Hlavní navigace

Kolik vám zbude, když máte exekuci a propustili vás s odstupným?

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Odstupné nahrazuje budoucí příjem, proto by nemělo být jednorázově zabaveno. Každý měsíc byste z něj měli dostat exekuci nepodléhající nezabavitelnou částku.

Odstupné představuje jednorázový peněžitý příspěvek vyplácený zaměstnavatelem, který má pomoci překlenout, často složitou, sociální situaci. Vyplácí se za to, že jste bez vlastní viny ztratili práci.

Na odstupné tedy vznikne nárok při výpovědi z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele nebo ze stanovených zdravotních důvodů na straně zaměstnance či z důvodu rozvázání pracovního poměru v důsledku zhoršených pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo přechodem výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.

Odstupné má kompenzovat nepříznivý důsledek organizačních změn nebo prací pro zaměstnavatele, zaviněných zdravotních omezení zaměstnance či negativní důsledky změny zaměstnavatele a poskytnout mu ke zmírnění těchto skutečností odpovídající zabezpečení formou jednorázového peněžitého příspěvku. 

Podporu v nezaměstnanosti několik měsíců nedostanete

Protože zaměstnanec, který má nárok na odstupné, může po ukončení pracovního poměru uspokojovat své životní potřeby právě z odstupného, poskytuje se mu podpora v nezaměstnanosti až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného.

Podle ust. § 44a zákona o zaměstnanosti uchazeči o zaměstnání, kterému bylo z posledního zaměstnání před registrací na úřadu práce vyplaceno odstupné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného.

Takže pokud jste byli propuštěni z organizačních důvodů (zrušení či přemístění zaměstnavatele nebo jeho části či pro nadbytečnost) a odpracovali u zaměstnavatele méně než 1 rok, máte nárok na jednonásobek průměrného výdělku, takže nárok na podporu v nezaměstnanosti se vám odkládá o 1 měsíc. Pokud váš pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, dostanete dvojnásobek průměrného výdělku, tedy podporu až po 2 měsících. Pokud jste odpracovali alespoň 2 roky, máte nárok na trojnásobek průměrného výdělku, tudíž se vám výplata podpory v nezaměstnanosti odkládá o 3 měsíce.

Pokud jste byli propuštěni ze zdravotních důvodů, které lze podřadit pod ust. § 52 písm. d) zákoníku práce (tedy nesmíte-li  podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo jste dosáhli na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice), máte nárok na dvanáctinásobek průměrného výdělku, podporu tedy dostanete až po roce.

Pokud odstupné připadne celé věřitelům první měsíc, jste pak bez peněz

A v této situaci nastává problém pro zaměstnance, kdy je na jeho mzdu uvalena exekuce srážkami ze mzdy. V takovém případě jsou vám totiž v jednom měsíci provedeny srážky nejen z vlastní mzdy (posledního měsíčního výdělku), ale i z odstupného, které propadne věřitelům (celá výplata se bere jako celek).

Protože je vám takto jenom jednou vyplacena částka nezabavitelného minima (tj. částka, která vždycky musí zůstat dlužníkovi), nebudete moci po dobu i několika dalších měsíců uspokojovat své životní potřeby ani z podpory v nezaměstnanosti (na tu nemáte nárok), ani z odstupného (to už je vám zabaveno ve prospěch věřitelů). Mnohdy jsou tak jedinou šancí na příjem dávky v hmotné nouzi.

Tento problém jsme už blíže popsali a rozebrali včetně rad, jak se tomu vyhnout. Řešením je dohodnout se, pokud zaměstnavatel souhlasí, na postupné výplatě odstupného. Aby tedy v každém dalším měsíci byl vyplacen jen jednonásobek průměrného výdělku a vám vznikl každý měsíc nárok na nezabavitelné minimum. Jak se počítá a jak je vysoké nezabavitelné minimum v roce 2016, jsme uváděli v článcích:

Při exekuci ze mzdy v roce 2016 zůstane dlužníkům víc peněz

Jak na exekuci v roce 2016? Příklady srážek ze mzdy

Odstupné není dlužná mzda

Právní předpisy nedávají jasnou odpověď na otázku, jestli odstupné považovat za jednorázový příjem, z nějž se provede jednorázová srážka (kdy tedy dostane dlužník jen jednou nezabavitelné minimum a pak už nic a vše ostatní propadne oprávněným věřitelům), nebo zda odstupné rozpočítávat postupně na jednotlivé další měsíce (tedy postupně po násobcích průměrného výdělku). Jinak to pochopitelně vidí dlužníci a jinak věřitelé, ale různé názory mají i soudy a ombudsman i jednotliví právníci.

Hraje se o to, zda aplikovat, nebo neaplikovat na odstupné ust. § 286 občanského soudního řádu o tom, že dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvláště. Třeba advokát Michal Vrajík (Vrajík, M.: Odstupné při skončení pracovního poměru, Personální a sociální kartotéka č. 9/2015) si myslí, že pokud zákon počítá s tím, že odstupné nahrazuje na určitou dobu příjem zaměstnance (shora jsme si popsali odklad nároku na podporu v nezaměstnanosti), nelze s ním pro účely exekučního a insolvenčního řízení zacházet jinak než se mzdou vyplácenou za několik měsíců najednou.

Háček je ovšem v tom, že odstupné není mzda, ostatně žádná zákonná definice odstupného neexistuje. Definici odstupného, kterou jsem uvedl v úvodu příspěvku, jsem sestavil podle judikatury (např. podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, spis. zn. 21 Cdo 304/2003, ze dne 24. 6. 2003) s přihlédnutím k následné změně právní úpravy (doplnění zákoníku práce zákonem – novelou č. 365/2011 Sb.). O tom jsme informovali v článku Dejte výpověď a získejte odstupné. I to umožňuje novela zákoníku práce.

Ovšem jestliže zákon o zaměstnanosti odmítá zaměstnanci vyplatit podporu, protože obdrží odstupné, nelze mu toto odstupné, jak říká Vrajík, prostě sebrat. Naproti tomu ale třeba uznávaný expert na pracovní právo Jaroslav Jakubka považuje postupnou výplatu odstupného za poškozování věřitele, nevidí žádný právní ani morální důvod, proč by dlužníkovi neměla být vyplacena jen jedna nezabavitelná částka. (Jakubka, J.: Exekuce na odstupné: Práce a mzda č. 4/2011, 12. 4. 2011) Tak si vyberte!

Insolvenční správci dají každý měsíc nezabavitelné minimum

V rozhodování soudů v insolvenčních věcech postupně převažuje přístup, podle nějž zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci nezabavitelné minimum skutečně jen za jeden měsíc, zbytek odstupného odvede insolvenčnímu správci, ovšem ten pak každý další měsíc vyplatí bývalému zaměstnanci znovu měsíční nezabavitelné minimum a zbytek odstupného (resp. zbytek příslušného násobku průměrného výdělku připadající na daný měsíc) používá na splátky oddlužení.

Stejně by zřejmě mělo být postupováno i při exekuci. Pokud si ovšem ovšem dlužník najde nové zaměstnání, insolvenční správce přestane zaměstnanci vyplácet nezabavitelnou částku, neboť na ni bude mít nárok ze mzdy u nového zaměstnavatele. Nárok na nezabavitelnou částku je jen jednou, i když má dlužník více příjmů. Odstupné pak už připadne plně věřitelům.

Našli jste v článku chybu?