Zaměstnanec pracoval jako skladník a utrpěl při práci vážný pracovní úraz, který si vyžádal náročné a pro pacienta jistě velmi nepříjemné léčení, včetně částečné amputace končetiny. Což zanechalo následky na jeho zdraví fyzickém i psychickém. Sám zaměstnanec se na pracovním úrazu nijak nepodílel, nezavinil jej. Jiný zaměstnanec řídící vysokozdvižný vozík ho totiž ve skladové hale přehlédl, zachytil jej, srazil a přejel. Na náhradě ztížení společenského uplatnění byl poškozený zaměstnanec odškodněn částkou 2 578 188 Kč, která mu náleží podle lékařského posudku a pracovněprávních předpisů.
Ovšem kdyby byl jeho úraz posuzován podle občanskoprávních předpisů, měl by dostat o 278 188 Kč více. A proto své podání k Nejvyššímu soudu, jímž se bránil proti rozhodnutí, že mu nebylo přiznáno odškodnění v požadované výši, zdůvodnil právě otázkou: Proč je o danou částku jeho odškodnění nižší jen proto, že úraz utrpěl v zaměstnání při výkonu práce, a ne třeba při autohavárii ve volném čase?
Nejvyšší soud už na takovou otázku odpověděl dříve, když se zabýval odškodňováním pracovního úrazu bolestným.
Tipy na článek: Na co máte nárok při odškodnění újmy na zdraví? a Při pracovním úrazu musí dorovnat ztrátu příjmu a uhradit věcnou škodu. Na co máte nárok?
Tělesné a duševní strádání při škodné události na zdraví a v době léčení se odškodňuje náhradou za bolest (tzv. bolestným), trvalé zdravotní následky projevující se v omezené možnosti zapojení do různých životních činností náhradou za ztížení společenského uplatnění. Tentokrát, když se Nejvyšší soud zabýval popisovaným případem skladníka poškozeného pracovním úrazem a jeho nárokem na náhradu ztíženého společenského uplatnění, v rozsudku znovu zrekapituloval rozdílný vývoj občanskoprávní a pracovněprávní úpravy. A přišel v podstatě se stejnými argumenty, proč se může lišit odškodnění podle zákoníku práce a podle občanského zákoníku. Tedy v situaci, kdy na straně jedné utrpíte pracovní úraz a na straně druhé třeba zranění při autohavárii, kterou jste nezavinili.
Podle jakých pravidel se odškodňuje pracovní úraz
Připomeňme si zejména, že s účinností od 26. října 2015 bylo vydáno nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které v pracovněprávních vztazích zachovává bodový systém výpočtu náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění.
Podle tohoto nařízení vlády se stanoví náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění nejen v případě újmy na zdraví, která vznikla po dni nabytí jeho účinnosti, ale i tehdy, byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebyl-li přede dnem nabytí jeho účinnosti vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění.
Jak získat vyšší odškodnění za pracovní úraz?
Nejvyšší soud ČR řekl už v <a>rozsudku, že použití občanského zákoníku a z něj vycházející metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví na pracovněprávní vztahy nepřipadá v úvahu a že rozdílnost právní úpravy odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění v zákoníku práce od úpravy obsažené v občanském zákoníku je odůvodněna odlišností pracovněprávních vztahů od vztahů občanskoprávních, danou povahou závislé práce.
Totéž zopakoval NS v rozsudku, ale dodal, že soud, který rozhoduje o odškodnění pracovního úrazu, může podle ust. § 388 zákoníku práce (nyní ust. § 271s zákoníku práce) ve výjimečných případech výši odškodnění stanovenou prováděcím právním předpisem (ust. § 372 odst. 2 zákoníku práce – nyní ust. 271c zákoníku práce) přiměřeně zvýšit.
Povinnost zaplatit náhradu odpovídající zvýšení odškodnění podle ust. § 388 (resp. nyní ust. § 271s) zákoníku práce bez soudního rozhodnutí však nevzniká; povinnost plnit (a tedy i dluh) zaměstnavateli vzniká až na základě soudního rozhodnutí, v němž je určena doba plnění, a teprve uplynutím takto určené doby plnění by mohlo dojít k prodlení zaměstnavatele