Od 1. ledna 2017 se na základě pravidelné každoroční úpravy zvýšily maximální částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Od stejného data vzrostl na základě valorizace minimální mzdy i limit povoleného výdělku v nekolidujícím zaměstnání pro registrované na úřadu práce nepobírající podporu (další možné příjmy uchazečů o zaměstnání). Ovšem tahle výhoda nevydrží dlouho.
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti (počítané z posledního průměrného čistého výdělku uchazeče o zaměstnání) zůstává pro rok 2017 stejná jako v r. 2016, ale od 1. ledna 2017 vzrostla maximální výše částky, kterou může uchazeč o zaměstnání jako podporu dostat. Výše podpory totiž není neomezená, nýbrž je limitována.
Podmínkou rok práce v posledních 2 letech
Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který:
- získal v tzv. rozhodném období (v posledních 2 letech před zařazením do evidence úřadu práce) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců (překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou), přičemž se nepočítá doba důchodového pojištění získaná v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, tedy v tzv. nekolidujícím zaměstnání dle ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, jak si jej přiblížíme v závěru příspěvku,
- požádal krajskou pobočku Úřadu práce, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a
- ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.
Není-li splněna podmínka v odpracování alespoň 12 měsíců důchodově pojištěné výdělečné činnosti předchozím zaměstnáním, lze ji splnit i započtením náhradní doby zaměstnání, kterou může být např. pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně nebo péče o dítě ve věku do 4 let a další doby specifikované v ust. § 41 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.
Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba
a) přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,
b) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
c) osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
d) osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
e) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,
f) osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost),
g) trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu.
Čtěte také: Dlouhodobě nemocní budou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti
Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou úřadu práce a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu.
Podpůrčí doba čili jak dlouho na podpoře
Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání, který splní podmínky pro nárok na ni, vyplácí po podpůrčí dobu:
- 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
- 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a
- 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.
Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk dosažený ke dni podání žádosti o podporu.
Pokud vám vzniklo v posledním zaměstnání právo na odstupné nebo obdobné plnění, podpora v nezaměstnanosti se poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného.
Přečtěte si také: Při opětovné nezaměstnanosti budete muset o podporu bojovat
Jakou dostanete podporu?
Běžná sazba
Sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4 nebo 7 měsíců v závislosti na věku) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého jste dosáhli v posledním zaměstnání, nebo vyměřovacího základu (pokud jste podnikali jako OSVČ), a to přepočteného na 1 kalendářní měsíc.
Nižší sazba za skončení zaměstnání bez vážného důvodu
Uchazeč, který před zařazením do evidence úřadu práce bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou, však má nárok na podporu jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Co jsou podle zákona vážné důvody, pro které můžete sami skončit zaměstnání výpovědí či okamžitým zrušením nebo dohodou, aniž byste dostali sníženou podporu?
- nezbytná osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
- nezbytná osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
- docházka dítěte do předškolního zařízení a povinná školní docházka dítěte,
- místo výkonu nebo povaha zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
- okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle ust. § 56 zákoníku práce (k tomu může zaměstnanec přistoupit za zákonem stanovených podmínek ze zdravotních důvodů nebo pro nevyplacení mzdy nebo její náhrady zaměstnavatelem),
- zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání (aniž by zakládaly možnost zrušit pracovní poměr okamžitě dle ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce)
- jiné vážné osobní důvody, např. etické, mravní či náboženské, nebo důvody hodné zvláštního zřetele (takže zajisté uspěje ten, kdo se cítí v zaměstnání diskriminován z rasových nebo náboženských důvodů, ale ten, kdo odejde pro nesnesitelné pracovní podmínky, které mu vytvořili kolegové (mobbing) nebo nadřízený (bossing), nikoliv…).
Úřady práce pak samozřejmě uznávají za vážný důvod rozvázání pracovního poměru dohodou i jeho ukončení z organizačních nebo zdravotních důvodů.
Ukončil-li však uchazeč sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních dvou měsíců podpůrčí doby ve výši 65 %, další dva měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
Nulová podpora za porušování pracovní kázně či režimu nemocného
Vůbec pak nemá nárok na podporu uchazeč, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence úřadu práce zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem jeho okamžitým zrušením podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce nebo výpovědí podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce.
Nebo se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah výpovědí z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle ust. § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem, tedy ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce pro nedodržení stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Čtěte také: Za zneužití nemocenské k „dovolené“ nebo brigádě přijdete o místo
Jakmile tedy úřad práce zjistí, že v uvedeném období (6 měsíců před registrací na úřadu práce) došlo k rozvázání pracovního poměru z uvedených důvodů, podpora vám nebude vůbec přiznána. Roli přitom nebude hrát ani skutečnost, že nešlo o poslední zaměstnání před vzetím do evidence, ale zaměstnání předchozí, leč spadající do uvedené doby 6 měsíců.
