Zapomenuté miliardy: Nenechte peníze propadnout státu, poště či pojišťovně

Jen málokdo má tolik peněz, že by pohrdl dalšími. Přesto jich zůstává každý rok spousta zapomenuta na bankovních účtech, na účtech pojišťoven, v cenných papírech, poštovních poukázkách nebo nemovitostech bez známého majitele.

Nevyzvednuté miliardy

Krásným příkladem, jak čas dá zapomenout i na peníze, jsou vkladní knížky. Těm definitivně skončila platnost koncem roku 2002 s tím, že do roku 2012 měla běžet lhůta pro jejich výplatu. I přes to, že Česká spořitelna lhůtu několikrát prodlužovala (nakonec až do konce roku 2016), zůstalo na vkladních knížkách nevyzvednutých 1,78 miliardy korun. V případě vkladních knížek mohlo jít o spoustu drobných částek, které nikomu nestály za námahu, protože byly peníze umístěné na 2,456 mil. nevyzvednutých vkladech.

Podle zákona měly připadnout promlčené vklady bance. Česká spořitelna je však převedla na svou Nadaci Depositum Bonum, která se zaměřuje na zlepšení úrovně vzdělání, zejména v technických a přírodních vědách.

Případ ale pěkně ilustruje, jak může jedna generace přijít o peníze, které nastřádaly ty předchozí. Kde všude můžete mít zapomenuté peníze či aktiva a jak to zjistit?

Zapomenuté akcie

Typicky mohou ležet zapomenuté peníze v akciích. Když pomineme případ listinných akcií, které zmizely v propadlišti dějin, šanci máte u těch zaknihovaných, které existují v elektronické podobě a jsou evidované v databázi.

Často jde o akcie, které byly vydávány v rámci kuponové privatizace a jejich vlastníky mohli být vaši rodiče nebo prarodiče. Můžete takto ověřit, zda nebyla tato aktiva opomenuta v dědickém řízení. Ti, kdo se do privatizace zapojili, mohou být dodnes vlastníky již zapomenutých akcií, které mohly zvýšit i několikanásobně svou hodnotu. Nutno dodat, že v mnoha případech došlo naopak k zániku firmy, která akcie vydávala, a ty jsou tak bezcenné, upozornil Jiří Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust.

Zda jsou na jména vašich rodičů či prarodičů evidované nějaké akcie v zaknihované podobě, zjistíte i online na webu Centrálního depozitáře cenných papírů. V sekci Pro širokou veřejnost se proklikněte na možnost Existence majetkového účtu v nezařazené evidenci. Do vyhledávacího políčka zadejte rodné číslo vašich rodičů a prarodičů a systém následně napoví, zda jsou na jejich jména nějaké akcie zapsané.

Systém však pouze napoví, že jsou nějaké akcie na dané jméno vedené. Podrobnější informace, o jaké akcie se jedná, získáte buď za poplatek 500 Kč od depozitáře, nebo se můžete obrátit na obchodníka s akciemi, který je účastníkem depozitáře. Seznam najdete na jeho webu.

Stavby bez majitele

Možná to bude znít neuvěřitelně, ale zapomenout se dá i na takovou nemovitost. V celé zemi stát hledá majitele čtyř tisíc staveb, včetně vil a činžovních domů, u nichž je v katastru nemovitostí poznámka – vlastník neznámý. Další tisíce nemovitostí bez majitele představují různé pozemky a nejde vždy jen o malá políčka, ale i o rozlehlé zemědělské pozemky či lesy. Stopy po majitelích končí například v zahraničí, kam odešli do emigrace, nebo se stali oběťmi druhé světové války, uvedl Jiří Kryl, hypoteční analytik společnosti Broker Trust.

Na internetových stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) najdete seznam nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem. Podle šéfky úřadu Kateřiny Arajmu obsahuje přes 200 tis. pozemků a přes 6000 staveb. Pokud si myslíte, že byste mohli být vlastníky nebo dědici takové nemovitosti, měli byste shromáždit co nejvíce dokladů, které vaše tvrzení podporují, a obrátit se na místně příslušné odloučené nebo územní pracoviště ÚZSVM.

Pokud se o danou nemovitost nepřihlásí vlastník nejpozději do 31. 12. 2023, uběhne lhůta daná zákonem občanským zákoníkem a tento majetek přejde na stát. Po tomto datu už byste případný vlastnický nárok na nemovitost museli prokazovat pouze pravomocným rozhodnutím soudu.

Pojistné plnění

Prostředky, na které máte jako dědici zákonný nárok, mohou plynout i z pojištění vašeho blízkého. Zejména ze životního pojištění, ať už se jedná o pojistné plnění v případě pojistné události nebo doběhnutí smlouvy, ale např. i z pojištění hospitalizace, tedy doby, kterou váš příbuzný strávil před smrtí v nemocnici.

Nárok může pojištěný stanovit tak, že už na smlouvě stanoví konkrétní obmyšlené osoby, kterým má být plnění určeno. Jak správně stanovit obmyšlenou osobu, si přečtěte v článku Jak předat peníze z životního pojištění do správných rukou?

