Hlavní navigace

O čem všem je zaměstnavatel povinný vás informovat? (2. část)

10. 2. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Jaké informace má zaměstnavatel poskytovat přímo vám – jednotlivým zaměstnancům, nebo institucím zástupců zaměstnavatelů? Jaká specifika jsou u nadnárodních zaměstnavatelů? I když nejste v odborech, můžete si odborovou organizaci vybrat.

Už jsme si řekli v předchozí části, že zaměstnavatelé mají celou řadu povinností v oblasti poskytování informací zaměstnancům, resp. jejich zástupcům – odborovým organizacím, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Práv je hodně, ale v mnoha firmách se nerealizují. Ani se o nich neví

Pokud mám zkušenosti z podnikové a právní praxe při řešení pracovněprávních sporů, tak v mnoha, zvláště menších, firmách, kde nepůsobí odbory, respektive silné odbory, nejenom že se tyto povinnosti neplní, ale ani se o nich neví. Zaměstnavatelé samozřejmě rádi vše, co jenom jde o chodu podniku držet pod pokličkou (i když, jak víme, v Česku se všechno s prominutím rozkecá), tají, ale ani nevědí, že některé z nich mají poskytovat. Stejně jako zaměstnanci nevědí, že jim mají být poskytnuty.

Proto se vám snažíme napovědět tímto článkem. Zaměstnavatelé jsou ostatně rádi, když u nich nepůsobí odbory, ale ani rada zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vedle toho, že mohou u zaměstnavatelů působit odborové organizace, k zajištění práva na informace a projednání si mohou zaměstnanci zaměstnavatele zvolit radu zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle § 281 zákoníku práce (ZP).

V tomto ustanovení zákoníku práce a následujících (tedy v § 281 až 285 ZP) najdete pravidla pro ustavení, volbu, působení těchto zástupců zaměstnanců a další.

Rozdíl mezi informováním a projednáváním

Jaký je rozdíl mezi informováním a projednáním, vysvětluje zákoník práce v § 278 odst. 2 a 3.

O čem musí zaměstnavatel informovat a co musí projednat, specifikuje § 287 ZP.

Pravidla pro působení odborových organizací pak najdete v § 286 ZP.

Odborová organizace musí mít u zaměstnavatele nejméně 3 zaměstnance v pracovním poměru

Připomeňme si zejména některé procedurální záležitosti, které už asi znáte z našich dřívějších článků. Za odborovou organizaci jedná orgán určený jejími stanovami. Jeho členové jsou pak chráněnými odborovými funkcionáři.

O jejich výhodách jsme psali v článcích: 

Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru.

Nejste-li v odborech, můžete si vybrat z více odborových organizací

Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, je zaměstnavatel povinen v případech týkajících se všech nebo většího počtu zaměstnanců, kdy zákoník práce nebo jiné právní předpisy vyžadují informování, projednání, souhlas nebo dohodu s odborovou organizací, plnit tyto povinnosti vůči všem odborovým organizacím, nedohodne-li se s nimi na jiném způsobu informování, projednání nebo vyslovení souhlasu.

Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná za zaměstnance v pracovněprávních vztazích ve vztahu k jednotlivým zaměstnancům odborová organizace, jíž je zaměstnanec členem. Za zaměstnance, který není odborově organizován, jedná v pracovněprávních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, neurčí-li tento zaměstnanec jinak.

Spolupráce v rámci EU a EHS – jde o nadnárodní informace

Pokud jde o poskytování tzv. nadnárodních informací, více se dozvíte v § 288 a následujících § ZP. Rozumí se tím informování a projednání, které se týká zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů s působností na území členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru jako celku. Rovněž se to týká alespoň dvou zaměstnavatelů nebo organizačních složek zaměstnavatele nebo skupin zaměstnavatelů na území členských států, které se nacházejí alespoň ve dvou členských státech.

Jak se v praxi získávají informace od zaměstnavatele

Ale my se vrátíme do běžné, obyčejné, denní praxe tuzemských zaměstnavatelů. Významný z hlediska zakotvení povinností zaměstnavatelů a postupu při jejich realizaci je pak především § 276 ZP, který si nyní přiblížíme.

Vyplývá z něj zejména následující: Zaměstnanci mají právo na informace a projednání. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo, nepůsobí-li u něj odborová organizace, rada zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pokud u něj tyto instituce působí, má situaci ulehčenu. Nemusí takříkajíc napřímo informovat jednotlivé zaměstnance, respektive kolektiv zaměstnanců, nýbrž uvedené zástupce zaměstnanců. A na nich je potom, aby předali informace jednotlivým zaměstnancům, respektive pracovnímu kolektivu.

Ostatně ukládá jim to přímo zákoník práce v § 276 odst. 6, podle něhož zástupci zaměstnanců jsou povinni vhodným způsobem informovat zaměstnance na všech pracovištích o své činnosti a o obsahu a závěrech informací a projednání se zaměstnavatelem.

Tomu korespondují další povinnosti zaměstnavatele, který je pak podle § 277 ZP povinen, a to na své náklady, vytvořit zástupcům zaměstnanců podmínky pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady.

Toho někdy účelově využívají tzv. tajné, létající odbory. Oč jde, jaké přinášejí problémy zaměstnavatelům, jaké mnohdy nezasloužené a nespravedlivé výhody svým členům a co si v rozporu s posláním odborů nárokují, jsme vysvětlovali v článku Tajné odbory: vstoupit do nich, nebo ne?

Jestliže u zaměstnavatele působí více zástupců zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen plnit informační povinnosti dle zákoníku práce vůči všem zástupcům zaměstnanců (takže třeba všem odborovým organizacím, ať velkým, nebo i těm nejmenším třeba jen o 3 zaměstnancích působících u zaměstnavatele). Leda by se zástupci zaměstnanců dohodli mezi sebou a zaměstnavatelem o jiném způsobu součinnosti. Například že zaměstnavatel bude jednat s největší odborovou organizací, která pak předá informace těm ostatním.

Ochrana zaměstnanců, kteří se bijí i za ostatní a mnohdy zaměstnavateli znepříjemňují život

Podle § 276 odst. 2 ZP nesmějí být zástupci zaměstnanců pro výkon své činnosti znevýhodněni nebo zvýhodněni ve svých právech ani diskriminováni. Je to trošku proklamativní, ale ne zase až tak docela.

V případném sporu zaměstnance se zaměstnavatelem by soud k jeho diskriminaci asi přihlédl. Významná je pak ochrana odborových funkcionářů, které jsme se věnovali podrobně v samostatných článcích.

skoleni_7_4

V těchto článcích pak najdete odkazy na starší články, které se týkají otázek, jaký vliv mají nebo nemají odbory na propuštění řadového zaměstnance. Jak se podílí na procesu propuštění zaměstnance pro neomluvené absence atp.

Některé informace, které se dozvědí zástupci zaměstnanců, mohou být důvěrné, jejich uvedení ve všeobecnou známost by tak mohlo poškodit zaměstnavatele. Jde o specifické otázky řešené § 276 odst. 3, 4 a 5 ZP.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).