Hlavní navigace

Čeká nás konec blahobytu?

16. 10. 2007
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Lidé v Česku stále reptají na všeobecnou drahotu. Objektivně vzato jsme si však v několika minulých letech nežili vůbec špatně. Životní úroveň většiny domácností utěšeně rostla. Už za dva a půl měsíce ale může být všechno jinak. Reforma veřejných financí se totiž dotkne téměř každého.

Kdy bude lépe? Lépe už bylo!

Tenhle vtip z rádia Jerevan se docela hodí na situaci, do které se většina českých domácností dostane v lednu příštího roku. Čeká na ně totiž nebývalý cenový šok. Zvýšit se mají ceny potravin, nájmů, plynu, elektřiny, tepla, poštovného atd. Výčet položek rodinných rozpočtů, které zasáhne zdražení, by byl hodně dlouhý. Nejvíce přitom vzrostou ceny zboží a služeb, bez nichž se nelze obejít.

Reforma veřejných financí

Nepříjemné je, že se do cenového vývoje promítne současně několik negativních vlivů. Patrně nejvýraznějším z nich je růst světových cen paliv a energií a kvůli zvýšené poptávce i cen obilí a mléka. Spoléhat přitom nepůjde na další výraznější růst kurzu české koruny, který v Česku v poslední době dopady vývoje na světových trzích do spotřebitelských cen alespoň částečně korigoval.

Dalším z vlivů, které lidé od ledna na svých peněženkách nejvíce pocítí, je reforma veřejných financí. Její klíčovou součástí jsou změny daní. Nejvýraznější dopad na rodinné rozpočty nepochybně bude mít zavedení jednotné 9% sazby DPH. Změny ve zdanění příjmů na kompenzaci zdražení potravin a služeb většině domácností asi stačit nebudou. Lidem splácejícím hypotéku se navíc zhorší možnost uplatnění daňových odpočtů.

Změny zasáhnou i oblast spotřebních daní. Hlavní novinkou bude ekologická daň, která prozatím zvýší náklady na vytápění lidem odkázaným na topení pevnými palivy anebo dálkové vytápění z tepláren. Cenu dálkově dodávaného tepla navíc zvýší i rostoucí cena zemního plynu, změna sazby DPH a nejspíš i nižší množství emisních povolenek. Jeho cena tak může vzrůst o 10 %, ale někde také až o třetinu. Pokračovat bude i deregulace nájemného.

Součástí „reformního batohu” jsou i úsporná opatření. Stát hodlá šetřit hlavně na mzdách svých zaměstnanců. Slibovaný 1,5% růst jejich mezd nepokryje ani inflaci. Reálné mzdy státních zaměstnanců tedy v příštím roce poklesnou. Podobně na tom budou důchodci. Navýšení důchodů v průměru o 346 Kč jim růst životních nákladů nevyrovná. Už jen s ohledem na zavedení poplatků u lékaře a zdražení léků.

Půjčit si bude obtížnější

Problém s nedostatkem peněz si lidé zvykli jednoduše řešit hotovostní půjčkou. Od ledna to ale nepůjde tak snadno. Banky určitě budou při schvalování půjček i úvěrů ještě opatrnější než dosud. Vcelku oprávněně se totiž budou obávat, že řada zejména nízkopříjmových domácností by za změněných podmínek nemusela jejich řádné splácení zvládnout.

Druhým aspektem, který sníží dostupnost zejména větších úvěrů, bude růst úrokového zatížení. Budoucí cenový vývoj vytvoří silný inflační tlak, na který bude Česká národní banka reagovat zvýšením úrokových sazeb. Jak moc? To se teprve ukáže. Doba, kdy se úrokové sazby u hypotečních úvěrů s pětiletou fixací pohybovaly jen mírně nad hranicí 4 % p.a., jsou asi již definitivně minulostí.

Bankám se navíc prodraží zdroje nejen vlivem růstu úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Lidé, kterým se bude nedostávat peněz, budou spíše vybírat své vklady, než aby spořili. Budou-li spořit, tak pod vlivem mediální masáže většinou jen u penzijních fondů. V případě hypotečních úvěrů se negativně projeví i zavedení zdanění hypotečních zástavních listů.

Prakticky jediným vlivem, který bude rychlé zdražování půjček a úvěrů a snižování jejich dostupnosti brzdit, bude konkurenční boj. Poskytování úvěrů se určitě nezastaví. Růst jejich počtu a objemu však bude mnohem mírnější, než byly banky zvyklé. Hubenější rok zažijí nejen banky, ale i splátkové a leasingové společnosti.

