Hlavní navigace

Jak se určuje bolestné? Proč je to jinak při pracovním úrazu a při úrazu mimo zaměstnání?

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Jaké jsou rozdíly, když je odškodňováno vaše strádání v důsledku poškození zdraví, které se vám přihodilo při a mimo plnění pracovních úkolů? Co je a k čemu slouží bolestné? Kdy lze použít nová výhodnější pravidla i na staré případy? Mohou vaše bolestné dostat dědici, když zemřete?

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Tělesné a duševní strádání při škodné události na zdraví a v době léčení se odškodňuje náhradou za bolest. Trvalé zdravotní následky projevující se v omezené možnosti zapojení do různých životních činností se odškodňují náhradou za ztížení společenského uplatnění.

Do doby nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ) k 1. lednu 2014 byla výše náhrady za bolest a náhrady za ztížení společenského uplatnění upravena vyhláškou č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů. A to jak pro případy bolesti vzniklé následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, tak pro případy bolesti vzniklé v souvislosti s poškozením zdraví, za které škůdce odpovídal podle občanskoprávních předpisů (tj. např. v případě poškození zdraví v důsledku autohavárie apod., všeobecně mimo pracovní úrazy).

Jenže NOZ vyhlášku č. 440/2001 Sb. k 1. 1. 2014 zrušil, neboť nová občanskoprávní úprava opustila dosavadní způsob odškodňování újmy na zdraví. Podle té se náhrada nemajetkové újmy na zdraví určovala na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku podle sazeb upravených zrušenou vyhláškou. Nově je však stanoveno, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce vaši újmu coby poškozeného peněžitou náhradou. Ta má plně vyvažovat vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. A pokud vznikla poškozením zdraví překážka k vaší lepší budoucnosti, nahradí vám škůdce i ztížení společenského uplatnění. Jestliže nelze výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti (§ 2958 NOZ).

Výhodnější nová občanskoprávní úprava v rozhodovací praxi soudů

Novou charakteristiku bolestného, jeho smyslu a účelu podal Nejvyšší soud ČR v rozsudku (spis. zn. 25 Cdo 2245/2017, ze dne 1. 11. 2017): Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou (též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví ve smyslu § 2957 věty třetí NOZ). A to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách (tzv. bolest v širším smyslu). Výkladem § 2958 NOZ nelze dovodit, že nyní má být pojem bolest chápán jako fyzická bolest bez souvislosti s duševními aspekty bolestivých stavů. Nárokem na odškodnění bolesti je myšleno odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání.

Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého charakteru. Jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru.

Odškodnění podle pravidel nového NOZ je v praxi obvykle vyšší a pro vás výhodnější než podle pravidel zrušeného občanského zákoníku a na něj navazujících právních předpisů (avšak z nové právní úpravy neplyne automaticky, že by přinášela vždy podstatně vyšší náhradu než předchozí úprava, jak zdůraznil i Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 25 Cdo 1965/2016, ze dne 31. 10. 2017). I odškodnění za poškození zdraví a útrapy s tím spojené před 1. 1. 2014 je ovšem možné podle § 3079 odst. 2 NOZ použít nová pravidla. Nejvyšší soud ČR určil (v rozsudku spis. zn. 25 Cdo 1965/2016, ze dne 31. 10. 2017), že:

  • První podmínkou je, že soud nerozhodl (míněno pravomocně) o náhradě škody ke dni 1. 1. 2014.
  • Druhou podmínkou je váš návrh, aby vám byla přiznána i náhrada nemajetkové újmy podle NOZ.
  • Třetí podmínkou je existence mimořádných důvodů hodných zvláštního zřetele, kdy setrvání na dosavadní úpravě by ve výsledku znamenalo rozpor s dobrými mravy vedoucí ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

Ne každý případ, kdy újma byla způsobena trestným činem, však lze podle rozsudku NS ČR (spis. zn 25 Cdo 1965/2016, ze dne 31. 10. 2017) považovat bez dalšího za mimořádný důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu § 3079 NOZ. V posuzované věci nebyla soudy zjištěna zvláštní motivace jednání škůdce (pachatele trestného činu) ani specificky pojaté pohnutky, které by svědčily o zvlášť zavrženíhodném provedení či důvodech jeho trestné činnosti.

