S účinností od 1. prosince 2022 už zákoník práce výslovně upravuje otcovskou dovolenou. Psali jsme o tom v článku Otcové už mají skutečnou otcovskou dovolenou. Nejen dávku otcovské poporodní péče. Dosud jen zákon o nemocenském pojištění upravoval nárok na tzv. otcovskou – na nemocenskou dávku otcovské poporodní péče.
Zaměstnanec si po 2 týdny, kdy na ni měl nárok, bral v práci rodičovskou dovolenou. Nyní existuje nová překážka v práci pro zaměstnance – otce, a to výslovně otcovská dovolená, která bude, resp. je zaměstnanci poskytována pouze po dobu, po kterou mu bude příslušet dávka otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském pojištění.
Zároveň je takovému zaměstnanci poskytnuta zákoníkem práce stejná ochrana jako zaměstnankyni na mateřské dovolené (nárok na zařazení na původní práci a pracoviště po skončení otcovské dovolené, zákaz výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele během otcovské dovolené, nárok na bezprostřední čerpání dovolené po otcovské dovolené aj.).
Tohle si v článku přiblížíme a vysvětlíme. A přidáme informace o novinkách ohledně ochrany zaměstnance v karanténě. Obojí přinesl zákon č. 358/2022 Sb. novelizující zákoník práce a další zákony.
Zákaz výpovědi v ochranné době
V § 53 písm. d) zákoníku práce je nově zakotven zákaz výpovědi pro zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnanci čerpajícímu otcovskou dovolenou. Doba čerpání otcovské dovolené nově patří mezi ochranné doby. Zaměstnavatel tak nesmí dát (ve smyslu ust. § 53 písm. d) ZP) zaměstnanci výpověď v (ochranné) době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnanec čerpá otcovskou dovolenou anebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou.
Významnou novinkou je též skutečnost, že ochrannou dobou je nově i doba, po kterou je zaměstnanci nařízena karanténa. Před časem jsme varovali, že karanténa nechrání zaměstnance před výpovědí tak jako dočasná pracovní neschopnost: Můžou vás vyhodit z práce během karantény? To už od 1. prosince 2022 neplatí. I karanténa, byť jen částečně, chrání před výpovědí.
Ust. § 53 písm. a) ZP tak nově upravuje zákaz výpovědi nejen
– v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným (za podmínky, že si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek), a
– v době od podání návrhu na ústavní ošetřování (podrobnosti o ochraně zaměstnance, který čeká na operaci, najdete v článku Čekáte na plánovanou operaci? Nesmí vám dát výpověď) nebo od nástupu do lázeňského léčení až do dne jejich ukončení (o tom, jak je to v době lázeňského léčení, jsme psali: Před výpovědí vás chrání nemoc i plánovaná hospitalizace. Jak je to ale s léčením v lázních?), ale též
– v době, kdy je zaměstnanci nařízena karanténa.
Zaměstnancům čerpajícím otcovskou dovolenou je tak možno na základě výjimky ze zákazu výpovědi (dle § 54 písm. a) ZP) dát výpověď pouze v případě zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, tj. při použití výpovědního důvodu podle ust. § 52 písm. a) ZP. (O výjimkách ze zákazu výpovědi jsme psali zde: I v pracovní neschopnosti vás můžou propustit. Za jakých okolností?)
S karanténou je to ovšem jinak. V jejím případě není ochrana před výpovědí tak široká.
Širší ochrana během otcovské dovolené, užší během nařízené karantény
Pro karanténu, jak už bylo uvedeno, též nově platí zákaz výpovědi, ale výjimek, kdy se zákaz výpovědi neuplatní, a výpověď tak může být uplatněna, je (v § 54 ZP) zakotveno více – je to jako s dočasnou pracovní neschopností.
Zákaz výpovědi během zaměstnancovy karantény se nevztahuje na výpověď danou:
- pro organizační změny (uvedené v ust. § 52 písm. a) a b) ZP), tj. ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část; nebo přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část;
- dle § 52 písm. g) ZP z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr (tj. byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců; nebo porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem);
- pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, a to pro závažné porušení pracovní kázně nebo pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně (§ 52 písm. g) ZP);
- dle § 52 písm. h), poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance (stanovenou v § 301a ZP), tedy poruší-li zaměstnanec stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění.
Resp. opačně (a také jednodušeji) můžeme uvést (shrnout), že zaměstnanec nesmí během karantény dostat výpověď pro:
- nadbytečnost zaměstnance (§ 52 písm. c) ZP),
- zdravotní důvody (§ 52 písm. d) nebo e) ZP),
- nesplňování předpokladů pro výkon sjednané práce nebo nesplňování požadavků pro žádný výkon práce (§ 52 písm. f) ZP).