Nárok na podporu není dán, pokud k porušení pracovní kázně nebo režimu práce neschopného pojištěnce došlo zvlášť hrubým způsobem. Pokud zaměstnavatel volil a do právního úkonu, kterým rozvázal pracovní poměr, (a do potvrzení pro úřad práce) uvedl rozvázání pracovního poměru z důvodu méně intenzivního porušení povinností, tedy závažného porušení nebo soustavného méně závažného porušování pracovní kázně, pak to váš nárok na podporu neovlivňuje.
Jak postupovat, když místo vyhazovu nabízí dohodu?
Velkorysý zaměstnavatel mnohdy nabízí jako alternativu k výpovědi nebo okamžitému zrušení pracovního poměru pro porušení pracovní kázně uzavření dohody o (okamžitém) rozvázání pracovního poměru. Kdy na to přistoupit?
Pokud je důvod k rozvázání pracovního poměru dán a vy ho nezpochybňujete, jste si vědomi porušení pracovní kázně a nehodláte se soudit o neplatnost rozvázání pracovního poměru, pak (pokud je v písemnosti uvedeno, že se pracovní poměr rozvazuje z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovních povinností) na dohodu přistupte.
Pokud nabídku dohody nepřijmete, a pracovní poměr tak skončí na základě výpovědi nebo jeho okamžitého zrušení, pak se vám v následujících 6 měsících, pokud se obrátíte na úřad práce, podpory v nezaměstnanosti nedostane. Pokud ji přijmete, dostane alespoň sníženou podporu (první 2 měsíce o 20 %, další 2 měsíce o 5 %).
Jestliže však je v rozvazovacím právním úkonu uvedeno jen závažné porušení pracovní kázně, tak na dohodu nepřistupujte. Sice budete mít tzv. v papírech, že jste porušili pracovní kázeň, ale dostanete plnou výši podpory v nezaměstnanosti, při skončení pracovního poměru dohodou byste dostali podporu sníženou.
Více peněz na rekvalifikaci
Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpora při rekvalifikaci se vyplácí po celou dobu rekvalifikace.
Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.
Čtěte také: Kdy a jak můžete opětovně získat podporu v nezaměstnanosti?
Údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem event. rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení režimu práce neschopného zaměstnance zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti zaměstnavatel neuvádí do potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu), nýbrž je povinen je uvést na vaši žádost v odděleném potvrzení, určeném právě pro úřad práce.
Maximální částky
Na základě pravidelné každoroční valorizace od 1. ledna 2017 došlo ke zvýšení částky maximální podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2016 činila 27 000 Kč. (Její výše byla vyhlášena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 448/2016 Sb.)
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 15 660 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla podána po 31. prosinci 2016, tedy v roce 2017. (Jestliže byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě do 31. prosince 2016, pak její maximální možná výše činí 15 024 Kč měsíčně.)
Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku předcházejícího tomu, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené v roce 2017 tak může dosáhnout až 17 550 Kč za měsíc. (Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci v roce 2016, činí maximální podpora při rekvalifikaci 16 837 Kč.)
| Maximální výše podpory v Kč za měsíc, podle kalendářního roku, v němž bylo požádáno o podporu | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| v nezaměstnanosti | 15 600 Kč | 15 024 Kč | 14 604 Kč | 14 281 Kč | 14 157 Kč | 13 762 Kč |
| při rekvalifikaci | 17 550 Kč | 16 837 Kč | 16 367 Kč | 16 005 Kč | 15 866 Kč | 15 422 Kč |
Zdroj: Autor, zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příslušná prováděcí sdělení MPSV k němu
Když není podporu z čeho spočítat
V praxi se stávají případy, kdy zaměstnanec nemůže doložit svůj příjem a osvědčit výši průměrného výdělku – může se to stát při likvidaci nebo bankrotu zaměstnavatele. V případě, že (ačkoliv je to jeho povinností) zaměstnavatel nevyhotoví potvrzení o výši výdělku (např. z důvodu probíhajícího pracovněprávního sporu mezi nimi) a vy nemáte jiné dokumenty způsobilé dokázat úřadu práce výši dosahovaného výdělku (např. proto, že jste je ztratili, přišli o ně při požáru nebo povodni atp.), vychází se ze statisticky zjištěné průměrné mzdy v národním hospodářství, z níž se příslušným procentem odvozuje výše podpory.
Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, jakož i uchazeči, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání – např. u uchazeče u zaměstnání, který ukončil zaměstnání ze zdravotních důvodů a byl více než 2 roky v invalidním důchodu III. stupně, zlepšilo se jeho zdraví, míra invalidity mu proto při kontrole byla posudkovým lékařem snížena nebo se zcela uzdravil), se podpora v nezaměstnanosti stanoví:
- za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku,
- další 2 měsíce ve výši 0,12násobku,
- po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku
průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího tomu, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.
Podpora v nezaměstnanosti tedy činí v příslušných úsecích podpůrčí doby 4050 Kč, 3240 Kč, 2970 Kč (dosud šlo, resp. jde o částky 3886 Kč, 3109 Kč a 2850 Kč).
Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14 násobek příslušné částky, tedy 3780 Kč (dosud šlo, resp. jde o částku 3627 Kč).
Vyšší příjem z nekolidujícího zaměstnání
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání ve smyslu ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. V případě výkonu více činností se výdělky sčítají.
Uchazeč o zaměstnání, který vykonává činnost v tzv. nekolidujícím zaměstnání dle ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nekolidující zaměstnání je tak výhodné zejména pro ty uchazeče, kterým vůbec nevznikl nárok na podporu, nebo jim uplynula podpůrčí doba pro její poskytování a nárok na ni tedy už nemají.
Výkon práce v rámci nekolidujícího zaměstnání ovšem nesmí bránit v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky práce od úřadu. Měsíční výdělek zaměstnance, který je současně uchazečem o zaměstnání, aniž pobírá podporu v nezaměstnanosti, nesmí od 1. 1. 2017 přesáhnout nově 5500 Kč měsíčně.
Přečtěte si také: Nezaměstnaný s přivýdělkem na brigádě? Jen s omezením a komplikacemi
Nekolidující zaměstnání a dohoda o provedení práce
Chystá se však změna, která zřejmě nabude účinnosti v průběhu letošního roku, spočívající v tom, že nekolidující zaměstnání již nebude možno vykonávat na dohodu o provedení práce, která je v praxi pro nekolidující zaměstnání logicky s ohledem na své výhody pro oba její účastníky nejužívanějším pracovněprávním vztahem.
Uchazeči o zaměstnání dosud činní na tuto dohodu tak budou muset přejít na (pro ně z hlediska pojistných odvodů méně výhodnou) dohodu o pracovní činnosti.
Změna je odůvodňována tím, že práce na dohodu o provedení práce poskytuje zaměstnanci „oslabenou ochranu“ např. ve vztahu k účasti na nemocenském pojištění. Rovněž tento způsob výkonu nekolidujícího zaměstnání ve většině případů nesměřuje, a to ani ze strany zaměstnavatelů, k vytvoření podmínek pro to, aby se uchazeči o zaměstnání trvale uplatnili na trhu práce.
Nemocenské pojištění z dohody o provedení práce vzniká až od příjmu 10 001 Kč za měsíc, kterého nelze v nekolidujícím zaměstnání dosáhnout, tedy aspoň legálně. Z odměny z dohody o provedení práce se pojistné odvody platí až od 10 001 Kč měsíčního výdělku. Čtěte více: Kolik vám strhnou, děláte-li na dohodu o provedení práce?
(A to je v praxi jednou z příčin mnoha podvodů ze strany zaměstnavatelů i samotných zaměstnanců.)
Z dohody o provedení práce budou tedy muset přejít uchazeči o zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti, která je podrobena pojistným odvodům už od výdělku 2500 Kč měsíčně, také od této výše příjmu je zaměstnanec nemocensky pojištěn. Přechod na pracovní poměr jim asi zaměstnavatelé s ohledem na komplikace a zvýšení nákladů na pracovní sílu neumožní.
To ovšem znamená, že si sice budou moci zaměstnanci v nekolidujícím zaměstnání – tedy uchazeči o zaměstnání – více vydělat namísto dosavadního maxima 5500 Kč, ale nebude to trvat dlouho, o tuto výhodu záhy přijdou, protože v intervalu výdělku od 2500 Kč do 5500 Kč budou nově platit oni i zaměstnavatelé povinné pojistné odvody, takže se jim čistý výdělek sníží.
Ovšem pokud budou přijaty změny předpokládané ve vládní novele zákoníku práce, i náklady na zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti vzrostou, takže možná vůbec poklesne zájem zaměstnavatelů zaměstnávat uchazeče o zaměstnání v nekolidujícím zaměstnání.
