Hlavní navigace

Dovolené pro brigádníky jsou nesmysl, hodnotí firmy. Ale nakonec kývly

14. 2. 2023
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Placené dovolené pro brigádníky navýší firmám mzdové náklady o dalších 8 %. Zejména pro menší firmy nebude jiná cesta než znovu zdražit.

Po třech letech, kdy zaměstnavatele od jara 2020 posílaly do červených čísel ztráty způsobené pandemií covid-19 a následně v roce 2022 vysoká inflace spojená s prudkým růstem cen energií, vstupního materiálu a nutným zvyšováním mezd, přijde počátkem roku 2024 další nevyhnutelná zátěž, tentokrát ze strany státu: náklady na placené dovolené pro brigádníky a zvýšené nároky na administrativu spojenou s dohodami o provedení práce (DPP) a dohodami o pracovní činnosti (DPČ).

Krátce poté, co se vláda ve svém programovém prohlášení z 6. ledna 2022 zavázala k prosazování zvýšení limitů u DPP a DPČ, začalo Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Marianem Jurečkou připravovat novelu zákoníku práce. Nyní, po roce příprav, se ukazuje, že novela nejenže zvýšení limitů u obou typů smluv nepřinese, ale naopak práci na tyto smlouvy zaměstnavatelům do velké míry od příštího roku zkomplikuje.

Jaké budou nové povinnosti zaměstnavatele?

  • Rozvrhovat zaměstnanci pracovní dobu, a to nejméně 3 pracovní dny předem, pokud se tedy nedohodne se zaměstnancem na jiném způsobu.
  • Uznávat zaměstnanci jeho překážky v práci, aby mohl například v pracovní době navštívit lékaře nebo doprovodit k lékaři své dítě a podobně. Tyto překážky budou i nadále neplacené.
  • Hradit zaměstnanci minimální režimové příplatky za práci ve svátek, v noci a o víkendu a ve ztíženém pracovním prostředí.
  • Poskytovat zaměstnanci dovolenou, pokud zaměstnanec splní patřičné podmínky.

Na co budou mít „dohodáři“ nově právo?

  • Po 12 měsících v režimu dohody o provedení práce, pokud brigádník odpracuje více než 180 hodin, může požádat o přechod na „jistější“ formu zaměstnání v pracovním poměru.
  • Zaměstnavatel mu musí zaslat nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď.
  • Na dovolenou. Pokud si dohodář dovolenou nevybere, musí mu ji zaměstnavatel proplatit po skončení platnosti pracovní smlouvy.
  • Na nepřetržitý odpočinek, přestávky na jídlo a oddech.
  • V případě výpovědi ze strany zaměstnavatele budou mít dohodáři právo na odůvodnění výpovědi.

Za jakých okolností vznikne brigádníkovi právo na dovolenou?

Aby bylo možné stanovit u brigádníků délku dovolené, zavádí se pro dohodáře fiktivní pracovní týden v délce 20 hodin. To i v případě, že brigádník odpracuje mnohem méně, například pokud pracuje 2× týdně po dobu 3 hodin. Nárok na dovolenou vznikne pracovníkovi na DPP nebo DPČ v případě, že:

  • Pracovní smlouva bude trvat nepřetržitě déle než 28 po sobě jdoucích kalendářních dní,
  • pracovník musí odpracovat alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby, tedy 4 × 20 hodin, což je 80 hodin. Do této doby se započítávají i hodiny náhradní doby, které stráví například u lékaře, nebo o svátcích.
  • Tyto dvě podmínky musí být splněny současně, nestačí tedy splnění jen jedné z nich.

Jak se vypočítá délka dovolené?

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo univerzální výpočtový vzorec:

Počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby (TPD)/ 52 × TPD × výměra dovolené.

Dovolená pro zaměstnance na dohody dostala konkrétní pravidla. Jak zjistíte, že na ni máte nárok? Přečtěte si také:

Dovolená pro zaměstnance na dohody dostala konkrétní pravidla. Jak zjistíte, že na ni máte nárok?

Prvotní šok zaměstnavatelů: nikdo nesouhlasil

Připomínkové řízení k novele trvalo řadu měsíců, protože proti návrhu MPSV se postavili snad všichni, koho ministerstvo požádalo o vyjádření: Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Unie zaměstnavatelských svazů, Komora daňových poradců, Asociace malých a středních podniků a živnostníků, zástupci jednotlivých krajů, Ministerstvo vnitra, spravedlnosti i kultury a mnozí další.

Všichni jedním hlasem žádali, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí upustilo od této části připravované novely a ponechalo DPP i DPČ tak, jak jsou.

