Hlavní navigace

Tajné odbory: vstoupit do nich, nebo ne?

24. 3. 2020
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Tajné odbory pijí krev zaměstnavatelům, když se od nich snaží získat peníze a různé další materiální výhody. Zaměstnancům zase někdy nabízejí ochranu před propuštěním. Jaké to má výhody a jaká rizika?

Pro mnohé firmy a jejich šéfy, tedy zaměstnavatele, jímž komplikují život, což se pak dá pochopit, ale stále i pro mnohé zaměstnance, jejichž zájmy hájí, je slovo odbory sprostým slovem. A tak bychom mohli parafrázovat výrok z jednoho již klasického českého filmu: „Rozmohl se nám tady takový nešvar.“ A tím jsou anonymní odbory nebo tajné odbory. Setkal jsem se i s označením létající odbory, diskrétní odbory. Oč jde?

Anonymní odborové organizace se vůči zaměstnavatelům formálně prezentují jako zástupci zaměstnanců, fakticky však svoji činnost odmítají vykonávat přímo u zaměstnavatele, jak je obvyklé, s odůvodněním, že jsou anonymní, a tudíž by naplňování informační, konzultační a dalších povinností vůči zaměstnancům na pracovištích zaměstnavatele anonymitu jejich členů údajně narušilo.

Využívají § 316 písm. e) ZP, podle něhož zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a pracovněprávním vztahem, kdy zaměstnavatel nesmí mj. vyžadovat informace zejména o členství zaměstnance v odborové organizaci. Možná je to ochrana zaměstnance přepjatá, protože (podle § 16 odst. 2 ZP) je zakázána jakákoliv diskriminace, zejména pak diskriminace z důvodu členství a činnosti v odborových organizacích, možná není, ale je tomu tak, taková ochrana je uzákoněna. 

Od zaměstnavatele chtějí výhody

Ony anonymní odbory jsou zaměstnavatelům trnem v oku, protože se snaží od něj získat na svou činnost především peníze. Ve skutečnosti jim mnohdy ani tolik nejde o odborovou činnost, tu v podstatě téměř nevykonávají, ale o získání finančních prostředků, o materiální výhody, o zisk. Využívají § 277 ZP, podle něhož je totiž zaměstnavatel povinen na svůj náklad vytvořit zástupcům zaměstnanců, tedy i odborům, podmínky pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady.

Anonymní odbory si pak nárokují mnohem více, než je obvyklé nebo potřebné, a zaměstnavatelům fakturují nejrůznější peněžité částky za náklady spojené s výkonem odborové činnosti. Nechceme v tomto článku řešit, co všechno musí zaměstnavatel odborům poskytnout, a co naopak už nemusí.

Většinou se uvádí, že zaměstnavatel by měl poskytnout odborům místnost nebo místnosti k provádění schůzové činnosti (alespoň v podobě možnosti dočasného propůjčení místnosti, byť třeba jenom závodní jídelny), ve které by měly být k dispozici židle, aby se účastníci rokování mohli posadit; nástěnku; uzamykatelné schránky pro účely doručování písemností v sídle zaměstnavatele, uzamykatelné skříně pro účely bezpečného uschovávání listin (jestliže to odbory požadují); přístup k počítači, internetu, tiskárně a skeneru, to vše na náklady zaměstnavatele. Je to jakési minimum, které se uznává (tento okruh výhod uvádí např. stanovisko asociace českých advokátů specializujících se na pracovní právo, navíc ještě k základnímu minimu počítají přístup k pevné telefonní lince).

Brání propouštění svých členů jejich účelovým ustavením za funkcionáře

My si však chceme posvítit na jiný problém. Anonymní odbory zaměstnavateli zásadně nesdělují informace o členech svých orgánů, aby si zaměstnavatel při rozvazování pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením nebyl nikdy jistý, zda propouští člena výboru odborové organizace, či nikoliv. Jak už jsme několikrát upozornili, odborářští funkcionáři jsou chráněni před rozvázáním pracovního poměru. Zaměstnavatel je nemůže propustit „jen tak“ ve standardní proceduře jako jiné zaměstnance, potřebuje k tomu součinnost odborů.

