Odstupné vám v exekuci nemohou sebrat celé

Jste-li propouštěni z práce s odstupným, nemáte dočasně nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jste-li zároveň v exekuci, nemůžete zůstat bez peněz. Každý měsíc vám náleží měsíční nezabavitelné minimum.

Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo z posledního zaměstnání před registrací na úřadu práce vyplaceno odstupné, se podpora v nezaměstnanosti poskytuje až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální zákonná výše odstupného.

A v této situaci nastává problém pro zaměstnance, kdy je na jeho mzdu uvalena exekuce. Zaměstnanec, protože je mu vyplacena pouze jednou částka nezabavitelného minima, nemůže po dobu i několika měsíců uspokojovat své životní potřeby ani z odstupného, ani z podpory v nezaměstnanosti.

V minulosti takový pracovník mnohdy dostal jednou nezabavitelné minimum, ale musel s ním vydržet po celou další dobu, než mu vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti. V případě, že odstupné padlo v exekuci plně na uspokojení pohledávek věřitelů a zaměstnanec zůstal zcela bez prostředků k zabezpečení základních potřeb, mohl jedině u příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR (dle místa trvalého pobytu) požádat o mimořádnou okamžitou pomoc, která je dávkou pomoci v hmotné nouzi.

Právní předpisy totiž nedávají jasnou odpověď na otázku, jestli odstupné považovat za jednorázový příjem, z nějž se při exekuci ze mzdy provede jednorázová srážka (dlužník dostane jen jednou nezabavitelné minimum a pak už nic a vše ostatní propadne ve prospěch oprávněných věřitelů), nebo zda odstupné rozpočítávat postupně na jednotlivé další měsíce (tedy postupně po násobcích průměrného výdělku).

Na problematiku jsme upozorňovali v článku Jak na exekuci, když máte dostat odstupné.  Posléze aspoň v insolvenčním řízení začaly soudy brát ohled na životní potřeby dlužníků. O vývoji jsme informovali v článku Kolik vám zbude, když máte exekuci a propustili vás s odstupným?

Když odstupné propadne věřitelům, ztrácí svůj účel

Jeden ze zaměstnanců se v uvedené situaci exekučním srážkám ze mzdy, resp. odstupného bez vícenásobného zohlednění nezabavitelného minima bránil soudně. Případ se dostal až k Nejvyššímu soudu, který rozebral účel odstupného podle právní úpravy a judikatury:

Odstupné poskytované při skončení pracovního poměru představuje jednorázový peněžitý příspěvek, který má pomoci překlenout často složitou sociální situaci, v níž jste se ocitli proto, že jste bez své viny (z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele nebo ze zdravotních důvodů) ztratili dosavadní práci. Tím, že se odstupné poskytuje jako – v závislosti na době trvání pracovního poměru  – jednonásobek až trojnásobek průměrného výdělku, zákon sleduje, aby se vám dostaly takové peněžní prostředky, jaké byste jinak obdrželi, kdyby pracovní poměr ještě po dobu alespoň jednoho až tří měsíců pokračoval. Přečtěte si také: Odstupné 2012: Tři platy až po dvou letech práce

Odstupné má tímto způsobem kompenzovat nepříznivý důsledek organizačních změn a poskytnout ke zmírnění těchto důsledků odpovídající zabezpečení formou jednorázového peněžitého příspěvku. Odstupné poskytované při skončení pracovního poměru formou jednorázového peněžitého plnění vám přísluší nejen v případě, že po skončení pracovního poměru nemáte nové zaměstnání, ale i tehdy, když ihned po rozvázání pracovního poměru nastoupíte do práce k jinému zaměstnavateli, popřípadě začnete vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Nepodaří-li se vám však, pokud bylo při skončení pracovního poměru poskytnuto odstupné, nalézt nové zaměstnání, a stanete-li se proto uchazečem o zaměstnání evidovaným u příslušné krajské pobočky Úřadu práce, poskytne se vám podpora v nezaměstnanosti až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného. Protože po dobu určenou podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, to nahrazuje odměnu za práci a protože při provádění výkonu rozhodnutí srážkami z tohoto vašeho příjmu musí být po celou uvedenou dobu zajištěna nezbytná výživa vás i osob, vůči nimž máte vyživovací povinnost.

Proto Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 853/2016, ze dne 1. 12. 2016, určil takto: K odstupnému poskytovanému jednorázově při skončení pracovního poměru je při výkonu rozhodnutí (exekuci) srážkami ze mzdy třeba přistupovat jako k výplatě příjmu za několik měsíců poskytnutého najednou (předem) a srážky – obdobně jako při výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou – vypočítat za každý měsíc období určeného podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, zvláště.

Znamená to, že základní nepostižitelná částka se od odstupného neodečte jen jednou, ale tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje. Uvedený postup při výpočtu srážek z odstupného se uplatní nejen v případě, že zaměstnanci, kterému bylo při skončení pracovního poměru poskytnuto odstupné, se nepodaří nalézt nové zaměstnání, ale i tehdy, jestliže zaměstnanec po rozvázání pracovního poměru nastoupí do práce k jinému zaměstnavateli.

V takovém případě se v době určené podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, postupuje tak, jako by šlo o několik mezd (ust. § 302 odst. 1 občanského soudního řádu); byla-li proto základní nepostižitelná částka odečtena od odstupného (tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje), neodečte se již od mzdy příslušející zaměstnanci za odpovídající počet měsíců u nového zaměstnavatele.

K tomu je třeba poznamenat, že rozhodnutí NS ČR hovoří explicitně jen o základní nezabavitelné částce (ve smyslu ust. § 278 občanského soudního řádu a nařízení vlády č. 595/2006 Sb.), která pro rok 2017 sestává z nezabavitelné částky na samotného povinného dlužníka (zaměstnance) ve výši 6154,67 Kč a ve výši 1538,67 Kč na každou vyživovanou osobou. Více najdete v článku Ochrana zaměstnanců v exekuci se v roce 2017 sníží.

cestovko

Mám však za to, že tak, jako musí být vícenásobně zohledněna základní nezabavitelná částka, musí být vícenásobně zohledněna i další součást nepostižitelné výše příjmu (vedle základní nezabavitelné částky), a to 3. třetina zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelné částky), která se vždy vyplatí povinnému (v r. 2017 je to maximálně 3077 Kč) nebo součet 2. třetiny (maximálně 3077 Kč) a 3. třetiny zbytku čisté mzdy, je-li sráženo výhradně pro nepřednostní pohledávky. Neboť 2. třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a není-li takových, vyplácí se vždy povinnému. 1. třetina zbytku čisté mzdy (maximálně 3077 Kč) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina). Částka přesahující hranici 9232 Kč se srazí bez omezení.

Kolik náleží věřitelům, kolik zůstává dlužníkovi a vůbec celý mechanismus exekučních srážek, jsme si pro rok 2017 přiblížili v článcích Ochrana zaměstnanců v exekuci se v roce 2017 sníží a Exekuční splácení dluhů ze mzdy se mírně zkrátí, věřitelé dostanou každý měsíc více.