Ochrana zaměstnanců v exekuci se v roce 2017 sníží

Nezabavitelné minimum se každoročně zvyšuje. Obvykle. V roce 2017 však dochází k jeho snížení. Pokud na vás uvalí několik exekucí, budou mít právo zabavit vám vyšší část výplaty.

I pokud je na vás uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí vám zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Jeho výše se každoročně mění s účinností od 1. dne nového kalendářního roku, nejinak tomu je od 1. ledna 2017. Tentokrát se ovšem nezvyšuje, ale snižuje.

Obvykle je každým rokem nezabavitelné (exekucí, leč i v jiných případech nepostižitelné, tedy vám jako zaměstnanci vždy z příjmu zaručené) minimum vyšší a vyšší, nicméně pro rok 2017 dochází k jeho snížení, a není to poprvé, ale již podruhé. Tudíž můžeme hovořit o úpravě částky, nikoliv o její valorizaci.

Nezabavitelné minimum nemá význam jen u nucených-exekučních srážek ze mzdy, ale i u dobrovolných srážek ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo u započtení pohledávek zaměstnavatele vůči mzdě, i tehdy musí plátce mzdy – zaměstnavatel toto nezabavitelné minimum respektovat.

Nezabavitelnou (exekucí nepostižitelnou) částku na (osobu samotného) povinného (dlužníka) stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3410 Kč, která již dlouho stagnuje (od 1. 1. 2012) a nemění se ani pro rok 2017, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně žijete, která je pro rok 2017 nově vládou ČR – a to v ust. § 2 písm. a) nařízení vlády č. 449/2016 Sb. (kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2016 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení) – stanovena na 5822 Kč (dosud šlo o částku 5858 Kč), čili jako 2/3 z částky 9232 (dosud šlo o 2/3 z 9268 Kč). Nezabavitelná částka, kterou vám musí nechat, činí 6154,67 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka 6178,67 Kč.)

Nové částky normativních nákladů na bydlení, pro rok 2017, jsou propočítány podle spotřebitelských cen pro náklady na bydlení v roce 2016. Pro stanovení nákladů u nájemného, energií a služeb bylo počítáno se skutečnou meziroční změnou cen za 1. až 3. čtvrtletí 2016 sdělenou Českým statistickým úřadem a s odhadem vývoje těchto cen za celý rok 2016 zpracovaným Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě dosavadního vývoje spotřebitelských cen. Data byla porovnávána s aktuálními cenami dodavatelů energií a služeb platnými na počátku 4. čtvrtletí 2016. Do propočtu normativních nákladů na bydlení byl zohledněn odhad meziročního nárůstu u cen nájemného (o 1,3 %), elektřiny (o 1,3 %), tepla a teplé vody (o 1,0 %), vodného a stočného (o 3,2 %), pevných paliv (o 0,7 %), ostatních služeb souvisejících s bydlením (tj. komunální služby, odvoz pevného odpadu, údržba bytů apod. o 0,9 %) a meziroční pokles u ceny plynu (o 4,1 %). Zároveň byla pro výpočet normativních nákladů na bydlení zohledněna spotřeba pitné vody (která klesá), a to v souladu s prováděcí vyhláškou k zákonu č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, která stanoví směrné číslo roční spotřeby vody pro byty na jednoho obyvatele bytu s tekoucí teplou vodou za rok na 35 m3. Zejména tato úprava spotřeby pitné vody zapříčinila mírné snížení částek normativních nákladů na bydlení, uvedlo v důvodové zprávě Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je, resp. bylo zpracovatelem a předkladatelem příslušného právního předpisu. Dodejme k této informaci o stanovení normativů, které se jinak používají pro účely stanovení sociálních dávek, že nájemné a srovnatelné náklady s nájemným jsou propočítány na přiměřené plochy bytů pro příslušný počet osob. Normativ, který je používán pro účely limitů srážek ze mzdy, vychází z plochy bytu pro jednu osobu, a to 38 m2.

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně jako nezabavitelnou částku na povinného, a to jako ¼ z nezabavitelné částky na povinného 6154,67 Kč, činí tedy 1538,67 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1544,67 Kč.)

Na koho lze uplatnit částku na vyživovanou osobu

Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, aby žili ve společné domácnosti s povinným. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů.

Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Příslušná nezabavitelná částka se tak nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat.

O srážkách ze mzdy si můžete přečíst více informací v článku Věřitelé pozor. Se srážkou ze mzdy dlužníka musí dát souhlas zaměstnavatel.