Jsouce si vědomi směřování komunitárního práva a z toho vyplývajících unijních pravidel, přesto očekáváme, že Česká republika bude dohody jako svůj flexibilní ostrůvek pracovního práva hájit, uvedli v připomínkovém řízení společně Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Unie zaměstnavatelských svazů (UZS) argumentovala, že navrhovaná úprava povede k nepřípustnému omezení flexibility dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, k rozvrhování týdenní pracovní doby zaměstnanců a také k vyšším nákladům pro zaměstnavatele, protože budou muset platit náhrady mzdy za překážky v práci a dovolenou. 

Odsouhlasení vyšší míry regulace dohod bude krokem k omezení jejich flexibility a v praxi povede k tomu, že se pro zaměstnavatele stanou nepoužitelnými. Místo toho navrhovaná úprava povede pravděpodobně k rozšíření sféry tzv. ‚šedé ekonomiky‘, kdy namísto dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti budou potřebné činnosti vykonávat osoby na IČO, v rámci tzv. švarcsystému, popř. na základě jiných vztahů, které s pracovněprávními vztahy chránícími zaměstnance nebudou mít nic společného, připomíná UZS.

Náklady se zvednou neziskovkám pracujícím v sociálních službách i místním samosprávám

Kromě jiného poukazuje UZS na ještě jeden důležitý aspekt, a to omezení zapojení důchodců (například bývalých zaměstnanců) nebo ostatních brigádníků v případě akutní potřeby, pokud například onemocní kmenový zaměstnanec. To se může stát závažným problémem zejména v případě poskytování zdravotních a sociálních služeb neziskovými organizacemi.

Novela nezvýší náklady jen soukromým firmám a neziskovým organizacím, ale také místním samosprávám.

Na malých obcích jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr hojně využívány především na sezónní práce, případně z důvodu ušetření nákladů. Pokud budou přijaty výše uvedené novelizační body, mohlo by na straně zaměstnavatelů dojít k nucení současných ‚dohodářů‘ k přechodu na fakturaci, jež je pro zaměstnavatele výhodnější, což jistě nenaplňuje záměr, který si evropská legislativa klade. Z pohledu zaměstnanců pracujících na dohody jsou podmínky dané výše uvedenými body příliš svazující a pro některé nakonec práce na dohodu může postrádat smysl, uvádí v připomínkách Sdružení místních samospráv ČR.

Legislativci MPSV všem zúčastněným sociálním partnerům vysvětlili, že navržené změny jsou nutné za účelem řádné transpozice směrnice TPWC, WLB a směrnice 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby. Návrh byl nicméně v reakci na řadu jednání se sociálními partnery významně přepracován, aby byla, pokud možno, zachována maximální možná míra flexibility, jak uvádějí v připomínkovém řízení. Nakonec všichni tito sociální partneři s návrhem novely souhlasili a na začátku února 2023 podepsali s MPSV „gentlemanskou“ dohodu o tom, že už do novely nebudou zasahovat.

Zvýšení nákladů zaměstnavatelů za dovolené dohodářů bude cca o 8 % ročně

Dovolená se má vypočítávat podle počtu odpracovaných hodin. U plných úvazků je nárok na 20 dní dovolené a pracovních dnů je 250 za rok.

„Velmi zjednodušeně má zaměstnanec nárok na 8 % dovolené z počtu odpracovaných hodin. Dohodáři mají většinou částečné úvazky a v našem případě mají dohody především krátkodobí brigádníci. Zvýší nám to tedy náklady u dohodářů o 8 %, spíše více, protože průměr pro dovolenou bývá vyšší než hodinová sazba a většina firem má o týden dovolené navíc,“ uvedl pro Měšec.cz Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu společnosti ManpowerGroup. Očekáváme, že dovolenou budeme spíše všem proplácet, protože když bude mít student brigádník nárok na 2 hodiny dovolené, tak mu to k ničemu není. Nám a našim klientům novela zákona zvýší o něco náklady a navýší administrativu. Většinu administrativních činností se nám podaří postupně softwarově zautomatizovat, ale stále tam zůstane několik činností při zadávání docházky a zpracování mzdy, kterou budeme muset dělat ručně, dodává.

Podle specialistky odměňování daňové a poradenské společnosti Deloitte Lucie Rolné lze v případě zaměstnavatele, který již zaměstnává i zaměstnance na základě pracovního poměru, předpokládat, že jistý software již využívá pro plnění současných povinností.

