Hlavní navigace

Chcete přídavky na děti?

22. 2. 2002
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Jaké argumenty pro zavedení plošného přídavku na děti nám nabídla socialistická vláda? Co si o nich myslíte?

Vládnoucí sociálně demokratická strana pár měsíců před volbami (datum voleb je rozhodnutím prezidenta stanoveno na 14. a 15. června 2002) v Poslanecké sněmovně těsnou většinou prosadila schválení zákona, který mění pravidla pro přidělování přídavku na děti. Ten je zatím vyplácen v závislosti na věku dítěte a příjmu rodiny. Nově by se však mělo přidělovat (byť v různé výši) všem dětem bez ohledu na příjem rodiny (návrh a stav projednávání zákona si můžete prohlédnout na stránkách parlamentu.

Důvodů je několik: politickým argumentem je záliba naší vlády v používání mechanismu přerozdělování, což tentokrát bohudík nezvyšuje zatížení občanů, naopak některým rozdělí více peněz. Tvrdí se, že vyšší výdaje na přídavky budou vyváženy úsporou nákladů na stávající přezkoumávání příjmů rodin.

Kdo bude ze změny profitovat? Podle dostupných statistik dostávalo přídavky přinejmenším 80 % rodin s dětmi, dalších nejméně 10 % jen minimálně překročilo hranici trojnásobku životního minima, jejíž překonání znamená ztrátu nároku na výplatu přídavků, a jen několik málo procent rodin je tak bohatých, že přídavky nepotřebují. Změna tedy dá přídavky té skupině lidí, která není natolik chudá, aby se bez nich dodnes neobešla, ani tolik bohatá, aby jim nepomohly, tedy střední třídě, která v naší společnosti nejvíce doplácí na transformaci (bohatých se nedotýká tak citelně a chudým buduje záchrannou sociální síť).

Jistě mnozí známe příklady „nezaopatřených dětí“, kterým brzy bude 26 let, prodlužují si studium a zneužívají sociální systém, to však nelze použít jako argument pro to, aby přídavky byly upřeny rodičům mladších dětí, které se skutečně odpovědně vzdělávají, ať už na základní nebo střední škole, nebo v řádném (a řádnou dobu trvajícím) studiu na vysoké škole.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla uvádí, že cílem není podpořit bohaté rodiny, ale prostě všechny rodiny, které mají děti. Vláda považuje za nutné podporovat porodnost a rodičovství a cítí odpovědnost za jejich finanční situaci. To vyvolává řadu otázek: máme skutečně všichni podporovat rodiny s dětmi? Je vyplácení přídavků na děti skutečně nejlepším nástrojem? A jak určit, kdo je ještě dítě? Není systém přídavků vůbec pochybený a co by jej nahradilo lépe?

V současné demografické situaci vláda, která buduje sociální stát, asi oprávněně považuje za důležité podporovat rodiny s dětmi. Jiná proporodní ekonomická opatření (rodičovský příspěvek, „porodné“) takové pochyby nevzbuzují, výše přídavků také není tak vysoká, aby většinu lidí motivovala k plození dětí (i když menšina spoluobčanů skutečně žije jen z dávek státní sociální péče, její finanční situace se ale navrhovanou úpravou nezlepší, takoví lidé již přídavky na děti dostávali i podle stávající úpravy).

Zdá se, že připravovaná a nutná reforma daňové soustavy by měla souviset se změnami sociálního systému; například možnost odečítat si od základu daně z příjmů větší částky na vyživované děti by navíc zvýhodňovala ty, kteří si skutečně vydělávají, ten, kdo nepracuje a neplatí daně, by o podporu přišel. Další možností podpory dětí je investovat peníze z přídavků na děti do školství, zdravotnictví, dopravy a podobně, což nijak neodporuje principu přerozdělování, který je fundamentem současné vládní politiky, a přitom při rozumném výběru cíle zajistí, aby peníze byly skutečně vynaloženy na děti (dnes přídavky nezletilých dětí stejně dostávají jejich rodiče).

Další otázkou je, jak stanovit okruh nezaopatřených dětí; v současné době jsou jimi například všichni studenti denního studia do 26 let, a to i přes to, že studium jim často umožňuje i práci na plný úvazek. Možná by bylo rozumné rozpoutat debatu o snížení této hranice. Proč ji například nevázat jen na studium na střední škole (a vysokoškoláky dotovat jinak nebo vůbec ne)?

Schválená úprava zatím není definitivní (a už vůbec ne neměnná), čeká ještě na souhlas Senátu a podpis prezidenta, v navrhovaném znění má být účinná od 1. ledna roku 2003, do té doby samozřejmě nová vláda může iniciovat další, třeba mnohem komplexnější změny.

dan_z_prijmu

Pozn.red.:
Rétorika provázející tento zákon ze strany ministerstva má dvě zásadní slabiny:
 – je absurdní tvrdit, že se díky přídavkům zvýší porodnost
 – současná podoba zákona předpokládá, že žadatelé o přídavek na dítě budou muset dokládat své příjmy stejně, jako je tomu dnes (podle toho dostanou větší nebo menší přídavek), tedy nedojde k administrativním úsporám, jak tvrdí jeho obhájci.

Zákon však s největší pravděpodobností nevstoupí v platnost, protože zřejmě neprojde Senátem.

Využíváte možnosti pobírat přídavky na děti?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).