Aby mohl plátce mzdy (zaměstnavatel) zohlednit při srážkách ze mzdy nebo jiných opatřeních, týkajících se vaší mzdy, osoby vámi vyživované, musíte plátci doložit, že výživné poskytujete a komu. Sám plátce mzdy není povinen vyživované osoby vyhledávat. Vyživovací povinnost k dítěti se prokazuje rodným listem, u zletilého dítěte je třeba doložit i potvrzení o studiu, případně rozsudek o stanovení vyživovací povinnosti. Existence manželství se prokazuje předložením oddacího listu a čestným prohlášením o tom, že manželství trvá. Obdobně u registrovaného partnerství se plátci předkládá doklad o partnerství vydaný příslušným matričním úřadem. Můžete mít stanovenou vyživovací povinnost též k rozvedenému manželovi, tu prokazuje rozsudek o stanovení výživného (stejně jako u skončení registrovaného partnerství). Má-li plátce pochybnosti o tom, co všechno zohlednit, může se obrátit na soud s žádostí o určení výše částky, která vám má být v příslušném výplatním období sražena.

Nezabavitelnou (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na vás a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. (Nezaokrouhlují se jednotlivé složky (nezabavitelné částky), ale až jejich součet, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné – případně v průběhu výpočtu, resp. stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.)

Jednoduché příklady uplatnění nezabavitelných částek

Příklad 1: Žijete s manželkou a jedním dítětem a máte čistý příjem 10 000 Kč. Byl vám nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 6154,67 Kč na vaši osobu. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1538,67 Kč (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Vám tedy nesmí být sraženo 9232,01 Kč, čili po zaokrouhlení 9233 Kč. Zrovna u tohoto příkladu, v těchto situacích, které mohou být relativně časté, když vyživujete 2 osoby, může vzniknout problém se zaokrouhlováním. Případné jiné návody a výpočty od různých autorů se proto mohou lišit, pokud nezaokrouhlí částku na povinného a na vyživované osoby na dvě desetinná místa podle obecných matematických pravidel, ale podle právních pravidel pro zaokrouhlení celkové částky (což by byla chyba, protože takový postup není předepsán), ale příslušné číslo vždy jen prostě jednoduše „ustřihnou“, „ukončí“ na 2 desetinná místa bez zaokrouhlení (tuto otázku právní předpis neřeší, je to otázka čistě matematického přístupu). Pak by totiž nezabavitelná částka na povinného činila 6154,97 Kč, na vyživované osoby 2 × 1538,66 Kč, což dohromady dává jen 9231,99 Kč, čili po zaokrouhlení celé základní nezabavitelné částky podle pravidel stanovených příslušným právním předpisem jen 9232 Kč.

Příklad 2: Pokud byste se (v příkladu 1) vedle manželky starali o 3 děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek, tedy (základní) nezabavitelná částka 12 309,35 Kč (6154,67 Kč + 4 × 1538,67 Kč), po zaokrouhlení výsledku 12 310 Kč, přesáhne skutečný čistý výdělek (10 000 Kč).

Když výše mzdy na srážky nestačí

Jestliže po dobu jednoho roku nepobíráte mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny, tedy mzdu ve výši přesahující (základní) nezabavitelnou částku, může zaměstnavatel navrhnout soudu zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce).

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3410 Kč a částky 5822 Kč, činí tedy 9232 Kč. (Dosud činila tato částka 9268 Kč.)

Došlo tedy k určitému snížení (základní) nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (výpočtové základny), což v praxi povede k poněkud (nepříliš) vyšším srážkám ze mzdy a zkrácení doby splácení dluhů věřitelům.

2012 2013 2014 2015 2016 2017
Nezabavitelná částka na povinného 5841,33 Kč 6064,67 Kč 6188,67 Kč 6118 Kč 6178,67 Kč 6154,67 Kč
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1460,33 Kč 1516,17 Kč 1547,47 Kč 1529,50 Kč 1544,67 Kč 1538,67 Kč
Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení (100% částka výpočtové základny) 8762 Kč 9097 Kč 9283 Kč 9177 Kč 9268 Kč 9232 Kč
Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy 2920 Kč 3032 Kč 3094 Kč 3059 Kč 3089 Kč 3077 Kč

Jak vidno z tabulky, nezabavitelné částky (a ostatní parametry pro srážky ze mzdy) pro rok 2017 se oproti roku 2016 snížily. Nejvyšší úroveň měly v roce 2014. Pro rok 2015 oproti roku 2014 příslušné hodnoty poklesly z důvodu snížení normativu nákladů na bydlení pro tento rok (od něhož se nezabavitelné částky odvozují), který byl snížen z důvodu snížení cen elektrické energie v předchozím roce 2014. Pro rok 2016 oproti roku 2015 sice vzrostly, ale nedosáhly úrovně z roku 2014. Pro rok 2017 dochází oproti roku 2016 zase ke snížení z důvodu snížení normativu nákladů na bydlení pro tento rok, který byl snížen především z důvodu nižší spotřeby vody v domácnostech, ale i z důvodu snížení cen plynu.

Provádění srážek a výpočty si na příkladech přiblížíme v dalším pokračování.