Jde-li totiž o člena orgánu (zpravidla výboru) odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, pak podle § 61 odst. 2 ZP v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Za předchozí souhlas se přitom považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy o něj byla zaměstnavatelem požádána. Jestliže odborová organizace odmítla udělit souhlas s rozvázáním pracovního poměru, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu (podle § 61 odst. 4 ZP4) neplatné. 

Pokud jsou však ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru splněny a soud ve sporu podle § 72 zákoníku shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné. Nelze tedy říci, že funkcionář odborů – člen výboru je nepropustitelný, ale jeho propuštění se může zaměstnavateli značně zkomplikovat – již samotným vedením sporu o jeho neplatnost, a tím spíše, pokud v něm zaměstnavatel nebude úspěšný, pokud jej prohraje. Takže i hodně nevyplatit se může zaměstnavateli takové propouštění. Pak totiž bude muset zaměstnance podle pravidel zakotvených v § 69 ZP odškodnit.

Členství v odborech lze utajit, ale funkcionaření má být zaměstnavateli známo

Jelikož zaměstnavateli nepřísluší znát, kdo z jeho zaměstnanců je členem odborů, a protože anonymní odbory fakticky odborovou činnost nevykonávají, tak mnohdy ani, až na výjimky, jak už jsme předeslali, nesdělují zaměstnavateli jména svých funkcionářů – členů výboru, tedy těch, kdo jsou oprávněni za odbory u zaměstnavatele jednat. Naopak jejich stanovy a rychlá reakce umožňují promptně zaměstnance do výboru dosadit. A to právě toho zaměstnance, který má dostat nebo již dostal výpověď či s ním byl okamžitě zrušen pracovní poměr. Na to vás mohou nalákat – že vás udělají operativně funkcionářem, abyste byli chráněni před propuštěním. Anonymní odborové organizace tak zneužívají ochranu odborářských funkcionářů (podle § 61 odst. 2 a 4 ZP). Proto vám mohou při vstupu slíbit, že vás do výboru ihned dosadí (zvolí, jmenují, kooptují) v situaci, kdy vám zahrozí výpověď.

Zaměstnavatel nemusí pátrat, kdo je členem výboru odborové organizace

Jenže Nejvyšší soud ČR již v rozsudku (spis. zn. 21 Cdo 641/2018), ze dne 27. 8. 2019, o kterém jsme psali v tomto článku, vyložil, že není na zaměstnavateli, aby pátral, zda u něj odborová organizace působí, a skutečnosti o jejím působení investigativně zjišťoval. Nejvyšší soud vyložil, že je povinností odborové organizace prokázat zaměstnavateli, že u zaměstnavatele působí, resp. má právo působit (zejména jde o to, že podle § 286 odst. 3 ZP minimálně 3 její členové-zaměstnanci-odboráři musejí být u zaměstnavatele zaměstnáni v pracovním poměru).

Nejvyšší soud řekl, že „zákonná úprava tímto způsobem sleduje odstranění právní nejistoty v otázce působení odborové organizace u zaměstnavatele tak, aby nedocházelo k situacím, kdy se zaměstnavatel až následně dozví o tom, že u něj odborová organizace působí, a kdy jen z tohoto důvodu vůči ní neplnil dané povinnosti (např. nerespektoval zvýšenou ochranu odborových funkcionářů podle 61 odst. 2 a 4 ZP)“. Zaměstnavatel proto musí mít, a odborová organizace se musí postarat o to, aby zaměstnavatel měl, aktuální informace sice ne o všech jejích členech, ale o členech jejího výboru (orgánu, který jedná se zaměstnavatelem ve smyslu § 286 odst. 2 ZP), tedy o odborářských funkcionářích, aby tak měl nejenom povinnost, ale i možnost, odborovou organizaci v těchto případech požádat o její souhlas s rozvázáním pracovního poměru, pokud propouští právě jejího funkcionáře.