Možné prodloužení výpovědní doby, pokud výpověď padla před nástupem otcovské dovolené nebo karantény
Nicméně v praxi se může stát, že zaměstnanec dostane (je mu doručena) výpověď před otcovskou dovolenou. Připomeňme, že (podle § 54 odst. 2 ZP) platí: Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
Jestliže tedy zaměstnanec po obdržení (doručení) výpovědi (od zaměstnavatele) nastoupí otcovskou dovolenou, čímž se ocitne v ochranné době, je rozhodující, zda:
- bude poslední den výpovědní doby otcovská dovolená trvat, nebo
- otcovská dovolená skončí v průběhu výpovědní doby.
Kdy dochází a kdy nedochází k prodloužení výpovědní doby
Výpovědní doba se prodlužuje, když ochranná doba (otcovská dovolená, resp. doba jejího čerpání) přesahuje konec (neprodloužené, běžně počítané) výpovědní doby.
Výpovědní doba se přerušuje a její zbývající část – časový úsek souběhu (standardní, neprodloužené) výpovědní doby a ochranné doby, kdy se tedy výpovědní doba a ochranná doba kryjí – doběhne až po skončení ochranné doby, pokud zaměstnanec nesdělí, že na takovém prodloužení pracovního poměru netrvá.
Jestliže je např. zaměstnanec v prvním měsíci dvouměsíční výpovědní doby nastoupí na 2 týdny otcovské dovolené, nemá otcovská dovolená vliv na délku výpovědní doby.
Příklad, kdy nedochází k prodloužení výpovědní doby
Zaměstnanci byla doručena výpověď 20. 4., dvouměsíční výpovědní doba tedy počala plynout 1. 5., zaměstnanec nastoupil otcovskou dovolenou 12. 6. a čerpal ji do 25. 6.
Na 30. 6. připadl poslední den výpovědní doby.
Pracovní poměr skončí bez prodloužení dnem 30. 6., neboť ochranná doba skončila dříve, než nastal poslední den výpovědní doby.
Naopak jestliže zaměstnancova otcovská dovolená (ochranná doba) přesáhne konec (standardní) výpovědní doby, výpovědní doba se prodlouží o ochrannou dobu.
Příklad, kdy dochází k prodloužení pracovního poměru
Zaměstnanec, kterému byla doručena výpověď 20. 4., a proto mu výpovědní doba počala plynout 1. 5. a na 30. 6. připadl, resp. měl připadnout poslední den výpovědní doby, nastoupil otcovskou dovolenou v průběhu výpovědní doby ode dne 28. 6. do 11. 7.
Výpovědní doba se prodlouží tak, že 3 dny (za dobu od 28. 6. do 30. 6.) se přičtou ke dni, kdy skončila otcovská dovolená (11. 7.), a pracovní poměr tak skončí 14. 7.
Nicméně zaměstnanec může dosáhnout dalšího prodloužení výpovědní doby, pokud po skončení otcovské dovolené v době prodloužení pracovního poměru (o 3 dny, tj. ve dnech 12., 13. nebo 14. 7.) nastoupí rodičovskou dovolenou.
Prodloužení výpovědní doby jen v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele
K prodloužení výpovědní doby dochází jen v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele. Na základě výpovědi ze strany zaměstnance pracovní poměr končí i v ochranné době (během otcovské dovolené, otcovská dovolená tedy skončí dříve než po uplynutí 2 týdnů, avšak nárok na plnou podpůrčí dobu 2 týdnů, pokud jde o nemocenskou dávku, zůstane zachován).
Rovněž na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance o rozvázání pracovního poměru může pracovní poměr skončit i v ochranné době, taková dohoda může být uzavřena i během ochranné doby čili v průběhu otcovské dovolené. Ochranná doba z důvodu čerpání otcovské dovolené rovněž nemá vliv na skončení pracovního poměru, který byl sjednán na dobu určitou. Pracovní poměr skončí uplynutím sjednané doby, i kdyby byl zaměstnanec v této době na otcovské dovolené. V těchto případech zákoník práce nebrání skončení pracovního poměru.
A ještě jednou si připomeňme, jak je to s okamžitým zrušením pracovního poměru.
Zákaz okamžitého zrušení pracovního poměru během otcovské dovolené, ne během karantény
V době čerpání otcovské dovolené zaměstnavatel nemůže se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr ani jeho okamžitým zrušením.
Ust. § 55 odst. 2 ZP o zákazu okamžitého zrušení pracovního poměru s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou, bylo rozšířeno i o zákaz okamžitého zrušení pracovního poměru se zaměstnancem na otcovské dovolené.
Se zaměstnancem v karanténě však lze pracovní poměr zrušit i okamžitě, pokud jsou dány důvody (uvedené v § 55 odst. 1 ZP). Ochrana před okamžitým zrušením pracovního poměru se neuplatňuje.
Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době však z důvodu otcovské dovolené neplatí žádné omezení. Jen v praxi nesmí dojít k tomu, že by zrušení pracovního poměru ve zkušební době bylo motivováno právě čerpáním otcovské dovolené, pak by šlo o nepřípustnou diskriminaci a zaměstnanec by mohl dosáhnout určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru.
Zaměstnavatel však nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény zaměstnance.