Hlavní navigace

Od ledna 2019 se zvyšuje odškodnění za pracovní úrazy. Jak a o kolik?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Od 1. 1. 2019 se valorizují renty za zdraví poškozené v práci. Všem. Ať máte nové zaměstnání, nebo jste skončili na pracáku. Jak se zvýšení počítá? Kdyby vám vládou stanoveným procentem přepočetli rentu, je to málo. Musejí vám přepočíst původní výdělek. Nebýt zranění, dneska byste totiž vydělávali mnohem více a to je potřeba zohlednit.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Vzhledem k tomu, že náhrada za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se vypočítává z průměrného výdělku, jenž byl jednou stanoven k určitému okamžiku vzniku škody (podrobně jsme si výpočet renty přiblížili v předchozí části – Aby vám rentu za úraz od ledna 2019 správně valorizovali, musí ji nejprve správně vypočítat), došlo by rychle k zaostávání reálné výše škody (potažmo kompenzace za tuto škodu) oproti aktuálnímu výdělku, kterého byste, nebýt pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, dosáhli.

Proto je nutno původní výdělek valorizovat. Prostřednictvím valorizace původního průměrného výdělku se navyšuje samotné odškodnění – renta za pracovní úraz.

ZMĚNY A NOVINKY 2019

Co se všechno změní v roce 2019 pro zaměstnance, zaměstnavatele nebo seniory?

Právní předpisy, kterými se upravuje náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání nebo uznání invalidity z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, se vydávají již od r. 1976. Před r. 1989 byla vydána jen 2 nařízení vlády, po r. 1989 1 zákon a další nařízení vlády (které nejprve provedly zpětné valorizace za léta, kdy nebyla pravidelná valorizace činěna, a posléze začaly realizovat valorizace pravidelné). Přehled valorizačních předpisů je vždy obsažen v poznámce pod čarou v aktuálním nařízení vlády provádějícím valorizaci. Ke správné výši renty se doberete jen při zohlednění všech předchozích valorizací, které na sebe matematicky navazují, protože tomu, kdo už rentu nějakou dobu pobírá, se valorizuje již jednou či vícekrát valorizovaný výdělek.

Obdobná valorizační úprava se provádí i pro vojáky a policisty (příslušníky bezpečnostních sborů) postižené služebním úrazem nebo nemocí z povolání. O stejné procento, resp. stejným způsobem jako u zaměstnanců se tedy zvýší i náhrady policistů, hasičů, celníků či vojáků.

Co určuje míru valorizace

V prvním období vydávání nařízení vlády se zvyšování provádělo v zásadě tak, že se průměrný výdělek před vznikem škody zvyšoval v závislosti na zvýšení průměrné mzdy v národním hospodářství za dané období. Ukázalo se však, že tento systém není vyhovující. V průměrné mzdě v národním hospodářství totiž byly zohledňovány i vysokopříjmové kategorie zaměstnanců, avšak většině zaměstnanců o tak vysoké procento výdělky nevzrůstaly. Bylo proto zvoleno zvýšení podle procentní výměry důchodů.

Důvodem byla skutečnost, že alespoň o toto procento musí být zvýšení provedeno, neboť kdyby tomu tak nebylo, jakožto poškození a pozůstalí, kteří pobírají z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání invalidní důchod nebo pozůstalostní důchod, a tedy se vám tento důchod zvýšil jako ostatním důchodcům, byste zvýšení vlastně neobdrželi, neboť o částku, o kterou se vám zvýší důchod, se vám sníží poskytovaná náhrada. Faktického zvýšení tedy lze dosáhnout pouze zvýšením průměrného výdělku, do kterého se vám náhrada poskytuje.

