Příspěvek na živobytí 2024: kalkulačka

Po zaplacení výdajů za bydlení vám nezbývají finance na pokrytí základních životních potřeb? Pak jste se ocitli v hmotné nouzi, což znamená, že máte nárok na příspěvek na živobytí, dávku, kterou stát vyplácí domácnostem, jež mají problémy s peněžitými příjmy. Nedostatek financi však není jedinou podmínkou, kterou musíte splnit. Použijte naší kalkulačku a zjistěte, jestli máte na příspěvek skutečně nárok.

Co je příspěvek na živobytí

Příspěvek na živobytí představuje jednu ze státních dávek hmotné nouze, která je vyplácena občanům, jimž po zaplacení nákladů na bydlení nezbývá dostatek financí na pokrytí základních životních potřeb. Za člověka v hmotné nouzi lze tedy považovat každého, komu jeho majetkové a sociální poměry neumožňují tyto potřeby uspokojovat.

Jak vypočítat výši příspěvku pomocí kalkulačky? 

Použití kalkulačky je velice jednoduché. Jediné, co musíte udělat, je do prázdných políček vyplnit potřebné informace, konkrétně:

• počet dětí, které s vámi žijí ve společné domácnosti, přičemž je nutné rozlišovat jejich věk podle tří skupin (do 6, do 15 a do 26 let),
• počet dospělých v jedné domácnosti,
• celkové čisté příjmy, které má domácnost ze zaměstnání.

Do příjmů domácnosti se započítávají také některé sociální dávky či náhrady mzdy vyplácené zaměstnavatelem. Pokud se vás tedy týkají některé z následujících příjmů, nezapomeňte do kalkulačky uvést i je. Jedná se o tyto:

• náhrada mzdy od zaměstnavatele,
• podpora v nezaměstnanosti nebo rekvalifikace (od úřadu práce),
• mateřská nebo rodičovský příspěvek,
• přídavky na děti,
• sociální příplatek (od úřadu práce),
• důchody.

Zapomenout pak nesmíte ještě na ostatní příjmy, jakými je třeba renta, úroky anebo příjmy z kapitálových trhů. Nakonec je třeba zaškrtnou, jestli bydlíte v Praze, kde jsou životní nároky o něco vyšší, při výpočtu se proto automaticky počítá i s vyššími výdaji za bydlení.

Pak už stačí pouze kliknout na tlačítko „Spočítat“. Výsledek se vám následně zobrazí dole pod kalkulačkou.

Kdo má nárok na příspěvek na živobytí?

O tom, zda vám bude uznán nárok na příspěvek na živobytí, rozhodují nejen příjmy, ale také náklady spojené s bydlením. Příspěvek je totiž určen každému, komu po uhrazení nákladů spojenými s bydlením nezbývá dostatek prostředků k pokrytí výdajů za základní potřeby, přičemž náklady na bydlení představují maximálně 30 % příjmů osoby či celé rodiny. V Praze se počítá s částkou 35 %.

Ačkoli je nedostatečný příjem základním předpokladem pro získání příspěvku na živobytí, ani zdaleka nestačí. Existuje totiž hned několik situací, kdy ani přes špatné sociální a majetkové poměry hmotnou nouzi uznat nelze. Tato skutečnost se vás týká v momentě, kdy:

• Prokazatelně neprojevujete snahu o zvýšení svých příjmů vlastními silami,
• nejste v pracovním vztahu (alespoň v rozsahu 20 hodin týdně), nevykonáváte samostatně výdělečnou činnost ani nejste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání,
• jste v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítáte vykonávat krátkodobé zaměstnání anebo se účastnit cíleného programu k řešení zaměstnání,
• vám nevznikl nárok na nemocenskou anebo ji vlastní vinou pobíráte ve snížené výši,
• jste OSVČ, ale nepřihlásili jste se k nemocenskému pojištění,
• jste zákonný zástupce dítěte a byla vám uložena sankce za neplnění povinností (například plnění povinné školní docházky…),
• nastoupili jste k výkonu zabezpečovací detence, trestu odnětí svobody anebo jste byli vzati do vazby.

Vedle příjmů rozhoduje o získání příspěvku také majetek. Takže pokud vlastníte například nemovitost, automobil či cenné starožitnosti, na příspěvek nemusíte dosáhnout – tedy za předpokladu, že tento majetek nepotřebujete kvůli práci.

Výpočet výše příspěvku

Výše příspěvku na živobytí, je pro každého stanovena zcela individuálně. Obecně se ale určuje jako rozdíl mezi živobytím jedince či rodiny a jejich příjmem. Od něj se následně odečtou náklady na bydlení. Úředníci se přitom zajímají o příjem všech společně posuzovaných osob, což v praxi znamená, že se do vašich příjmů budou započítávat i příjmy všech, kteří s vámi bydlí a hradí náklady na živobytí (nebo se o to alespoň snaží).

Co se týče čistého příjmu, úředníci počítají vždy jen jeho část. A stejně tak i část důchodového a nemocenského pojištění, a to konkrétně:

• 70 % z příjmů ze zaměstnání, podnikání či jiné závislé činnosti,
• 80 % příjmů z nemocenských dávek, náhrady mzdy, podpory v nezaměstnanosti,
• 100 % z pronájmu, rodičovského příspěvku, přídavku na dítě a alimentů.

S čím se naopak vůbec nepracuje, je příspěvek na bydlení a mimořádné jednorázové dávky.

