O bezprávnou výhrůžku ani o zneužití výkonu práva k vaší újmě jako zaměstnance (výkon práva v rozporu s dobrými mravy) se nejedná, jestliže zaměstnavatel kupř. odůvodní svůj návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou, jak se v praxi relativně často děje, tím, že jsou zde důvody, pro které by mohl pracovní poměr zrušit okamžitě. V takové situaci vám zaměstnavatel nabízí jako řešení právě tuto alternativu, kdy jsou skutečné důvody, které vedly k ukončení pracovního poměru, zamlčeny. Nejedná se o bezprávnou výhrůžku ani o zneužití výkonu práva na újmu zaměstnance, jestliže zaměstnavatel svůj návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou odůvodní tím, že podle jeho názoru jsou zde důvody, pro které by mohl se zaměstnancem pracovní poměr zrušit okamžitě.
(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 1332/2001, ze dne 11. 4. 2002) Aby výhrůžka způsobila neplatnost právního úkonu, musí především jít o výhrůžku bezprávnou (protiprávní), tj. musí jí být vynucováno něco, co jí být vynucováno nesmí; může spočívat v tom, že je vyhrožováno něčím, co hrozící vůbec není oprávněn provést, nebo co sice oprávněn provést je, ale nesmí tím hrozit tak, aby někoho pohnul k určitému právnímu úkonu (např. že oznámí adresátův trestný čin, neučiní-li tento příslušný právní úkon). Přitom není třeba, aby cíl, který je sledován použitím bezprávné výhrůžky, byl sám protiprávní. Musí jít také o výhrůžku takového druhu a takové intenzity, aby podle okolností a povahy konkrétního případu u toho, vůči komu jí bylo použito, vzbudila důvodnou bázeň. Konečně musí být bezprávná výhrůžka adresována tomu, jehož právní úkon se vynucuje nebo osobám jemu blízkým.
(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 29 Odo 1198/2003, ze dne 31. 8. 2005.)
V praxi se vyskytují případy, kdy vám zaměstnavatel sdělí, že když nepodepíšete dohodu o skončení pracovního poměru, bude po vás zaměstnavatel vymáhat náhradu škody způsobenou vámi, podá na vás trestní oznámení, příp. že vám znemožní další pracovní uplatnění. Nezáleží přitom na tom, zda jste skutečně způsobili zaměstnavateli nějakou škodu a zda by zaměstnavatel byl oprávněn nárokovat náhradu škody po vás, případně zda jste skutečně spáchali trestný čin, či nikoliv. A nezáleží ani na tom, zda zaměstnavatel je reálně schopen znemožnit vám další zaměstnávání, či nikoliv (např. z pozice silného obchodního partnera, šířením pomluv o vás). Zaměstnavatel tedy na vás nesmí činit žádný nátlak a vyhrožovat vám čímkoliv, co není oprávněn provést, stejně tak nesmí hrozit ani tím, co oprávněn učinit je, a podmiňovat tímto podpis dohody o skončení pracovního poměru.
Co se bude řešit, když se budete bránit u soudu
Pokud se cítíte být pod nátlakem zaměstnavatele, rozhodně byste neměli dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavírat (podepisovat). Musíte si uvědomit, že uzavřením dohody reálně ztrácíte možnost obrany proti případným důvodům ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, které vám byly sděleny. Ačkoliv je přípustná obrana proti uzavřené dohodě o rozvázání pracovního poměru (též neplatnost rozvázání pracovního poměru dohodou můžou podle ust. § 72 zákoníku práce jak zaměstnavatel, tak i vy uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním, přičemž ale podle ust. § 73 zákoníku práce při neplatné dohodě o rozvázání pracovního poměru se postupuje při posuzování vašeho práva na náhradu ušlé mzdy obdobně jako při neplatné výpovědi dané vám zaměstnavatelem (tedy podle ust. § 69 zákoníku práce). Zaměstnavatel však právo na náhradu škody pro neplatnost dohody uplatňovat nesmí), nebude se v soudním řízení o neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru již dále jednat o oprávněnosti a důvodnosti výpovědních důvodů, tj. např. zda jste skutečně porušili pracovní kázeň hrubým způsobem, či nikoliv. V rámci řízení o neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru se bude soud totiž zabývat a zjišťovat pouze okolnosti uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru, a to zejména, zda jste byli k podpisu dohody o skončení pracovního poměru přinuceni pod výhrůžkou, nebo ne. Pokud prokážete, že jste uzavřeli dohodu pod nátlakem, bude shledána neplatnou (o důvodech neplatnosti dvoustranných pracovněprávních úkonů a jejich zjišťování před soudem jsme pojednali v článku Zaměstnavatel vám něco přislíbí v dohodě, pak se zjistí, že je neplatná – musí plnit?) a vznikne vám nárok na náhradu mzdy za dobu od neplatného rozvázání pracovního poměru až do doby rozhodnutí soudu, resp. do té doby, než dojde k platnému ukončení pracovního poměru (o vašich nárocích v této situaci jsme psali v článku Za chyby se platí i při nesprávné výpovědi).
Nemáte jinou práci? Čeká vás snížená podpora v nezaměstnanosti
Pokud skončíte dohodou, nenajdete nové pracovní uplatnění a půjdete se registrovat na úřad práce, budete mít nižší podporu v nezaměstnanosti, neboť vám podpora bude vypočtena z průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého jste dosáhli v posledním zaměstnání, nižší procentní sazbou. Pokud jste v pozici uchazeče o zaměstnání, který před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, máte nárok na podporu v nezaměstnanosti jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Pokud ovšem vyhrajete případný spor se zaměstnavatelem o neplatnost rozvázání pracovního poměru, máte povinnost vyplacenou podporu státu vrátit, protože získáte nárok na odškodnění od zaměstnavatele.
Jak postupovat? Hlavně s rozvahou
Takže platí: pokud jste se ničeho nedopustili a jde jen o vydírání ze strany zaměstnavatele, nátlaku nepodlehnout a nic nepodepisovat (dohodu neuzavírat). Leda byste byli schopni prokázat, že jste k dohodě byli donuceni nátlakem (třeba nahrávkou rozhovoru – o přípustnosti takového důkazu v soudním řízení jsme psali v článku Můžete si šéfa nahrávat a použít to u soudu?) a byli ochotni absolvovat soudní řízení o neplatnost rozvázání pracovního poměru. Pokud ovšem nejde o vydírání, jelikož jste se skutečně dopustili nějakého prohřešku (porušení pracovní kázně), nýbrž vlastně o velkorysost zaměstnavatele, který vám dohodu nabízí jako alternativu k výpovědi nebo okamžitému zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, na návrh přistupte. Nicméně má-li jít o propuštění z důvodu méně závažného porušení pracovní kázně, na dohodu přistupovat nemusíte, vyplatí se nechat si dát výpověď. Ve stresu asi tohle všechno nezvládnete rozmyslet, požádejte tedy v ideálním případě zaměstnavatele, ať vám dá návrh dohody i navrhovaný text výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru do ruky a o krátkou několikaminutovou pauzu v jednání a rychle se poraďte se známým právníkem, pokud nějakého máte, nebo s někým zběhlým v pracovním právu. Nebo to zkuste zvládnout sami podle našich rad.
Na míře porušení pracovní kázně záleží
Kdy tedy na dohodu přistoupit a kdy ne? Pokud je důvod k rozvázání pracovního poměru dán a vy ho nezpochybňujete, jste si vědomi porušení pracovní kázně a nehodláte se soudit o neplatnost rozvázání pracovního poměru, pak pokud je v písemnosti uvedeno, že se pracovní poměr rozvazuje z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovních povinností, na dohodu přistupte – uzavřete ji, podepište ji. Pokud nabídku dohody nepřijmete a pracovní poměr tak skončí na základě výpovědi nebo jeho okamžitého zrušení, pak se vám v následujících 6 měsících, pokud se obrátíte na úřad práce, podpory v nezaměstnanosti nedostane. Pokud ji přijmete, dostane alespoň sníženou podporu (první 2 měsíce o 20 %, další 2 měsíce o 5 %). Jestliže však je v rozvazovacím právním úkonu uvedeno jen závažné porušení pracovní kázně, na dohodu nepřistupujte. Sice budete mít tzv. v papírech, že jste porušili pracovní kázeň, ale dostanete plnou výši podpory v nezaměstnanosti, při skončení pracovního poměru dohodou byste dostali podporu sníženou.
Použitá literatura: Salajka, R., Zbytovská, L.: Možnosti obrany zaměstnance proti dohodě o skončení pracovního poměru, epravo.cz, 19. 12. 2016
ČLÁNKY DO MAILU