V závislosti na nárůstu důchodů se náhrady za ztrátu na výdělku podle zákoníku práce valorizují od roku 2005. Výjimkou byl jen rok 2010, kdy důchody nerostly, proto nebylo ani vydáno v r. 2009 žádné valorizační nařízení vlády pro rok 2010. Valorizace se provádějí vždy od ledna kalendářního roku – příslušné nařízení vlády se vyhlašuje ve Sbírce zákonů vždy koncem předchozího kalendářního roku (i když třeba nařízení vlády č. 9/2012 Sb. nebylo vyhlášeno dopředu v r. 2011, ale až začátkem roku 2012).

Není to málo?

Tento postup, tedy valorizace podle nárůstu výše důchodů, vcelku logicky kritizují odbory, které by si přály, aby valorizace náhrad více odrážela nárůst mezd. A ty pochopitelně rostou více než důchody. (V roce 2018 za první pololetí se proti stejnému období loni průměrný výdělek podle údajů ČSÚ zvedl o 8,6 %. Za rok růst 2017 meziročně nárůst představoval 6,2 %. Kdežto důchody a renty se zvyšují jen o 3,4 %.) Podle zákoníku práce (§ 271u odst. 2) má vláda výši náhrad upravit podle růstu mezd a životních nákladů. Stejně jako u valorizace penzí se ale zohledňuje růst životních nákladů a jen polovina růstu reálných mezd.

Přepočítává se původní průměrný výdělek, ne samotná renta

Průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady se nově při aktuální valorizaci od 1. ledna 2019 upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 3,4 %. Zdůrazněme pro správný matematický postup znovu, že příslušnou procentní sazbou se zvyšuje rozhodný průměrný výdělek, nikoliv samotná náhrada. Za základ výpočtu se bere průměrný výdělek před vznikem škody, který byl v převážné většině případů již dříve valorizován. Výpočet každé náhrady se musí důsledně provést od okamžiku vzniku škody, tedy vzniku nároku na náhradu, neboť jednotlivé valorizace na sebe navazují, a proto jedna případná nepřesnost působí řetězově na výpočet ostatních – navazujících.

Kdo a od kdy má a kdo nemá na valorizaci nárok

Naposledy došlo k valorizaci s účinností od 1. ledna 2018, a to o 3,5 % Kč. Pokud vám jako poživatelům rent nebo pozůstalým vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. 12. 2017, valorizace provedena nebyla. V tomto případě jste si museli počkat zase až na valorizaci další, tedy valorizaci prováděnou právě k 1. lednu 2019, a to o 3,4 %. Podobně se ovšem právě tato aktuální úprava – valorizace – neprovede, vznikl-li (vznikne-li) nárok na náhradu po 31. prosinci 2018 Takových náhrad se bude týkat až valorizace příští, která bude zřejmě k 1. lednu 2020.

Jednoduchý příklad na vysvětlení:

Průměrný výdělek poškozeného, např. vysoce kvalifikovaného dělníka, před jeho pracovním úrazem činil 26 000 Kč. Po úrazu, kdy už pracuje jen jako vrátný, pak 16 000 Kč. (Pro zjednodušení uvažujeme, že jeho mzda zůstává na stejné úrovni, že mu zaměstnavatel nepřidal.) Náhrada za ztrátu na výdělku proto činí 10 000 Kč. Jestliže je předepsána valorizace náhrady za ztrátu na výdělku ve výši 3,4 %, pak se (fiktivní) průměrný výdělek 26 000 Kč zvýší na 26 884 Kč, a proto i vyplácená náhrada na 10 884 Kč. (Kdyby se předepsaným procentem valorizace navyšovala přímo náhrada, zvýšila by se jen na 10 340 Kč.)

Většina lidí nemusí o nic žádat

Valorizace je automatická, provede se bez žádosti zaměstnance nebo pozůstalých. Na vaši žádost se provede v případech, kdy vám náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, nebo o důchodovém pojištění. (Valorizace se provede na vaši žádost i v případech, kdy vám náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňoval § 195 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, účinný před 1. červnem 1994.)