Kromě menšího objemu nově poskytnutých půjček a nižšího úrokového diferenciálu je totiž také čeká větší počet neplatičů. Domácnosti s nižšími příjmy si na změnu struktury výdajů a pokles svých reálných příjmů budou muset zvyknout skoro ze dne na den. To bude lidem, kteří si s finančním plánováním nikdy příliš nelámali hlavu, nepochybně činit značné obtíže.

Náklady porostou, stavebnictví bude mít problémy

Dramatický cenový vývoj nemůže zůstat bez makroekonomické odezvy. Lidé budou nuceni utratit daleko více za věci, bez nichž se neobejdou. Na další utrácení jim pak nezbudou peníze. Šetřit ovšem budou nejen ve výdajích na kulturu, sport, dovolenou a jiné aktivity, ale i při všech ostatních nákupech. Cena bude jediným kritériem výběru pro daleko větší okruh lidí nežli dnes. Kvalita bude ještě více upozaděna.

Změna struktury výdajů domácností a snížení jejich schopnosti a ochoty utrácet způsobí problémy řadě obchodníků, podnikatelů a posléze i dovozců a výrobců. Náklady jim porostou, ale tržby budou stagnovat. Konkurenční boj přitom neumožní přenést celý nárůst nákladů do cen. Pokud by tato situace trvala déle, výpadek zisku jim nevyrovná ani nižší zdanění příjmů.

Velké problémy nejspíše neminou stavebnictví a s ním související obory. V Česku je obrovské množství nově postavených nebo dokončovaných bytů. Jejich prodej přitom stojí a padá s dostupností úvěrového financování. Opadne-li zájem o hypotéky, prodej bytů se zastaví. Negativní dopady na divoce rozjetou stavební výrobu a výrobu stavebních hmot netřeba popisovat.

Doufejme, že ekonomický růst jenom zpomalí

Lednové cenové zemětřesení prověří stabilitu nejen rodinných a firemních rozpočtů, ale i dosavadního ekonomického růstu. Není zatím jasné s jakým výsledkem. Podaří-li se domácnostem a firmám se s nově vzniklou situací v rozumně krátké době vypořádat, mohla by česká ekonomika jen dočasně přibrzdit svůj růst. Mnohem horší by však bylo, pokud by se vývoj ubíral jiným směrem.

Všechny ekonomické plány a odhady jsou totiž postaveny na trvání prosperity. Pokud by se ekonomický růst, zastavil nebo dokonce došlo k propadu, veřejné rozpočty by se začaly hroutit jako domeček z karet. Časem by došlo na propouštění, krachy podniků a možná i bank, pád cen nemovitostí, sociální nepokoje atd. Raději ani nedomýšlet všechny důsledky.

Snad nebude tak zle

Nezbývá než doufat, že situace nakonec nebude tak vážná a vše se v dobré obrátí. Média nás sice každodenně zásobují náležitě dramaticky podanými reportážemi a články o fatálních důsledcích chystaného zdražování, ale ono nakonec nebude tak zle. Nejbližší půlrok asi nebude procházkou růžovým sadem, ale fabulování katastrofických vizí je předčasné.

Stačí se poohlédnout pár let do minulosti, kdy krachovala jedna česká banka za druhou, ekonomika se potácela na pokraji recese a inflace i míra nezaměstnanosti dosahovaly ve srovnání s dneškem závratných hodnot. Všechny tyto problémy jsou již skoro zapomenuty a životní úroveň většiny domácností od té doby téměř nepřetržitě rostla.

Hlavním rizikem, které by mohlo vyústit v ekonomickou a politickou nestabilitu, nejspíš bude návrat všeobecné „blbé nálady”. Pokud by lidé ztratili optimismus a očekávali by příchod horších časů, výrazně by vzrostla pravděpodobnost, že by k takovému vývoji skutečně mohlo dojít. Velkou neznámou je, jak nadcházející situace využije politická opozice, odbory nebo někdo jiný s vlivem na utváření veřejného mínění.

skoleni_15_4

Nezbývá nic jiného než připravit se

Zdražování a pokles životní úrovně jsou citlivá témata. Při jejich hodnocení je však vždy třeba vycházet z toho, čím je daný vývoj způsoben a zda reálně existuje možnost ho zvrátit. Ovlivnit růst světových cen je v podstatě nemožné. Ponechat cenové deformace a odkládat reformy by bylo stejné jako nechávat vyhnít kazící se zub. Roztočit inflační spirálu neúměrně vysokým růstem mezd také není žádným řešením.

Nezbývá tedy asi nic jiného, než pokusit se na vzniklou situaci připravit. Znamená to vzít do ruky kalkulačku a snažit se uvést do souladu své příjmy a výdaje. Pokud se to nedaří, nezbude než zvýšit příjmy anebo omezit výdaje. Pro většinu lidí to jistě nebude vůbec snadné, ale jinudy cesta nejspíš nepovede.

Vaše životní úroveň v příštím roce podle vás ...

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).