Hlavní navigace

Zaměstnanci už zase mohou podávat smysluplný insolvenční návrh proti zaměstnavateli, aby dostali dlužné mzdy od úřadu práce

Autor: Dalibor Z. Chvátal
Vysvětlíme si, jak se bude dočasně zhruba další 4 měsíce postupovat, když vám zaměstnavatel neplatí. Poradíme, jak nově získat peníze, které vám dluží zaměstnavatel.
Tomáš Zilvar
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Mimořádný zákon chránící dlužníky před insolvencí dočasně znemožnil zaměstnancům vybojovat si dlužné mzdy místo u zaměstnavatele na úřadu práce podáním insolvenčního návrhu. Už jsme upozornili, že v nouzové legislativě, schvalované kvůli nebezpečí koronaviru a opatřením z toho vyplývajícím ve zrychlené proceduře, je někdy trochu zmatek. Konkrétně, že zákon č. 191/2020 Sb., který má pomoci některým účastníkům soudních řízení, povinným dlužníkům v exekuci (o tom jsme psali), obětem trestných činů i firmám, kterým hrozí insolvence, poškodil na druhou stranu zaměstnance zaměstnavatelů, kteří jim řádně (plně nebo včas) nevyplácejí mzdy.

Tento zákon znemožnil, aby zaměstnanci podali proti svému zaměstnavateli, který jim neplatí, účinný insolvenční návrh, a tak se (sami) domohli výplaty dlužných mzdových plnění (mezd, náhrady mzdy, odstupného) náhradní cestou – aby peníze získali od úřadu práce za podmínek zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

V čem byl problém

Zákon č. 191/2020 Sb. totiž přinesl zvláštní dočasné opatření chránící dlužníky před insolvenčním procesem spočívající v tom, že se v době od 24. dubna 2020 do 31. srpna 2020 nepřihlíží k insolvenčnímu návrhu podanému věřitelem, kterým mohou být i zaměstnanci. Ti podávají takový návrh právě proto, aby iniciovali proces náhradního vyplácení mzdových prostředků úřadem práce, jak jsme si jej přiblížili.

Aby mohl úřad práce vyplácet dlužné peníze zaměstnancům, musejí být splněny dvě podmínky. Vedle toho, že zaměstnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky svých zaměstnanců (tedy nevyplatil jim zejména mzdu ani do konce měsíce následujícího po měsíci, za který mzda náleží – tedy kupř. mzdu za březen 2020 nevyplatil ani do konce dubna 2020), právě to, že byl proti zaměstnavateli podán insolvenční návrh (nebo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení).

Náhradní řešení

Po určitou dobu se bude postupovat jinak oproti standardním postupům předvídaným zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. První podmínka, že zaměstnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, zůstává, a druhou podmínkou je, že Úřad práce České republiky obdrží usnesení soudu (vydané podle § 13 odst. 2 zákona č. 191/2020 Sb).

Soud podle něj vyrozumí věřitele podávajícího insolvenční návrh v době od 24. 4. do 31. 8. 2020, že se k jeho návrhu nepřihlíží. Návrh tedy nadále nebude mít vůči dlužníkovi účinky podle insolvenčního zákona, ale bude mít účinky podle zákona o ochraně zaměstnanců, resp. podle dalšího nového zákona řešícího uvedený problém – č. 248/2020 Sb.

Ode dne, kdy úřad práce obdrží ono usnesení soudu, může začít vyplácet zaměstnancům peníze, které jim dluží zaměstnavatel. Asi by bylo jednodušší a praktičtější, než podávat neúčinný insolvenční návrh, umožnit zaměstnancům dočasně žádat o peníze přímo úřad práce, který by jejich nároky ověřil, ale Ministerstvo práce a sociálních věcí, které návrh zákona, který posléze schválil parlament, připravovalo, zvolilo uvedený postup.

Jak postupovat

Zaměstnanci tedy znovu od 19. 5. 2020 mohou podávat jako věřitelé relevantní, smysluplný insolvenční návrh, což dočasně od 24. dubna 2020 nemohli. Musejí jen počkat, až soud vydá příslušné usnesení a až bude doručeno úřadu práce – rozhodující je přitom první doručení. (Jelikož soud vyrozumívá ve smyslu § 102 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR neprodleně po zahájení insolvenčního řízení na základě insolvenčního návrhu podaného věřitelem, a to zahájeno nebude, lze zaměstnancům podávajícím insolvenční návrh rozhodně doporučit, aby příslušné usnesení soudu doručili příslušné pobočce úřadu práce sami.) A od tohoto dne mohou žádat o dlužné peníze.

I když jde o mimořádný postup, který bude uplatňován do konce srpna 2020, resp. i několik dnů následujících, protože uvedeným způsobem bude moci být podáván insolvenční návrh až do 31. 8. 2020 a na ten bude muset soud a úřad práce následně ještě reagovat, předpokládáme, že i nadále budou standardně informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u úřadu práce, současně s informací o lhůtě, ve které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit, vyvěšovány na úřední desce Úřadu práce České republiky a rovněž na internetové stránce Ministerstva práce a sociálních věcí. Uplatňovat své mzdové nároky u úřadu práce totiž mohou i bývalí zaměstnanci zaměstnavatele, pokud splňují podmínky, zejména že jde o nároky z rozhodného období (jak si jeho vymezení dále připomínáme).

V žádosti zaměstnanec uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody pojistného.

Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce (zakládající účast na nemocenském pojištění, což je zúčtování započitatelného (hrubého) příjmu za kalendářní měsíc v částce vyšší než 10 000 Kč), nebo dohody o pracovní činnosti.

Výše pomoci

Celková výše splatných, ale zaměstnavatelem neuspokojených, mzdových nároků, které může jeden zaměstnanec uplatnit u úřadu práce a jež může tento úřad uspokojit (vyplatit), nesmí překročit za jeden měsíc jedenapůlnásobek tzv. rozhodné částky. Vychází se z rozhodné částky platné (a účinné) v den podání insolvenčního návrhu, resp. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení.

Pro období od 1. 5. 2019 do 30. 4. 2020 (tedy byl-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2019 až do 30. 4. 2020) jde o částku 31 885 Kč. 1,5násobkem této částky je částka 47 828 Kč.

A pro období od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2021 (tedy byl-li nebo bude-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium po 30. 4. 2020) jde nově o částku 34 125 Kč. 1,5násobkem této částky je (po zaokrouhlení) částka 51 188 Kč.

Maximální možnou částkou, kterou může jako peněžitou pomoc zaměstnanec (celkem, tedy za tři měsíce, které si vybere z rozhodného období) obdržet, je pak částka 143 484 Kč (pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2020 včetně), resp. částka 153 564 Kč (pokud byl nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2020).

Uvedené částky, které může zaměstnanec získat, jsou, jak už jsme naznačili, částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody; před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky.

diners

Zaměstnanec si vybírá mzdové nároky z rozhodného období, kterým je kalendářní měsíc, v němž bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh (resp. bylo úřadu práce poprvé doručeno usnesení soudu dle § 13 odst. 2 zákona č. 191/2020 Sb. – tedy o tom, že se k návrhu z hlediska insolvenčního zákona nepřihlíží), jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce. To jsme vysvětlovali a v odkazovaném článku také najdete další rady a návody, jak postupovat.

Vymáhání po zaměstnavateli

Zaměstnavatel pak bude povinen uhradit Úřadu práce České republiky finanční prostředky vyplacené zaměstnancům a částky odpovídající srážkám a odvodům (daňovým a pojistným), které odvedl. Pochopitelně to nebude vždy možné, pokud zaměstnavatel zkrachuje, pak to bude stát, resp. úřad práce, který se bude domáhat peněz v insolvenčním řízení, resp. ponese ztrátu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).