Úřad práce (ÚP) po pandemických letech covidu-19 opět „rozjel“ kontroly v domácnostech lidí, kteří požádali o dávky hmotné nouze, tedy o příspěvky na živobytí, doplatky na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Zatímco v roce 2021 se pracovníci úřadu vydali zkontrolovat necelých 100 tisíc domácností, v roce 2022 už bylo kontrol o 20 tisíc více. V důsledku šetření pak 360 žádostí zamítli a dalších 902 už schválených dávek zase zastavili, případně požadovali jejich vrácení zpět. Celkově tak Úřad práce „ušetřil“ 29 mil. Kč.
V době pandemie bylo nutné omezit osobní styk s klienty. Proto jsme se více zaměřili na elektronickou komunikaci. Současně se i nadále zaměřujeme na intenzivnější práci s dlouhodobě nezaměstnanými uchazeči o zaměstnání, a především pak s příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi, včetně ověřování skutečností v místech, kde tito klienti žijí,
shrnuje dnes už bývalý generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon (ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ho odvolal z funkce 14. února 2023).
Úřad práce nejenže schvaluje či zamítá podané žádosti o dávky hmotné nouze, ale také ještě může zpětně kontrolovat, jestli žadatelé nelhali a dávky jim skutečně náleží. V takovém případě je možné, pokud jste příjemci těchto sociálních dávek, že vám u dveří zazvoní kontrola.
Pracovníci úřadu práce potřebují zjistit, v jakých sociálních, životních i materiálních podmínkách žadatelé skutečně žijí. Zajímá je, jaké v rodině panují vztahy, jak jsou schopni komunikovat s okolím a jak jsou schopni zabezpečit chod domácnosti. Pokud je v rodině dítě, zjišťují, jaká je jeho školní docházka,
říká mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
Co Úřad práce zjišťuje, když chcete vyplatit dávky hmotné nouze?
Pro přiznání dávek hmotné nouze je důležité zjistit:
- Kolik lidí ve společné domácnosti žije,
- jaké jsou jejich celkové příjmy a výdaje,
- jaký mají ve skutečnosti majetek.
Při vlastním šetření úředníci posuzují, zda žijete v bytě nebo v domě, jak velkou plochu obýváte se všemi společně posuzovanými osobami, jestli máte třeba garáž nebo jiný nebytový prostor, zahradu a také jak máte vybavenou domácnost. Kromě toho zjišťují, kolik osob v dané domácnosti skutečně žije. S trochou nadsázky se dá říct, zda počtu lidí odpovídá například počet postelí. Když pak vyjde při kontrole najevo, že se mají věci trochu jinak, nastane vážný malér.
Na Úřad práce se obrátil muž, který žádal o příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Zatajil však, že vlastní nemovitost a k ní několik automobilů. Dávky muž dostal, ale zaměstnanci úřadu nakonec na jeho majetek přišli. Vyměřili mu vzniklou škodu ve výši 120 tisíc Kč a pán dostal u soudu 20 měsíců nepodmíněně.
Nejvíce žadatelé podvádějí zejména u příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí, dále pak i u příspěvků na péči, mobilitu nebo u dávek mimořádné okamžité pomoci. Nejčastějším důvodem, proč ÚP vloni zamítl vyplacení dávek, nebo je požadoval zpět, byla nulová spolupráce žadatelů, kteří ani po upozornění nedoložili potřebné podklady.
Paní požádala o příspěvek na bydlení a příspěvek na živobytí. Předložila Úřadu práce nájemní smlouvu a doklad o zaplacení nájemného a služeb s podpisem majitele bytu. Referentky úřadu ověřily pravost dokladu i nájemní smlouvy a paní požadované dávky dostala. V průběhu další doby pak ještě předkládala úřadu potvrzení o platbách. Úředníci však pojali podezření, že potvrzení jsou falešná, což se nakonec i potvrdilo. Žadatelka dostala u soudu podmíněný trest odnětí svobody a vyplacené dávky musela vrátit.
Je potřeba upozornit na to, že Úřad práce ČR je správní úřad a jako takový musí vždy postupovat podle platné legislativy. Jestliže tedy klient nesplňuje zákonem stanovené podmínky, nemůže mu úřad dávku přiznat. Pokud ji dotyčný už pobírá a dojde z jeho strany k porušení zákona, je úřad povinen situaci prošetřit a v případě důvodného podezření výplatu dávek pozastavit,
říká vedoucí Oddělení nepojistných sociálních dávek z Generálního ředitelství ÚP ČR Ondřej Muravecký. Pokud se následně prokáže, že klient porušil zákonné normy, pak úřad musí dávky odejmout. Naopak těm, kteří se prokazatelně bez podpory státu neobejdou, podává úřad pomocnou ruku,
dodává.