Pokud klient na smlouvě obmyšlenou osobu neuvede, tak se případné pojistné plnění řeší podle občanského zákoníku, kde je stanoveno, že pokud nebyla obmyšlená osoba v době pojistné události určena (nebo nenabyla práva na plnění), přechází toto právo na rodinné příslušníky, v první řadě na manžela, manželku, až potom na děti, vysvětlila serveru Renata Čapková, mluvčí České podnikatelské pojišťovny. V případě, že pojištěný nemá manželku/manžela či děti, přejde plnění na rodiče, případně další dědice.

Zde je nutné upozornit, že jak obmyšlené, tak ostatní osoby s nárokem na plnění se o něj musí přihlásit samy (nebo notář, který vyřizuje pozůstalost), pojišťovna je aktivně nehledá. Navíc zde běží promlčecí lhůta. U životního pojištění sjednaného do 31. 12. 2004 je tříletá, u životního pojištění sjednaného po 1. 1. 2005 je v délce 10 let. V obou případech začíná běžet rok po pojistné události. Po jejím uplynutí se plnění stává majetkem pojišťovny. Jen tři pojišťovny umožňují plnění vyplatit i po uběhnutí promlčecí lhůty.

Jedinou cestou, jak nevylepšovat finanční bilanci pojišťoven o nevyzvednutá plnění, je důkladná informovanost v rodině a uchovávání smluv, která mohou být vodítkem při vyřizování dědického řízení.

Peníze v bankách a záložnách

Po smrti majitele účtu k němu můžou mít přístup už jen osoby, které mají nastavená disponibilní práva k účtu. Ta uděluje majitel na podpisovém vzoru a tím dané osoby zmocňuje k nakládání s prostředky i po své smrti. V opačném případě dostanou k účtu přístup až dědici po skončení dědického řízení na základě předložení pravomocného usnesení o nabytí dědictví, vysvětlila serveru Pavla Kozáková z Tiskového centra České spořitelny.

Ruku na srdce, nastavení disponibilních práv moc rozšířené není, proto se k penězům na účtech častěji dostanou až právoplatní dědici. Aby se tak stalo, musí ale sami vědět, že zůstavitel měl v dané finanční instituci uložené nějaké peníze, aby o tom zpravili notáře vyřizujícího dědické řízení. A to opět není pravidlem. Jediným řešením je opět dobrá informovanost členů rodiny a uchovávání smluv.

Pokud se banka nedozví, že je majitel účtu mrtvý, vede účet i nadále za stávajících podmínek. Z účtu tedy nadále odchází trvalé příkazy, odesílají se výpisy a strhávají se poplatky až do doby, než na něm peníze dojdou nebo banku kontaktuje notář, policie, soud, dodavatel apod. Dle zákona totiž smrtí účet nezaniká. To samé platí, pokud se banka dozví, že je majitel účtu mrtvý, ale nikdo se o jeho majetek nehlásí. Peníze nepropadají bance ani státu. Účet je veden dále za takových podmínek, jaké si klient nastavil (tedy příkazy, které se mají provádět i po jeho smrti, se nadále provádějí). Finance na účtu jsou tedy používány dle instrukcí majitele, a to až do doby, kdy se o ně někdo přihlásí (je znovu otevřeno dědické řízení), nebo na účtu dojdou peníze, vysvětlila Kozáková.

Přes 20 milionů na poštovních poukázkách každý rok

Dalším místem, kde zůstávají „viset“ prostředky spotřebitelů, je pošta kvůli nevyzvednutým poštovním poukázkám. V roce 2014 takto lidé zapomněli na 25 mil. Kč, o rok později dokonce na 28 mil. Kč. Dlužno dodat, že v některých případech může opět jít o neinformovanost pozůstalých, často je ale na vině nepozornost a chybně uvedené číslo účtu. Nevyzvednuté peníze se pošta snaží vrátit odesilateli, pokud ten peníze nepřijme, skončí v trezoru, kde na svého majitele čekají deset let. Pak propadnou poště.

Úspory ve druhém pilíři

Zapomenuté peníze zůstaly i ve druhém pilíři. Podle Asociace penzijních společností ČR si své úspory nevyzvedlo 4500 lidí. Jejich prostředky byly převedeny na účty místně příslušných finančních úřadů, kde se chovají jako daňový přeplatek a čekají na vyzvednutí. O vydání peněz musíte finanční úřad požádat. V opačném případě se po šesti letech stanou příjmem státního rozpočtu.

Ani notář není všemocný

Pokud nechcete, aby se peníze po vaší smrti staly příjmem státu, pojišťovny nebo se vyplýtvaly na bankovní poplatky, zpravte o nich někoho z rodiny. Notář, který bude vyřizovat vaši pozůstalost, se totiž řídí informacemi a dokumenty (smlouvy, výpisy z účtů, karty), které dostane od pozůstalých.

Notáře, který bude vyřizovat pozůstalost, si nelze zvolit, kvůli objektivitě ho určuje soud podle tzv. dědického rozvrhu (nejčastěji podle územního a časového principu). Prvním, koho z pozůstalých oslovuje, bývá zpravidla osoba zařizující pohřeb.

V případě, že máte za sebou dědické řízení a našli jste až po jeho uzavření dokument, který může znamenat nárok na další část pozůstalosti, nevěšte hlavu, řízení se dá obnovit. Pokud se později ukáže, že měl zůstavitel prostředky i u jiných institucí, není problém dědické řízení znovu otevřít a nově najevo vyšlý majetek doprojednat, potvrdil serveru Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR.