Hlavní navigace

Zaměstnavatel krachuje a neplatí? Od úřadu práce můžete dostat více než 150 tisíc

Autor: Depositphotos
K 1. květnu 2020 dochází k pravidelné valorizaci částky náhradní výplaty, kterou může zaměstnanci vyplatit stát místo zaměstnavatele, jenž je v platební neschopnosti.
Tomáš Zilvar
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele má zaměstnanec v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od úřadu práce. Maximální míra pomoci zaměstnancům byla na základě každoroční pravidelné valorizace od 1. května 2020 zvýšena. Ukážeme si a vypočítáme na kolik.

Vedle toho, že zaměstnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky svých pracovníků (anebo je uspokojil jen částečně), musí být ovšem splněna ještě druhá základní podmínka, a to že na zaměstnavatele (proti zaměstnavateli) byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR, resp. na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení.

Podání insolvenčního návrhu nebo vyhlášení moratoria je nezbytnou podmínkou pro to, abyste mohli získat od svého zaměstnavatele dlužné peníze. Různá ochranná opatření vůči dlužníkům přijímaná v rámci krizových (nouzových) opatření v souvislosti s výskytem koronaviru v ČR by však pozici zaměstnanců mohla zkomplikovat, jestliže například věřitelé (jimiž jsou i zaměstnanci) nebudou po určité období moci podat proti dlužníkovi (zaměstnavateli) insolvenční návrh.

Peníze mohou získat i bývalí zaměstnanci, když se vejdou do rozhodného období

Mzdové nároky může (u úřadu práce) uplatnit (požadovat jejich náhradní výplatu) zaměstnanec, který má sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr, dohodu o provedení práce, která zakládá účast zaměstnance na nemocenském pojištění. (A to jestliže je zaměstnanci za kalendářní měsíc zúčtován započitatelný příjem z takové dohody ve výši přesahující 10 000 Kč. Nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě které mu vznikly v tzv. rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. Takové právo mají i zaměstnanci, jejichž pracovněprávní vztah v tomto období skončil a u zaměstnavatele již nepracují, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období.

Ohledně dohody o pracovní činnosti a pracovního poměru se podmínka účasti na nemocenském pojištění nevyžaduje, takže dlužnou mzdu mohou žádat i zaměstnanci, kteří pobírají méně než 3000 Kč měsíčně, což je právě hraniční výše příjmu rozhodující pro účast na nemocenském pojištění.

Na co máte nárok?

Pracovníci nebo bývalí zaměstnanci mohou žádat nejen o běžnou mzdu či plat, ale také o odstupné nebo náhrady ucházející mzdy nebo platu, například za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele, jakož i odměnu nebo její náhradu, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.

Pracovníkovi se ovšem neposkytuje náhrada způsobené škody, ať už věcné, nebo na zdraví, cestovní náhrady (jako stravné, náhrada jízdních výdajů) ani různé peněžní benefity (třeba příspěvky na stravování, na penzijní připojištění). Musí jít jen a jen o mzdové nároky, jak je určuje zákon.

Viníkům se nepomáhá. Vrcholní manažeři nedostanou nic

Nevyplacené mzdové nároky nemůže uplatňovat zaměstnanec insolventního zaměstnavatele, který byl v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Vychází se z toho, že takový vedoucí pracovník mohl neúspěch podniku a jeho insolvenci zavinit, a tak nemá mít nároku na peněžitou pomoc.

Žádost přijme kterákoliv pobočka úřadu práce 

Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce ČR (v Praze pak pobočku pro hlavní město Prahu) nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce.

O nároku rozhoduje Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má

  • sídlo zaměstnavatel, jenž je právnickou osobou,
  • místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky, nebo
  • bydliště zaměstnavatel, jenž je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.

Pokud zaměstnanec požádá o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku Úřadu práce, která není místně příslušná, nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, tato krajská pobočka Úřadu práce nebo toto kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce postoupí žádost místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce.

Sledujte internet a úřední desku úřadu práce, kde najdete potřebné informace

Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, současně s informací o lhůtě, ve které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit, vyvěsí Úřad práce České republiky na své úřední desce neprodleně poté, co se o platební neschopnosti dozví. Tyto informace Úřad práce České republiky rovněž ve stejné lhůtě sdělí Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení na svých internetových stránkách.

Rozhoduje doba, za kterou nároky náleží

Klíčové pro výplatu mzdových národů je vymezení rozhodného období, v němž (za něž) tyto nároky vznikly a mohou být uspokojeny státem namísto insolventního zaměstnavatele. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce.

Byl-li například podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 12. 12. 2019, je rozhodným obdobím doba od 1. 9. 2019 do 31. 3. 2020, včetně prosince 2019.

Bude-li například podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 13. 7. 2020, je rozhodným obdobím doba od 1. 4. 2020 do 31. 10. 2020, včetně července 2020.

Peníze za 3 zvolené měsíce

Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v žádosti o uspokojení svých mzdových nároků. Nelze tedy sečíst všechny dlužné částky za celou dobu, kdy zaměstnavatel nevyplácel, nebo jen částečně vyplácel mzdu. Zaměstnanec si musí vybrat. Logicky si vybere ty nejvyšší.

