Zaměstnavatel vám odpovídá za veškerou škodu, která vám vznikne poškozením zdraví pracovním úrazem. Leda by se zprostil své odpovědnosti zcela nebo zčásti – jde zejména o případy, kdy nedodržujete pravidla bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, s nimiž jste byli seznámeni. Anebo když si počínáte lehkomyslně, prostě hazardujete se svým zdravím.
O podobných případech jsme psali v článku Počínáte si při práci lehkomyslně? Zaměstnavatel pak odškodní úraz jen částečně a také v článku Úraz v pracovní době? Někdy to zaměstnavatele zajímat nemusí.
Zaměstnavatel se pak může zprostit své povinnosti vám vyplatit odškodné, když si poškodíte zdraví při práci v důsledku své opilosti nebo zneužití omamných látek.
Co se proplácí při pracovním úrazu
Pokud jste utrpěli pracovní úraz, je zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout, tedy zaplatit:
- náhradu za ztrátu na výdělku, a to jak po dobu pracovní neschopnosti, tak po jejím skončení nebo uznání invalidity,
- náhradu za bolest (tzv. bolestné) a ztížení společenského uplatnění,
- účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
- náhradu věcné škody.
Tip: O náhradě za ztrátu výdělku, tedy o tzv. rentě, jsme psali v článku Úrazové renty: Nezaměstnaným se už nebudou snižovat. A kdo dostane přidáno? a také v článku Od ledna 2019 se zvyšuje odškodnění za pracovní úrazy. Jak a o kolik?
O tom, co je vám zaměstnavatel povinen poskytnout a v jakém rozsahu, jsme podrobně psali v článku Na co máte nárok při odškodnění újmy na zdraví?
Co je věcná škoda, která musí být nahrazena?
Věcnou škodou je přitom nejen škoda na určité konkrétní věci, kterou jste měli na sobě či při sobě v okamžiku pracovního úrazu a která byla následkem úrazového děje zničena nebo poškozena, nýbrž i další škody vzniklé v souvislosti s pracovním úrazem, které nelze zahrnout pod některý z ostatních specificky upravených dílčích nároků. Jedná se tedy o majetkovou újmu, která spočívá ve zmenšení vašeho majetku, a může jít například o případy náhrady škody, kdy v důsledku poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání nemůžete zcela nebo zčásti vykonávat práce ve své domácnosti a musíte si k jejich výkonu zjednat za úplatu cizí osobu.
Pod pojem věcné škody je třeba zahrnout veškerou škodu, kterou nelze podřadit pod některý z jiných dílčích nároků odškodnění. Je tedy možné odškodnit jakékoli zmenšení vašeho majetku, které vzniklo v důsledku události, s níž zákon spojuje právo na náhradu škody. Není proto vyloučeno, aby jako věcná škoda byly uplatněny náklady na pořízení zvláštní pomůcky k zajištění vaší mobility, včetně motorového vozidla s upraveným zvláštním (ručním) ovládáním, nejsou-li uhrazeny příspěvkem na zvláštní pomůcku podle zákona poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Pokud vám tedy po poškození pracovním úrazem nestačí sociální dávka, máte nárok na doplatek od úrazové pojišťovny zaměstnavatele.
Že není sociální dávka na opravu vozidla, neznamená, že ji pojišťovna nemusí proplatit
Uplatněn může být i nárok na náhradu věcné škody spočívající v nákladech, které jste vynaložili na opravu zvláštního (ručního) ovládání motorového vozidla. A to včetně automatické převodovky, je-li, jak tomu bylo ve sporu poškozeného zaměstnance se zaměstnavatelem, potažmo nepřímo jeho pojišťovnou, který řešil Nejvyšší soud ČR, součástí zvláštní úpravy vozidla, která je nezbytná k zajištění jeho funkčnosti.
Bylo by v rozporu se smyslem a účelem právní úpravy odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech, kdyby jako věcnou škodu bylo možné vám nahradit náklady na pořízení motorového vozidla s upraveným zvláštním ovládáním. (Nebyly-li zcela nebo zčásti uhrazeny příspěvkem na zvláštní pomůcku podle ust. § 9 a násl. zákona č. 329/2011 Sb.).
Účelem právní úpravy je totiž nahradit vám veškerou škodu, která vám vznikne poškozením zdraví pracovním úrazem. A tímto by se vynechala úhrada nákladů na opravy zvláštního ovládání spojené s vámi nezaviněnými poruchami či opotřebením této zvláštní pomůcky. A to přestože by vám tyto náklady nevznikly, kdyby nedošlo ke škodní události, jejímž důsledkem byla vaše opodstatněná potřeba používat uvedenou zvláštní pomůcku k zajištění své mobility, a přestože jsou opravy zvláštního ovládání hospodárnější a méně zatěžující odpovědný subjekt než pořízení nové zvláštní pomůcky.
Důvodem pro odmítnutí náhrady nákladů na nezbytné opravy zvláštního ovládání motorového vozidla jako věcné škody nemůže být ani to, že zákon č. 329/2011 Sb. zakládá osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nárok na příspěvek na pořízení motorového vozidla s upraveným zvláštním (ručním) ovládáním, nikoli však nárok na příspěvek na opravy tohoto ovládání.
Okolnost, že zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením neumožňuje poskytnutí příspěvku na opravu zvláštního ovládání motorového vozidla, znamená pouze to, že vámi vynaložený náklad představuje věcnou škodu v celém rozsahu. Nejvyšší soud ČR proto odmítl názor nižšího soudu, že k zajištění mobility sice potřebuje poškozený zvláštní pomůcky (vozík či „handbike“ na kratší vzdálenosti a automobil s upraveným řízením na delší vzdálenosti), a že je proto pořízení těchto pomůcek i úprava automobilu na ruční řízení v příčinné souvislosti s úrazem žalobce a nahrazením chybějící funkce mobility (má tedy nárok na náhradu věcné škody), avšak že běžná údržba a náklady na opravy způsobené poruchou či opotřebením nejsou v příčinné souvislosti s předmětným úrazem (a že tedy není nárok na jejich proplacení).
