Krach, bankrot, úpadek, insolvence, to prostě k rizikům podnikání v tržním, kapitalistickém hospodářství patří, pokud někdo nemá to štěstí, že provozuje podnik sanovaný, dotovaný státem.
V důsledku ekonomického útlumu a v určitých oborech podnikání nižších tržeb z důvodu opatření proti nebezpečí koronaviru během nouzového stavu může takových případů i přes všechna ochranná opatření a pomoc státu být nyní a v budoucnu více, než je jindy běžné. (I když se nepřihlíží k insolvenčním návrhům podaným věřiteli od 24. 4. 2020 do 31. 8. 2020, v důsledku čehož nemůže být vůči zaměstnavateli zahájeno v tomto období insolvenční řízení.) Pojďme se podívat, co to znamená pro zaměstnance.
Reorganizace nebo konkurz jako řešení insolvence
Záleží, co se bude s firmou dít, jaké řešení úpadku bude zvoleno. Není třeba se příliš bát reorganizace. Pokud je povolena, jde v ní i o to, aby se předešlo propouštění zaměstnanců a byla zachována podnikatelská činnost zaměstnavatele, tedy i pracovní místa zaměstnanců.
Reorganizace však není pro každou firmu. Je spíš pro větší zaměstnavatele. Reorganizace je přípustná, jestliže celkový roční úhrn čistého obratu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částky 50 000 000 korun, nebo zaměstnává-li dlužník nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru. Pokud se koná reorganizace, vůči zaměstnancům nadále jedná dosavadní statutární orgán zaměstnavatele, insolvenční správce je jen jakýmsi dozorcem procesu.
Horší je to, pokud reorganizace není povolena nebo není možná, pak nastupuje konkurz a své vedoucí role se ujímá insolvenční správce, který nadále vystupuje vůči zaměstnancům a může s nimi ukončovat zaměstnání – uzavírat dohody o rozvázání pracovního poměru, dávat jim výpovědi. Zaměstnavatel, resp. jeho statutární orgán o své kompetence ve vtahu k zaměstnancům přichází. Může dojít k propuštění více zaměstnanců najednou a to může naplnit znaky hromadného propouštění. Kdy jde o hromadné propouštění, koho se týká, jak se postupuje a jaké jsou nároky zaměstnanců a naopak povinnosti zaměstnavatele, ať už jeho jménem vystupuje kdokoliv, jsme si připomenuli v článku Zaměstnavatel hromadně propouští. Co to pro vás znamená?
Prodej firmy znamená přechod k jinému zaměstnavateli
Insolvenční správce musí mít na zřeteli především zájmy věřitelů. Konkurz směřuje k co nejvýhodnějšímu zpeněžení majetkové podstaty úpadce a co nejvyššímu uspokojení pohledávek věřitelů. V rámci toho může insolvenční správce podnik třeba prodat. Pak dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nového majitele firmy. (Pro úplnost dodejme, že na nového vlastníka přecházejí jen práva a povinnosti vůči těm zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztah s dosavadním zaměstnavatelem trval alespoň v den, kterým se stala smlouva o prodeji podniku účinnou. Skončil-li pracovněprávní vztah zaměstnancům před tímto dnem, práva a povinnosti si vůči nim musí plnit původní zaměstnavatel.)
Jaká jsou vaše práva, když firma přechází pod nového majitele, kdy musíte a kdy nemusíte přejít k novému zaměstnavateli, jsme si naposledy připomínali na pozadí jednoho významného soudně řešeného případu v článku Firmu převzal nový zaměstnavatel a pracovní podmínky se zhoršily. Jak se bránit? Dozvíte se v něm zejména o aktuálním výkladu Nejvyššího soudu určujícím, kdy má zaměstnanec nárok na odstupné, i když sám podá výpověď.
Rychlý odchod nebo vyzkoušení nových podmínek
Shrňme si, že v případě převodu firmy, tedy přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, máte dvě základní možnosti. Tou první je rychle ukončit pracovní poměr s dosavadním zaměstnavatelem, neplatí pak pro vás dvouměsíční výpovědní doba. Proces této zvláštní výpovědi zaměstnance dle § 51a z důvodu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů však mění od 30. července 2020 novela zákoníku práce. Jaké pro vás nově platí výpovědní doby a jaká další pravidla to obnáší, jsme si vysvětlovali už v předstihu v článku Co se změní na pravidlech, když vy dáváte výpověď zaměstnavateli?
Druhou možností je, že si můžete práci v nových podmínkách u přejímajícího zaměstnavatele vyzkoušet, a pokud zjistíte, že se podmínky podstatně zhoršily, můžete dát výpověď a vybojovat si odstupné.
Dlužné peníze vyplatí stát
Jestliže zaměstnavatel dluží peníze nejenom jiným firmám, třeba dodavatelům, ale i vám jako zaměstnancům, můžete je získat od státu. Jak postupovat v době, kdy jsou firmy chráněny před insolvenčními návrhy, tedy do 31. srpna 2020, jsme vysvětlovali v článku Zaměstnanci už zase mohou podávat smysluplný insolvenční návrh proti zaměstnavateli, aby dostali dlužné mzdy od úřadu práce. Pokud podají insolvenční návrh zaměstnanci, aby získali své dlužné mzdy, do konce letošního srpna, svého zaměstnavatele do insolvence nepošlou, ale od 1. září, kdy končí ochrana firem, už ano.
Jak na to, až skončí ochranná opatření vůči zaměstnavatelům, jakož i na kolik peněz máte nárok, kolik můžete od úřadu práce dostat peněz, si můžete přečíst v článku Zaměstnavatel krachuje a neplatí? Od úřadu práce můžete dostat více než 150 tisíc.
Úřad práce vám může vyplatit i odstupné, pokud se všechny vaše zaměstnavatelem neuspokojené mzdové nároky vejdou do předepsaného finančního limitu. Jestliže jste propouštěni v souvislosti s krachem, bankrotem, úpadkem zaměstnavatele, zásadně půjde o tzv. organizační výpovědní důvody, s nimiž je spojen nárok na odstupné.
Ukončení pracovního poměru
Peníze od státu mohou získat jak dosavadní zaměstnanci, tak i ti, kteří již skončili. Vůbec nemusíte čekat na to, až spadne zaměstnavatel do insolvence. Máte-li možnost lepšího zaměstnání, můžete skončit, i když vám zaměstnavatel dluží mzdu nebo její část za jeden kalendářní měsíc. Pak máte navíc nárok i na náhradu mzdy za dva měsíce. I tu může vyplatit úřad práce.
