Hlavní navigace

Uživí se civilkáři?

8. 8. 2003
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Odmítne-li muž vojenskou službu, stane se civilkářem. Civilkář vykonává pomocné práce v nemocnicích, ústavech sociální péče a jiných všeobecně prospěšných organizací téměř zadarmo. Má šanci přežít bez pomoci, nebo se musí spolehnout na finanční výpomoc rodiny?

Co je to civilka

V našem právním řádu se právo odmítnout výkon povinné vojenské služby poprvé objevilo 14. března 1990 přijetím zákona č. 73/1990 Sb. o civilní službě. Ten navázal na mezinárodní úmluvy o lidských právech tím, že uznal právo občana odmítnout výkon povinné vojenské služby (z důvodů náboženského vyznání nebo morálního přesvědčení). Toto právo bylo později zakotveno v Listině základních práv a svobod.

Jak si požádat o civilní službu?

Povinnost civilní služby místo služby vojenské vznikne prohlášením o odepření výkonu základní (náhradní) služby nebo vojenských cvičení. Podle zákona o civilní službě je občan povinen vykonat tuto službu, jestliže z důvodů svědomí nebo náboženského vyznání odmítá vykonávat vojenskou základní nebo náhradní službu či vojenská cvičení.

Jaká je délka civilní služby?

Civilní služba je o polovinu delší než základní nebo náhradní služba, kterou občan odepřel vykonat. Např. místo 12 měsíců základní vojenské služby je občan povinen vykonat 18 měsíců civilní služby a místo 3 (5) měsíců náhradní služby 4,5 (7,5) měsíce civilní služby. Obdobně je civilní služba konaná místo vojenských cvičení o polovinu delší než nevykonaná vojenská cvičení.

Do kolika let lze povolat občana k výkonu civilní služby?

Povinnost vykonat civilní službu místo základní (náhradní) služby trvá do 31. prosince roku, ve kterém občan dovrší 38 let věku. Povinnost vykonat civilní službu místo vojenských cvičení trvá do 31. prosince roku, ve kterém občan dovrší 60 let věku.

Z čeho je civilkář živ

Organizace, v níž se vykonává civilní služba, je povinna zajistit civilkáři bezplatné ubytování, bezplatně pracovní oděv (případně nezbytné ochranné pracovní pomůcky), stravu nejméně třikrát denně v hodnotě stravovací normy vojáka v základní službě, služné ve výši vojína v základní službě, přiměřený příspěvek na ošacení, řádnou dovolenou v rozsahu odpovídajícím dovolené vojáka v základní službě (28 kalendářních dnů za každých 12 měsíců služby) a příplatky nebo dodatkovou dovolenou za práci ve ztížených podmínkách nebo ve zdravotně škodlivém prostředí (pokud podle mzdových předpisů náleží pracovníku organizace při výkonu stejné nebo obdobné práce).

Od 1. ledna 2003 je finanční zabezpečení civilkáře takovéto:

Nárokové částky (měsíční)

  • služné – 500 Kč,
  • příspěvek na ošacení – 150 Kč ,
  • příplatky za práci ve ztížených podmínkách nebo ve zdravotně škodlivém prostředí (podle mzdových předpisů).

Náhrady

  • náhrada v penězích (není-li zabezpečeno bezplatné stravování) za kalendářní den: snídaně 27,60 Kč, oběd 30,70 Kč, večeře 25,30 Kč, celkem 83,60 Kč
  • příplatek k náhradě v penězích (např. při služební cestě) za kalendářní den: snídaně 12 Kč, oběd 24 Kč, večeře 24 Kč, celkem 60 Kč,
  • za ubytování (není-li bezplatně poskytnuto) měsíčně až do výše 420 Kč (nenáleží, pokud občan využil ubytování u osoby blízké – např. rodiče, manželka, družka),
  • jízdné (podle skutečně prokázaných nákladů):
    1. při nástupu a ukončení výkonu CS (z místa bydliště do místa výkonu CS a zpět),
    2. při dojíždění z místa ubytování do místa výkonu CS a zpět, pokud organizace nezajistí ubytování v místě výkonu civilní služby,
    3. do místa dovolené a zpět (na území ČR).

Sociální zabezpečení rodiny civilkáře

Sociální dávky, určené k zabezpečení rodin občanů vykonávajících civilní službu, jsou stejné jako u ostatních osob, které jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu. Trvalý pobyt je jednou z podmínek nároku na dávky státní sociální podpory. U nezletilých dětí svěřených na území české republiky do péče nahrazující péči rodinnou nebo do ústavní péče se tato podmínka nevyžaduje, a to od 13. července 1998.

Dávky státní sociální podpory jsou:

  1. dávky poskytované v závislosti na výši příjmu v rodině:
    1. přídavek na dítě,
    2. sociální příplatek,
    3. příspěvek na bydlení,
    4. příspěvek na dopravu.
  2. dávky poskytované bez závislosti na výši příjmu v rodině:
    1. rodičovský příspěvek,
    2. zaopatřovací příspěvek,
    3. dávky pěstounské péče,
    4. porodné,
    5. pohřebné.

Zvláštní sociální dávky jsou:

  1. sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie,
  2. sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného.

Jak to bude v budoucnosti s civilní službou?

Je plánováno zrušení vojenské základní služby do konce roku 2006. Na tomto údaji se shodují všechny zprávy, které v poslední době slyšíme z Ministerstva obrany. Přesné datum tohoto zrušení a vůbec kompletní návrh nové, úspornější reformy armády by se měl objevit ve vládě do konce října.

skoleni_15_4

Zároveň se zrušením vojenské základní služby by mělo dojít ke zrušení civilní služby. Na upřesnění tohoto údaje čeká nyní velké množství lidí. Nejde jen o samotné potenciální „civilkáře“, kterým se tímto vyjasní, zda budou nastupovat civilní službu či ne, ale i o nemocnice a sociální ústavy, které muže na civilní službě využívají. Budou muset nutně tyto pracovní síly někým nahradit, což z finančního hlediska nebude lehké, protože civilkáři dostávají v průměru jen polovinu minimální mzdy (přesnější údaje viz výše).

Ilustrační obrázek ze stránek Armády České republiky se svolením tiskového oddělení.

Absolvoval/a jste základní vojenský výcvik?

  • Ano (muž).
    15 %
  • Ano (žena).
    3 %
  • Ne, absolvoval jsem náhradní vojenskou službu.
    3 %
  • Ne, absolvoval jsem civilní službu.
    29 %
  • Ne, mám modrou knížku.
    27 %
  • Ne, ještě nepřišel můj čas (věk, konec studia...)
    14 %
  • Ne, jsem žena.
    9 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).