Co se týče zvýšené práce pro HR oddělení či mzdovou účtárnu, je asi potřeba zvážit, o jaký počet dohodářů se bude jednat, ale standardně lze říci, že v případě výpočtu dovolené mzdový systém počítá dovolenou dle hodin již dneska. V praxi je tam potřeba počítat se zvýšenou administrativou na rozvrh směn. V tomto případě samozřejmě budou mít výhodu zaměstnavatelé u dlouhodobých individuálních dohod, kdy si se zaměstnancem určí konkrétní dny a hodiny výkonu práce. V případě velkého počtu dohodářů s nepravidelnými směnami bude toto výrazně náročnější, domnívá se Lucie Rolná a pro firmy, na které finanční zátěž dolehne, má jedinou radu: optimalizovat svůj business plán. Tedy zdražit. 

Platit brigádníkům jejich volno? Proč?

Nová opatření zřejmě nejvíce postihnou menší firmy, pro které bude změna zákona značně citelná.

Osobně si ale myslím, že tato změna je tragický krok vlády. Pokud si stát nedokázal hlídat nadnárodní korporace nebo pracovní agentury a jejich systém zaměstnávání a odměňování, přenáší více administrativních úkonu na malé podnikatele. Pokud doteď někdo má dlouhodobé brigádníky, přesune je do šedé ekonomiky, protože studentům nebudete proplácet dovolené. Vždy to byla dohoda zaměstnavatele a brigádníka, kdy chce být v práci a kdy bude mít volno, říká ředitel společnosti ALPHA CZECH Peter Vavrda.

Vrásky na čele přidělá novela zákoníku práce také firmě Domestica, která v Praze poskytuje úklidy domácností a hlídání dětí. Tento typ práce je oblíbený jako brigáda a přivýdělek, často ji využívají studentky, maminky na rodičovské dovolené nebo důchodkyně, kterým se hodí peníze navíc.

Naše paní na úklid jdou pracovat třeba 2× týdně na 3 hodiny. Na začátku léta mi pak oznámí, že přes léto pracovat nebudou a vrátí se třeba koncem září. Ony chtějí přivýdělek k důchodu navíc, nechtějí dovolenou. Dovolená se přece dává na zotavenou, aby si zaměstnanec odpočinul. Ale brigádníci? Naše paní v důchodu odpočívají zbývajících 5 dní v týdnu. Brigádníci, když nechtějí pracovat, tak nepracují, říká majitelka firmy Eva Kopečná. Nechápe, proč kromě zaplacené práce na pár hodin týdně má brigádnicím platit za jejich volno.

Je to tak strašně absurdní, absolutně to nemá logiku. Netuším, z čeho bych to platila. Nemohu už zdražit službu zákazníků, kteří platí za úklid 230 Kč za hodinu plus DPH. Že mám lidem platit dovolenou? Bude to moje klienty zajímat? Oni nechtějí platit za to, že já musím dát brigádnicím dovolenou. Dopadne to tak, že místo aby si najali paní se všemi garancemi a pojištěním od nás, tak si vezmou raději nějakou paní na černo, která si vezme o dvacetikorunu na hodinu méně, kterou jim dohodila sousedka. A černý trh pokvete, dodává Eva Kopečná.

Proč se novelizuje zákoník práce?

Předložený návrh zákona provádí především transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a č. 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (dále jen „směrnice TPWC“).

Směrnice TPWC chce zamezit vzniku pracovněprávních vztahů vedoucích k nejistým pracovním podmínkám tím, že zakazuje zneužívání atypických pracovních smluv. Pracovní smlouvy „na zavolanou“ nebo podobné pracovní smlouvy, včetně smluv na nulový počet hodin, na jejichž základě může zaměstnavatel flexibilně povolat pracovníka do práce podle potřeby, jsou podle směrnice pro pracovníka obzvláště nepředvídatelné.

Podle MPSV je nutno zařadit mezi nepředvídatelné smlouvy na zavolanou také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ). Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr byly původně zpravidla využívány spíše jako zdroj přivýdělku, a nikoli jako zdroj jediného příjmu zaměstnance. Situace se podle důvodové zprávy předkládané novely postupem doby změnila tak, že zaměstnavatelé a zaměstnanci využívají stále více tyto flexibilní formy práce. Zaměstnanci, kteří pracují výhradně v těchto pracovněprávních vztazích, však nemají standardní úplnou sociální ochranu, jako je tomu v pracovním poměru. Ve státech Evropské unie (snad pouze s výjimkou Slovenska) právní úprava závislé práce podobná české právní úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr neexistuje, píše se v důvodové zprávě.

Novelu už schválila vláda, ještě musí projít Parlamentem a Sněmovnou.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).