Kdo nevyjednává se zaměstnavatelem, nepotřebuje zvýšenou ochranu

Smyslem 61 odst. 2 a 4 ZP) je chránit ty, kteří se zaměstnavatelem třeba v zájmu lepších pracovních, mzdových podmínek zaměstnanců diskutují, polemizují, vyjednávají a bojují, a proto jsou jako mnohdy ne příliš oblíbení, ba nepohodlní, ve složitější pozici než jiní řadoví zaměstnanci, nikoliv chránit někoho, o němž ani zaměstnavatel neví, že je členem odborů, natož že je dokonce odborářským funkcionářem. Nehledě na to, že takový člověk ani žádnou zvýšenou ochranu nepotřebuje, protože se nikdy v rámci odborové činnosti, třeba kolektivního vyjednávání, do střetu se zaměstnavatelem nedostal.

Mám tedy za to, že pokud by zaměstnavatel propustil zaměstnance, o němž nevěděl a objektivně vědět ani nemohl, protože mu zaměstnanec sám nebo odborová organizace předem neoznámili, že je členem výboru odborové organizace, propuštění bude platné, i když zaměstnavatel odbory o souhlas s výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru nepožádá. (Zaměstnanec by musel prokázat, že zaměstnavatele informovali on nebo odbory, že je členem jejich výboru.)

O těhotenství žena vědět nemusí, o funkcionaření v odborech funkcionář vědět musí 

Zřejmě by se uplatnila ochrana (dle § 61 odst. 2 a 4 zákoníku práce), jestliže by zaměstnanec při předání výpovědi, popř. okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavateli sdělil, že je členem výboru (zaměstnavatel by pak výpověď vůbec nepředal nebo ji vzal (ve smyslu § 50 odst. 5 ZP) zpět a výpověď podal znovu, pakliže by získal souhlas odborové organizace, nebo i bez jejího souhlasu s přihlédnutím k § 61 odst. 4 část věty za středníkem ZP, ale nikoliv, pokud by mu to sdělil až dodatečně (právě proto, že by ho anonymní odbory ustavily do funkce a předstíraly, že byl členem výboru již v době doručení výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru)).

účto-aktuálně-tip-do-článku

Ochrana odborářských funkcionářů má jinou povahu než třeba ochrana těhotné ženy před výpovědí (jde o zákaz výpovědi dle § 53 odst. 1 písm. d). Zaměstnankyně v době, kdy je těhotná, nesmí dostat výpověď z určitých výpovědních důvodů. Pokud ji dostane, je neplatná, a to i v situaci, kdy zaměstnavatel nevěděl, že je zaměstnankyně těhotná, resp. to nevěděla ani ona sama, rozhoduje potvrzení lékaře, který určí datum počátku těhotenství (početí), a jeho prostřednictvím může těhotná žena zneplatnit i již uplatněnou výpověď, kterou dostala, tedy zpětně, ačkoliv sama ještě tehdy nerozpoznala, že je těhotná.

Naproti tomu, pokud zaměstnavatel jména členů výboru odborové organizace nezná a nemůže je event. ani implicitně dovodit ze souvisejících okolností (kupř. že určitá osoba se zaměstnavatelem dlouhodobě jedná jménem odborové organizace) – byť se domnívám, že funkcionář by měl zaměstnavateli doložit právo jednat se zaměstnavatelem jménem odborové organizace (např. zápisem o svém zvolení do příslušného orgánu), stejně jako má povinnost doložit právo působit u zaměstnavatele a jednat s ním sama odborová organizace (dle § 286 odst. 3 ve spojení s odst. 4 ZP) – nepožívají tito členové odborů ochrany před rozvázáním pracovního poměru (podle § 61 odst. 2 a 4 ZP).

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).