Výše příspěvku na živobytí

Ačkoli se výše příspěvku u každého individuálního případu liší v závislosti na více faktorech, které posoudí úředníci, platí základní pravidlo, že minimální poskytnutá částka nesmí být nižší než existenční minimum. To představuje částku, která je nezbytná pro zajištění potřeb umožňujících přežití. V roce 2024 činí 3130 Kč.

Pozor na záměnu s životním minimem, které představuje společensky uznanou hranici měsíčního příjmu, jenž má pokrýt základní potřeby za jídlo, oblečení a hygienu. Pro dospělého jedince v roce 2024 je stanoveno na 4860 Kč, mění se ale v závislosti na věku a počtu lidí v jedné domácnosti. Pokud si přejete vědět, jaké je životní minimum vaší rodiny, můžete si ho vypočítat na naší kalkulačce.

A jak to s vyplácením dávek chodí v praxi? Pokud se svou nelehkou finanční situaci snažíte řešit vlastními silami, například tím, že se přihlásíte na úřad práce, budete během prvního roku pravděpodobně dostávat příspěvek ve výši životního minima. Platí samozřejmě i výjimky. U některých lidí se totiž snaha o získání zaměstnání nezkoumá. To se týká:

• starobních důchodců,
• osob starších 68 let,
• rodičů pečujících o dítě do 10 let, které je závislé na péči,
• osob pobírajících příspěvek na péči a
• invalidů třetího stupně a
• nezaopatřených dětí.

V některých případech může být příspěvek navýšen kvůli nutnosti dietního stravování. Po uplynutí doby šesti měsíců částka živobytí klesá na úroveň existenčního minima. Pokud ale budete i nadále splňovat podmínku, že budete prokazatelně hledat příjem vlastní prací, může se částka i nadále udržet na životním minimu. Evidence na úřadu práce už ale stačit nebude. Nutné je, abyste se:

• přihlásili k výkonu veřejné služby a odpracovali alespoň 20 hodin měsíčně,
• našli si výdělečnou činnost alespoň na 20 hodin měsíčně,
• zúčastnili se projektů, které organizuje krajská pobočka úřadu práce.  

Příspěvek se rovněž zvýší v momentě, kdy nemáte žádný majetek, který byste mohli prodat. Stále ale platí, že musíte splnit podmínku zvyšování příjmu pomocí vlastní práce, o které jsme se zmiňovali výše. Dalšího navýšení se dočkáte i v případě, že budete vykonávat veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin měsíčně.

Na zvýšení přídavků naopak nemáte jako osoba v hmotné nouzi právo v momentě, kdy:

• dlužíte alimenty na nezletilé dítě v trojnásobné výši, než činí měsíční splátka,
• jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních šesti měsících před žádostí o dávku jste dostali výpověď v důsledku hrubého porušení povinností,
• celý měsíc jste čerpali péči ve zdravotnickém zařízení.

Po půl roce čerpání se mění také způsob vyplácení příspěvku. Část dávky lze od této chvíle vyplácet pomocí poukázek, které se vzhledově podobají stravenkám. A podobně jako ony slouží k nákupu potravin a hygienických potřeb. Pořídit za ně ale lze také dětské a lékárenské zboží, školní potřeby, obuv a oblečení. Od částečné výplaty formou poukázek jsou pak osvobozeni:

• osoby v pobytových sociálních službách,
• nesvéprávné osoby,
• osoby starší 70 let,
• osoby pobírající příspěvek na péči (III. a IV. stupeň závislosti),
• invalidé III. Stupně,
• osoby pečující o jedince, kteří pobírají příspěvek na péči (II. až IV. stupeň závislosti),
• ti, jimž je celoměsíčně poskytována péče v některém ze zdravotnických zařízení.

Příklad výpočtu

Paní Heleně Veselé se dlouhodobě nedaří najít práci. Aktivně ji ale hledá, je tedy registrovaná na úřadu práce. Vzhledem k tomu, že svými příjmy nedokázala pokrýt základní životní potřeby, zažádala si o příspěvek na živobytí. Ten momentálně pobírá už šest měsíců. A zatímco doposud dostávala od státu 4860 Kč, od následujícího měsíce má tato dávka klesnout na 3130 Kč.

Aby poklesu příjmů předešla, nastoupí Helena na veřejnou službu, jejímž výkonem stráví 30 hodin měsíčně. K částce existenčního minima ve výši 3130 Kč proto úředníci automaticky přičtou částku 692 Kč (40 % rozdílu mezi životním a existenčním minimem).

Poté, co Helena úředníkům doloží, že nevlastní žádný majetek ani pohledávky, přičtou jí k hodnotě příspěvku sumu ve výši 1038 Kč (2 x 30 % rozdílu mezi životním a existenčním minimem).

Po sečtení všech částek bude výše příspěvku na živobytí opět činit 4860 Kč.

Žádost o příspěvek na živobytí

Zažádat o příspěvek na živobytí můžete na okresních pracovištích úřadu práce. Připravte se na to, že bude potřeba vyplnit Doklad o výši měsíčních příjmů, a to jak vámi, tak všemi společně posuzovanými osobami. Počítejte s tím, že úředníci budou chtít znát vaše příjmy a výdaje za poslední tři měsíce před podáním žádosti. Něco jiného je, když jste se do hmotné nouze dostali znenadání. Pak je pro posouzení důležitý příjem pouze za ten měsíc, ve kterém k poklesu příjmů došlo.

Doložit bude třeba také informace týkající se užívání bytu, a to například doklady o podlahové ploše či výši a úhradě nájemného. U nezaopatřených dětí je třeba myslet také na potvrzení o studiu. Přehled všech potřebných dokumentů naleznete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.