Takže když dostal za říjen 70 % mzdy, za listopad v prosinci před Vánoci, kdy se zaměstnavatel vynasnažil, aby jeho lidé měli na dárky a oslavy, plnou mzdu, za prosinec, leden, únor a březen už ale jen 80 % mzdy, vybere dlužné mzdové nároky právě za říjen 2019, kdy je jeho nárok nejvyšší, 30 % dlužné měsíční mzdy, a 2 měsíce z období prosinec 2019 až březen 2020, kdy jde o 20 % z dlužné mzdy.

Kdyby třeba zaměstnavatel zaměstnanci platil po dobu půl roku vždy jen dvě třetiny mzdy a třetinu mzdy zůstával dlužen, nemůže zaměstnanec požadovat oněch 6 dlužných třetin čili 2 celé mzdy, ale jen 3 třetiny, tedy jednu mzdu maximálně celkem.

Jestliže bude například návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 4. 9. 2020 (rozhodné období tedy bude od 1. 6. do 31. 12. 2020) a zaměstnavatel, který přestane vyplácet mzdy od srpna 2020, kdy poprvé neuspokojí nárok zaměstnance na mzdu za předchozí měsíc, nevyplatí mzdu za červenec a srpen 2020 a za říjen 2020, pak uspokojení mzdových nároků za všechny tyto měsíce může zaměstnanec požadovat po úřadu práce.

(Samozřejmě za podmínky, že i ty nejpozději vzniklé, respektive uplatňované mzdové nároky jsou, nebo budou již splatné – tzn. že například v září 2020 není možné úspěšně žádat o uspokojení mzdových nároků za září 2020, natož pak za zmíněný říjen 2020, protože mzda za daný měsíc, resp. měsíce ještě není splatná).

Jestliže však zaměstnavatel nevyplatí mzdu i za září 2020, musí si zaměstnanec vybrat podle výše ze svých nároků z období 4 měsíců od července po říjen 2020, a to jen za 3 měsíce.

Jestliže byl návrh na zahájení insolvenčního řízení například podán 17. 4. 2020 (rozhodné období tedy je od 1. 1. 2020 do 31. 7. 2020) a zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci činnému na dohodu o provedení práce, jehož odměna, započitatelný příjem za leden 2020 činí 6000 Kč, za únor 11 000 Kč a za březen 12 000 Kč, odměnu právě za tyto 3 měsíce, může zaměstnanec požadovat po úřadu práce jako uspokojení svých mzdových nároků za únor a březen 2020, jelikož za tyto měsíce činí jeho započitatelný příjem více, než je potřeba k účasti na nemocenském pojištění (od 10 001 Kč), zatímco za leden 2020 nikoliv.

Úřad práce však může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou: Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další mzdové nároky téhož zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž uplynulo 12 měsíců od posledního měsíce, za který byl mzdový nárok žadatele úřadem práce uspokojen.

Je nutné dodržet lhůty

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou informace o možnosti uplatnit mzdové nároky zveřejněny na úřední desce Úřadu práce České republiky, jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn v uvedených lhůtách. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.

Výši pomoci určuje statistika

Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc jedenapůlnásobek tzv. rozhodné částky. (Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností (tj. pro období) od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.) Vychází se z rozhodné částky platné (a účinné) v den podání insolvenčního návrhu, resp. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení.

Kolik peněz můžete dostat, se vypočítá podle tzv. rozhodné částky

Pro období od 1. 5. 2019 do 30. 4. 2020 (tedy byl-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2019 až do 30. 4. 2020) jde o částku 31 885 Kč. 1,5násobkem této částky je částka 47 828 Kč.

A pro období od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2021 (tedy byl-li, nebo bude-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium po 30. 4. 2020) jde nově o částku 34 125 Kč (vyhlášenou sdělením MPSV č. 171/2020 Sb.). 1,5 násobkem této částky je (po zaokrouhlení) částka 51 188 Kč.

Nejvýše jde o 4,5 násobek rozhodné částky

Maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec (celkem, tedy za tři měsíce) obdržet, je pak částka 143 484 Kč (pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2020 včetně) respektive částka 153 564 Kč (pokud byl nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2020). Uvedené částky, které může zaměstnanec obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody, před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky.

Jak na to

Zaměstnanec uplatní mzdové nároky u úřadu práce písemnou žádostí. V žádosti zaměstnanec uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody pojistného.

Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
Místně příslušná pobočka úřadu práce neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období.

Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně prokázat úřadu práce, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance zákonem předepsané srážky a odvody. V případě, že práva a povinnosti zaměstnavatele ohledně zaměstnanců vykonává předběžný správce nebo insolvenční správce, přecházejí na něho povinnosti zaměstnavatele.

Když neprokážete výši svých nároků, dají vám jen minimální mzdu

Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.

Nesouhlasí-li však výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc pouze v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok toliko ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).