Na tomto základě NS ČR uzavřel, že v posuzovaném případě není v rozporu s dobrými mravy ani nevede ke krutosti a bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění postup podle dřívější právní úpravy, neboť i právní úprava účinná do 31. 12. 2013 umožňovala spravedlivou náhradu za ztížení společenského uplatnění. Tento závěr učinil NS ČR i při vědomí kritiky vyhláškového bodového systému odškodnění nemajetkových újem na zdraví podle podzákonného předpisu.

Proč rozdíly mezi pracovním a mimopracovním úrazem?

Nabytím účinnosti NOZ se občanskoprávní a pracovněprávní úprava odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění rozštěpila. Zůstal nedotčen § 394 odst. 2 ZP, který stanovil, že do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb.

Důvodem byla skutečnost, že v případě odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání se jedná o náhradu škody v podobě újmy na zdraví, ke které došlo při výkonu závislé práce, a že právní vztahy vznikající při jejím výkonu jsou předmětem zvláštní úpravy obsažené v zákoníku práce. I z § 2401 odst. 1 NOZ vyplývá přednost použití zákoníku práce před občanským zákoníkem na práva a povinnosti vaše a zaměstnavatele z pracovněprávních vztahů. Občanským zákoníkem se pracovněprávní vztahy řídí jen tehdy, nelze-li použít zákoník práce, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

K 1. 10. 2015 byl zákonem č. 205/2015 Sb. zrušen § 394 odst. 2 ZP umožňující pro oblast pracovněprávních vztahů použití (jinak zrušené) vyhlášky č. 440/2001 Sb., a to do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění, spolu se zákonem č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. S účinností od 26. 10. 2015 bylo vydáno nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které v pracovněprávních vztazích zachovává bodový systém výpočtu náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění.

Podle tohoto nařízení vlády se stanoví náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění nejen v případě újmy na zdraví, která vznikla po jeho účinnosti, ale i tehdy, byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebyl-li přede dnem nabytí jeho účinnosti vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění.

Kdy lze odškodnění zdědit?

Vaše právo zaměstnance na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, které vzniklo po 1. 1. 2007, vaší smrtí nezaniká. V plné výši se stává předmětem dědického řízení a přechází na toho, komu tato pohledávka podle výsledku dědického řízení připadla, potvrdil Nejvyšší soud ČR (v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 936/2010, ze dne 7. 4. 2011). Pokud bylo bolestné vyplaceno za vašeho života, pak pozůstalí mohou pochopitelně vaše peníze zdědit. Ale i když ještě vyplaceno nebylo, dědí se nárok na něj, a tak mohou dědici získat dosud nevyplacené peněžité odškodnění.

FIN19

Pokud bylo bolestné za poškození zdraví mimo zaměstnání vyplaceno za vašeho života, pak pozůstalí samozřejmě mohou rovněž peníze zdědit. Ale jak je to s dosud nevyplacenými nároky? Výklad podal Nejvyšší soud ČR (ve svém usnesení spis. zn. 25 Cdo 3556/2016, ze dne 27. 4. 2017): Uplatnil-li poškozený za svého života u soudu nároky na náhradu nemajetkové újmy na zdraví, jež se mu přihodila od 1. ledna 2014 – vyjmenované v § 2958 NOZ, tedy bolestné a náhradu ztíženého společenského uplatnění, tvoří tyto nároky v případě jeho smrti pozůstalost a mohou přejít na dědice. Ale co když škodná událost nastala před účinností NOZ (1. 1. 2014), tedy do 31. 12. 2013, ale ten, kterého se odškodnění týkalo, zemřel již za účinnosti NOZ?

V tom případě na vás jako na dědice poškozeného, který utrpěl újmu na zdraví v době do 31. 12. 2013, přechází děděním nároky na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění podle zrušeného občanského zákoníku, jestliže poškozený zemřel po uvedeném datu, avšak tyto nároky za svého života uplatnil u soudu. Pokud ale nebyly uspokojeny dobrovolně ani nestihl podat žalobu, peněžité odškodnění získat nemůžete.