Hlavní navigace

Na co máte nárok při odškodnění újmy na zdraví?

Autor: Shutterstock
Tomáš Zilvar

Co nahrazuje bolestné? Co je náhrada za ztížení společenského uplatnění? V jakém případě máte další nároky na náhradu další nemajetkové újmy? A kdy na ni máte nárok ještě vedle bolestného?

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Tělesné a duševní strádání při škodné události na zdraví a v době léčení se vám odškodní náhradou za bolest (tzv. bolestným), trvalé zdravotní následky projevující se v omezené možnosti zapojení do různých životních činností vám odškodní náhradou za ztížení společenského uplatnění.

Občanský zákoník říká, že při ublížení na zdraví odčiní (rozumějte je povinen odškodnit) škůdce (třeba pachatel trestného činu, viník dopravní nehody, respektive jeho pojišťovna) újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti (bolestným) a další nemajetkové újmy. Vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

Co je účelem bolestného a co odškodňuje?

Jak se určuje bolestné, jsme psali. Už tedy víte, že smyslem náhrady za bolest je, jak vyložil Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení, vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou (též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví). A to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách (tzv. bolest v širším smyslu).

Nelze dovodit, že má být pojem bolest chápán toliko jako fyzická bolest bez souvislosti s duševními aspekty bolestivých stavů. Nárokem na odškodnění bolesti je myšleno odškodnění bolesti v takzvaně širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání.

Co zakládá další specifické nároky na odškodnění?

Ale co jsou to ty „další nemajetkové újmy“, na jejichž odškodnění má ten, kdo utrpěl újmu na zdraví v důsledku počínání někoho jiného, nárok? Ve zmíněném usnesení Nejvyšší soud ČR řekl, že další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru. Jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu. Tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru.

V pozdějším rozsudku Nejvyšší soud ČR vyložil, že další nemajetkové újmy jsou novou kategorií nároku náhrady za újmu na zdraví, kterou nelze jednoduše definovat, avšak jež má vystihovat nekonečnou variabilitu soukromého života a různých životních situací. Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru.

Jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému způsobu života poškozeného v průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru. (Například nemožnost zúčastnit se pracovní či studijní stáže, nebo jiné pro vás významné plánované aktivity.)

Co už je kryto bolestným?

Obavy poškozeného z léčení, pocity méněcennosti, nesamostatnosti a závislosti na pomoci třetích osob, dlouhodobé odloučení od blízkých osob, omezení soukromí při sdílení nemocničního pokoje s ostatními pacienty, pocit studu při odkázání na pomoc ošetřovatelky a posléze vlastní dcery (jak tomu bylo v předmětném projednávaném případě) při výkonu nejprve fyziologických a posléze hygienických potřeb v domácím prostředí, nepředstavují vybočení z obvyklého způsobu léčby a následné rekonvalescence ani omezení nadprůměrně zasahující do života poškozeného.

Tedy nejde o strádání, jež by mělo být odškodněno nad rámec bolestného jako další nemajetková újma, určil Nejvyšší soud v rozsudku. K nevhodným podmínkám v nemocničním prostředí, kterým byl poškozený údajně vystaven (například měl být ponechán odhalený před ostatními pacienty či nucen vylučovat v přítomnosti dalších osob), Nejvyšší soud konstatoval, že není vyloučeno, že při běžném nemocničním provozu může dojít k vybočení (excesu) a tím i k zásahu do osobnostních práv pacienta.

Jestliže by v důsledku počínání zdravotnického personálu či jiných osob byl pacient vystaven útrapám vymykajícím se obvyklým omezením a nepohodlí, šlo by o újmu, kterou nevyvolalo samo o sobě ublížení na zdraví, za něž odpovídá prvotní škůdce, nýbrž o újmu, za niž odpovídají jiné osoby. Z toho tedy vyplývá, že běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti v širším smyslu, jak vyplývá z již citovaného usnesení Nejvyššího soudu.

Co nejsou běžné obtíže spojené s léčením a kdy zakládají další nároky na odškodnění?

K běžným obtížím spojeným s ublížením na zdraví však nepatří akutní psychické strádání,
které prožíváte proto, že se nemůžete postarat o blízkou osobu, závislou na vaší péči. Dočasné duševní útrapy s tím spojené tak mohou představovat další nemajetkovou újmu, pakliže nemáte například povědomí o tom, že o osobu na vás závislou bude mezitím postaráno v rámci běžné rodinné solidarity jiným rodinným příslušníkem.

Lze-li dle zmíněného usnesení Nejvyššího soudu považovat za další nemajetkovou újmu například nemožnost zúčastnit se pracovní či studijní stáže nebo jiné pro vás významné plánované aktivity, pak srovnatelnou nemajetkovou újmou může být i nemožnost strávit s osobami blízkými Vánoce, vyložil Nejvyšší soud v pozdějším rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že tyto svátky jsou v českém kulturním prostředí tradičně spojovány s rodinnou pospolitostí, tj. jsou obvykle tráveny v rodinném kruhu, je ztrátu této možnosti nutno považovat za další nemajetkovou újmu, jejíž existenci není třeba zvlášť dokazovat, byť nelze vyloučit důkaz opaku, tedy důkaz o tom, že v konkrétním případě, například s ohledem na odlišné sociálně-kulturní zvyklosti dotčených osob či jejich narušené osobní vztahy, taková nemajetková újma nevznikla.

Tiply_tip_2019

Jak se dále odškodňuje nemajetková újma a jaké jsou peněžité dávky při hmotné újmě?

Podrobněji jsme se tedy tentokrát zabývali na pozadí soudní judikatury nárokem na bolestné, náhradu za ztížení opočenského uplatnění a na náhradu dalších nemajetkových újem samotného poškozeného. Na náhradu nemajetkové újmy mají nárok i vaši blízcí, pokud v důsledku poškození zdraví zemřete. Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželi, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení.

A také nesmíme zapomenout na nárok na peněžité dávky, které vám nebo vaší rodině mají nahradit hmotnou újmu. Škůdce hradí účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil. Škůdce nahradí tomu, kdo je vynaložil, přiměřené náklady spojené s pohřbem v rozsahu, v jakém nebyly uhrazeny pohřebným ze systému státní sociální podpory.

O některých judikaturních výkladech týkajících se uvedených nároků jsme informovali v článku: Co vyložily soudy a poradily vám tak ohledně vašich financí a peněžitých nároků?

Jaké vám vznikají nároky na peněžité dávky?

  • nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozenému,
  • nárok na peněžitý důchod kompenzující poškozenému ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, respektive při vzniku invalidity,
  • nárok na náhradu za ztrátu na důchodu, která má kompenzovat poškozenému nižší státní starobní důchod. V důsledku toho, že kvůli poškození zdraví mu bude důchod vypočítán z nižších příjmů, 
  • nárok na důchod těm, pro které poškozený konal bezplatně práce v domácnosti nebo závodu, zpravidla rodinném,
  • nárok na důchod tomu, komu poškozený, který zemřel, poskytoval výživné.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).