Získáte podvodem na dávce 5000 Kč a více? Bude vás řešit policie
Jednotlivé úřady práce mají nastavené systémy kontroly, navíc spolupracují i s obcemi a policií. Mívají dobrou znalost místních poměrů, takže se jim občas daří odhalit žadatele-podvodníka už jen proto, že „znají svoje pappenheimské“. Pokud se žadatel dopustí podvodu, rovnou ho na policii nahlásí.
Paní přišla na Úřad práce s příběhem, že byla oloupena o všechny vyplacené dávky v době, kdy upadla do bezvědomí a museli u ní zasahovat záchranáři. Úřad tedy požádala o dávku mimořádné okamžité pomoci a svou žádost doložila protokolem o trestním oznámení na neznámého pachatele. Úřad práce jí požadovanou dávku poskytl. Jenže následně vyplavaly na povrch nesrovnalosti v její výpovědi a při dalším šetření policie se ukázalo, že si vše vymyslela. Peníze musela vrátit.
Úřad práce někdy na nesrovnalosti přijde sám, leckdy také zasáhne na udání. Pokud má podnět na možné neoprávněné vyplácení sociálních dávek, musí ho prošetřit. Jestliže dospěje k závěru, že podvádíte a dostáváte dávky neoprávněně, musí se obrátit na policii vždy, když jde o částku vyšší než 5000 Kč. A to i přesto, že jako trestný čin se posuzuje až částka 10 000 Kč. Je to z toho důvodu, že podvodník může mít na svědomí i další hříchy, které se mu mohou přičíst.
Poté úřad vyčíslí škodu a bude požadovat vrácení peněz.
Druh dávky | Částka v Kč |
---|---|
Doplatek na bydlení | 4 501 114 |
Příspěvek na živobytí | 7 569 104 |
Mimořádná okamžitá pomoc | 17 586 549 |
Kdy máte nárok na dávky hmotné nouze?
Doplatek na bydlení
V součtu s vašimi vlastními příjmy a s příspěvkem na bydlení pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů na energie zůstala osobě či rodině částka živobytí.
Abyste doplatek na bydlení dostali, musíte nejprve získat nárok na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení může dostat i člověk, kterému příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože jeho příjem či příjem společně posuzovaných osob částku na živobytí byl vyšší než příspěvek na živobytí, ale nepřesáhl 1,3násobek této částky. Úřad práce přihlíží k celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
Mimořádná okamžitá pomoc
Můžete ji dostat v případech nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy potřebujete pomoc bezprostředně. Tedy v případech, kdy vám hrozí:
- Újma na zdraví. Pokud máte nižší příjmy, než je částka existenčního minima 2490 Kč. Dávku můžete dostat v částce, která doplní váš příjem do existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima).
- Mimořádná událost. Když vám vaše sociální a majetkové poměry neumožní překonat událost vlastními silami. Například: živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Maximální výše dávky může činit 15násobek částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše max. 57 900 Kč.
- Správní poplatky a domácí spotřebiče. Úhrada jednorázového výdaje spojená se zaplacením správního poplatku, úhradou jízdného v případě ztráty finančních prostředků a v případě nezbytné úhrady noclehu. Dále můžete získat pomoc s úhradou nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby (pračka, lednička, myčka apod.). Dávku můžete dostat až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce, tj. max. 38 600 Kč.
- Studium a vzdělání. Pokud vám vzniknou náklady v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí, také na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí. Dávku můžete dostat až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce, tj. max. 38 600 Kč.
- Nemocní a trestaní. Pomoc pro osoby, které kvůli neuspokojivému sociálnímu zázemí nemohou řešit svoji situaci a jsou ohroženy sociálním vyloučením. Dávku můžete dostat do výše 1000 Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. 15 440 Kč.
Příspěvek na živobytí
Tato dávka je určena pro žadatele, kteří mají nedostatečný příjem. Okruh společně posuzovaných osob je dán zákonem o životním a existenčním minimu. Úřad práce však může z okruhu společně posuzovaných osob některou osobu vyloučit, je to ryze individuální.
Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. To jsou maximálně do výše 30 %, v Praze 35 % příjmu osoby či rodiny.
Příspěvkem na živobytí můžete zaplatit dlužné výživné pro nezletilé dítě, pokud dlužíte více než trojnásobek měsíční částky. V tom případě dostanete maximálně částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování, čili 2490 Kč měsíčně. A nakonec můžete dávku získat jako nezaměstnaný, kterému zaměstnavatel ukončil smlouvu kvůli zvlášť hrubému porušení pracovní kázně. I zde dostanete pouze částku existenčního minima, případně navýšenou díky dietnímu stravování, ve výši 2490 Kč.