Hlavní navigace

Nemusíte utrácet za advokáta, zkuste „obecného zmocněnce“

18. 7. 2011
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Nemáte na advokáta a potřebujete se soudit? Řešením může být obecný zmocněnec. Soudy však mají právo vám ho, na základě svého vrtochu, nepovolit.

Vaším právním zástupcem v soudním sporu, zvláště pokud chcete ušetřit na palmárních poplatcích, nemusí být jen advokát. Může to být třeba známý, rodinný příslušník, ať už má nebo nemá právnické vzdělání. Čtěte také: Kolik zaplatíte protistraně, když prohrajete soudní spor?

Účastník civilního soudního řízení, žalobce i žalovaný, se totiž podle ust. § 27 odst. 1 občanského soudního řádu může dát zastoupit též kteroukoliv fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Tento zástupce – tzv. obecný zmocněnec – může jednat jedině osobně. Nemůže tedy udělit plnou moc další osobě – nesmí přenechat právní zastoupení jinému, jako může advokát předat věc třeba kolegovi. Čtěte také: Co všechno můžete požadovat po dlužníkovi, který nechce platit?

Zastoupení advokátem (nebo notářem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními předpisy) je přitom v civilním soudním procesu povinné jen v řízení o mimořádném opravném prostředku. Tedy o dovolání, projednávanému Nejvyšším soudem ČR, a to pro fyzické osoby bez právnického vzdělání a pro právnické osoby, za něž nejedná (fyzická) osoba s právnickým vzděláním, podávající dovolání. Čtěte také: Úroky z prodlení: vymáhejte také úroky z nákladů na vymožení dluhu

Soud je však oprávněn ve smyslu ust. § 27 odst. 2 občanského soudního řádu rozhodnout, že zastoupení obecným zmocněncem nepřipouští, jestliže zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně.

Složitá situace OSVČ, které mají ve firmě svého právníka

To v praxi přináší problémy zejména podnikatelům – fyzickým osobám zaměstnávajícím svého tzv. podnikového právníka. Zaměstnavatelovu představu, že jej bude zastupovat jeho zaměstnanec vystupující před soudem jako jeho obecný zmocněnec (podobně jako jiného účastníka řízení – běžného občana, nepodnikatele – usilujícího o takové zastoupení), však zhatí, jestliže soud rozhodne, že takové zastoupení nepřipouští, protože zaměstnanec jako zástupce v různých věcech vystupuje opětovně (a rozhodnutí soudu I. instance potvrdí po případném odvolání i soud II. stupně, tedy soud odvolací). Pak bude zaměstnavatel zřejmě nucen, ačkoliv to nebylo jeho záměrem, využít služeb advokáta, a to i v řízení, v němž zastoupení advokátem není povinné (neplatí pro něj tedy tzv. advokátní přímus).

Soudy jsou někdy velkorysé, někdy přepjatě přísné

Pravomoc soudu nepřipustit zastoupení účastníka řízení obecným zmocněncem má bránit případnému zneužití institutu obecných zmocněnců v občanském soudním řízení k soustavné výdělečné činnosti v oblasti poskytování právních služeb mimo výkon advokacie nebo notářské činnosti, tedy neoprávněnému podnikání, jakož i nekvalifikovanému právnímu zastoupení.

Soudy si vykládají a užívají příslušných ustanovení o oprávnění obecného zmocněnce zastupovat účastníka řízení, resp. o nepřipuštění takového zastoupení, v praxi různě, někdy se dopouštějí restriktivního výkladu, tedy v neprospěch možnosti zastoupení obecným zmocněncem, jindy naopak otázku, zda obecný zmocněnec případně vystupuje v různých věcech opětovně, nezkoumají.

Z autorovy praxe

Ve své vlastní právní praxi jsem se setkal i s tím, že soud I. stupně bez dalšího jakéhokoliv bližšího zkoumání, jen s poukazem na to, že obecný zmocněnec zastupoval stranu žalovanou v jiné předchozí věci před tamním soudem, nepřipustil zastupování žalované obecným zmocněncem, a to bez bližšího věcného zdůvodnění svého rozhodnutí (toliko s formálním odkazem na příslušné ustanovení zákona). Učinil tak, ačkoliv předmětné řízení v dané věci z logiky vyplynulo právě z onoho předchozího řízení, tedy obě řízení spolu skutkově souvisela a byla mezi nimi příčinná souvislost (nejprve šlo o rozvod manželství, posléze o vypořádání společného jmění manželů). Tím  se však soud tedy vůbec nezabýval, a to ani k vznesené námitce.  Čtěte také: Rozvod: Vše co byste měli vědět, než se rozhodnete ukončit manželství

Šlo o usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 4. 9. 2008, spis. zn. 10 C 38/2008, které bylo změněno k odvolání strany žalované (mnou zastoupené), a to tak, že se její zastoupení obecným zmocněncem připouští, usnesením Krajského soudu v Praze  ze dne 27. 11. 2008, sp. zn. 24 Co 516/2008. – Posléze mi tedy bylo soudem II. stupně umožněno pokračovat v právním zastoupení a veškeré takto vzniklé prodlení v řízení šlo na vrub nesprávného rozhodnutí soudu I. stupně. 

Dobré interpretační a aplikační vodítko dává kupř. komentář L. Drápala k občanskému soudnímu řádu: Okolnost, zda obecný zmocněnec vystupuje v různých věcech opětovně, závisí na posouzení konkrétního případu. Takovým vystupováním lze zpravidla rozumět zastupování více než dvou účastníků ve věcech, které spolu skutkově nesouvisí, zastupování stejného účastníka ve více než dvou věcech spolu nesouvisejících apod., přičemž mezi jednotlivými případy je taková časová souvislost, která odůvodňuje závěr, že nejde o činnost jen ojedinělou nebo jednorázovou.

(Viz Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M.: Občanský soudní řád, komentář, 5. vydání 2001, C. H. BECK, str. 107.) 

Nicméně zaměstnavatele – fyzické osoby a jejich zaměstnance – obecné zmocněnce ani takovýto přístup nemůže uspokojit. Uvedený návod je jistě vhodný pro definování nahodilé tzv. občanské nebo sousedské výpomoci právníka svým příbuzným a známým, rodině a přátelům, nikoliv pro výkon právnické profese, včetně vyřizování soudní agendy zaměstnavatele v režimu závislé činnosti.

Soudy by měly mít pochopení především pro rodinnou výpomoc

Mám za to, že by rozhodovací praxe měla, resp. mohla být benevolentnější k případům, kdy jeden obecný zmocněnec zastupuje v různých věcech téhož účastníka řízení (a to tím spíše, jde-li o jeho zaměstnavatele), než k případům, kdy jeden obecný zmocněnec zastupuje různé účastníky řízení v různých věcech (zvláště, není-li jejich zaměstnancem).

Vždy by mělo být přihlíženo k tomu, je-li účastník řízení osobou blízkou obecnému zmocněnci (rodinným příslušníkem). Podobně by existence pracovně-právního vztahu měla být podstatnou okolností, na jejímž základě by soud měl vždy připustit zastoupení obecným zmocněncem.

Z praxe: Vazebně stíhaný zmocněnec nepřipuštěn

Ztotožnit se však musím s postupem a rozhodnutím Krajského soudu v Brně spis. zn. 13 Co 21/2011, ze dne 17. 3. 2011, jímž rozhodl, že nepřipouští se zastoupení povinného obecným zmocněncem v odvolacím řízení ve věci, v níž šlo o uspokojení pohledávky 15 000 Kč na dlužném výživném.

Povinný uvedl u jednání odvolacího soudu v této věci, konaného 17. 2. 2011, že chtěl udělit plnou moc pro jeho zastupování v tomto řízení panu Josefu XXXXX, který však byl den předtím zadržen policií, což mu neumožnilo zajistit si zastupování na jednání jinou osobou. Požádal, aby mu soud dal prostor k zevrubnému vyjádření za přítomnosti právního zástupce. Odvolací soud jednání odročil za účelem poskytnutí možnosti povinnému zvolit si zástupce pro řízení na 17. 3. 2011.

Podáním, došlým soudu 8. 3. 2011, požádal povinný, aby toto jednání bylo odročeno, neboť zástupce, jehož si zvolil, je ve vazbě, což je překážkou bránicí mu na jednání s ním se připravit. Vazba jeho zástupce však není důvodem, aby nemohl přijít k soudu, může-li být eskortován. Na zvoleného zástupce má právo a trvá na jeho osobní účasti u soudu. Navrhl soudu, aby případně zařídil jeho eskortování. K žádosti připojil fotokopii plné moci, kterou udělil 2.3.2011 v Praze k zastupování pro toto řízení Ing. Jiřímu XXXXX, jako obecnému zmocněnci a vzor žádosti zaslané řediteli Vězeňské služby ČR o uvolnění jeho zástupce na jednání ve věci spis.zn. 13 Co 21/2011 u Krajského soudu v Brně.

Odvolací soud zjistil dotazem na Vazební věznici Praha-Pankrác, že Ing. Jiří XXXXX je od 16. 2. 2011 ve vazbě, že 2. 3. 2011 byl ve vazbě navštíven 4 osobami, mezi nimiž není uveden povinný, a že toho dne mohl podepsat plnou moc pro zastupování povinného v tomto řízení. Nebylo sděleno, kdy lze očekávat propuštění jmenovaného na svobodu.

skoleni_15_4

Povinný v tomto případě zmocnil k zastupování v odvolacím řízení po jednání, při němž bylo provedeno potřebné dokazování, osobu, o níž bylo zjištěno, že pro omezení na svobodě, dané již v době podpisu plné moci, nebude schopna jednat za něj v dalším průběhu řízení osobně. Tato skutečnost zakládá její nezpůsobilost zastupovat povinného v tomto řízení. Proto odvolací soud toto zastoupení nepřipustil.

Volba zástupce účastníka je výlučně v dispozici účastníka, je tedy pouze na něm, chce-li se dát v řízení zastoupit obecným zmocněncem, aby si zvolil toho, kdo bude splňovat předpoklady zákona pro takové zastupování. Nedostatek těchto předpokladů nepřísluší řešit soudu. Proto soud rozhodl o nepřipuštění zastoupení účastníka řízení obecným zmocněncem.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).