnil právo u soudu, mu další úroky náleží.

Přemýšlejte a počítejte sami. Nespoléhejte jen na právníky a choďte k nim včas

Žaloba byla podána 14. 1. 2014, přitom stačilo, aby byla podána o pouhý jeden den dříve – 13. 1. 2014 a případ by dopadl jinak, opačně, úspěchem žalujícího zaměstnance. Je možné, že občan svého advokáta navštívil poprvé až 14. 1. 2014, tedy pozdě, a hned tento den byla podána žaloba. Pokud se ovšem jeho právník domníval, že odstupné mělo (mohlo) být vyplaceno až 31. 1. 2011, a nárok tak byl promlčen až 1. 2. 2014, přičemž jeho názor byl nesprávný, tak mohl podat žalobu klidně 15., 16. 1. 2014 atp. To, že byla podána právě 14. 1. 2014 při veškeré úctě k právnímu zástupci vzbuzuje pochybnosti.

Pokud totiž bývalý zaměstnanec navštívil advokátní kancelář dříve, sice na poslední chvíli, avšak ještě včas, aspoň 13. 1. 2014, tak by šel neúspěch na vrub žalobcova právníka (poměrně dost známého advokáta – žalobce si vybral jednu velkou a renomovanou advokátní kancelář, která je nositelem celé řady ocenění), protože stačilo podat ještě v pondělí 13. 1. 2014 tzv. blanketní žalobu (stručnou, jednoduchou, předběžnou, třeba na jednu jedinou stránku, kdy by postačila pouze identifikace žalobce a žalovaného, uvedení předmětu sporu – vyčíslení žalované částky a požadovaného výroku soudu přisuzujícího peníze žalobci), která by byla následně doplněna. Sestavení takové žaloby by měl zvládnout jakýkoliv advokátní koncipient, ne-li asistent nebo asistentka či sekretářka nebo sekretář advokáta bez právního vzdělání. Práce na několik minut. Postačilo by její klidně byť jen e-mailové podání soudu (ani by to nemuselo být z datové schránky advokáta) těsně před půlnocí 13. 1. 2014.

Svých práv se domáhejte včas, raději nespekulujte a vymáhejte dluhy co nejdříve po jejich splatnosti a pomoc právníka vyhledejte také co nejdříve. Žalobu na výplatu dlužného odstupného je třeba podat nejpozději do 3 let ode dne, kdy mělo být vyplaceno, a to v nejbližším obvyklém (pravidelném) termínu pro výplatu mzdy následujícím po skončení pracovního poměru. Ale tak krajně pozdě to raději nedělejte.