Myslím si, že je potřeba, aby mezi minimální mzdou a státními sociálními dávkami byl výrazný rozdíl, aby občané poctivě chodící do práce na tom byli podstatně lépe než ti, kteří se spoléhají pouze na stát.
Evropská unie
V roce 2003 byla měsíční minimální mzda ve třech členských zemích Evropské unie (Portugalsko, Řecko a Španělsko) mezi 416 euro a 605 euro. V ostatních šesti původních členských zemích (Irsko, Velká Británie, Francie, Belgie, Nizozemí a Lucembursko) činila více než 1000 euro za měsíc. Z nových členských zemích je minimální mzda nejvyšší na Maltě (535 euro).
V Evropské unii je výše měsíční minimální mzdy rozdílná. Nejvyšší je v Lucembursku (1369 euro) a nejnižší naopak v Litvě (116 euro).
Ve všech státech je minimální mzda vyjádřená v eurech, přepočet byl proveden podle směnného kursu. Zákonem je v jednotlivých zemích, kde neplatí euro, stanovena takto: v Česku 6200 CZK (pro rok 2004 již 6700 CZK), v Estonsku 2160 EEK, Maďarsku 50 000 HUF, v Litvě 430 LT, v Lotyšsku 70 LVL, na Maltě 222,46 MTL, v Polsku 800 PLN, ve Slovinsku 103 643 SIT a na Slovensku 4920 SKK.
Ostatní země
Ještě nižší minimální mzda než v Litvě je v Bulharsku (56 euro) a v Rumunsku (73 euro). Například v Turecku však činí 189 euro a v USA dokonce 877 euro. Ve Spojených státech se minimální mzda příliš často nezvyšuje, její současná hodnota platí od roku 1997.
Jak vidíme, je minimální mzda v USA oproti nejvyspělejším zemím Evropské unie nízká. Podnikatelé mohou za nekvalifikované pomocné práce platit málo, občanům se ale vyplatí pracovat i za nižší mzdu. Peněžní prostředky poskytované pro případ nezaměstnanosti jsou v Americe opravdu velmi nízké.
Protože ve výše uvedených zemích neplatí euro, je opět minimální mzda přepočtena dle směnného kursu. Zákonem je v těchto zemích minimální mzda stanovena takto: v Bulharsku 110 BGN, v Rumunsku 2 500 000 ROL, v Turecku 306 000 000 TRL měsíčně a v USA 5,15 USD na hodinu.
Kde pracuje za minimální mzdu nejvíce lidí?
Více jak dvě třetiny lidí pobírajících minimální mzdu jsou ženy. Minimální mzdu pobírají občané s nízkou kvalifikací vykonávající většinou pomocné práce v průmyslu, zemědělství či hotelnictví.
Nejvíce lidí za minimální mzdu pracuje v Lucembursku (15,5 %) a Francii (13,9 %). Naopak ve Velké Británii pobírá minimální mzdu pouze 1,0 % pracujících, v Nizozemí 2,1 %, v Irsku 2,2 %, v Portugalsku 4,0 % a ve Španělsku 1,3 %. Ve Spojených státech amerických potom 1,5 %.
Zavedení minimální mzdy
Velice zajímavá je skutečnost, že první stát z výše uvedených, ve kterém byla zavedena minimální mzda, je Turecko (v roce 1936). Těsně za ním se umístily Spojené státy (1938).
Z členských zemí Evropské unie (EU15) bylo první Nizozemí (1969). Následovala Francie (1970), Lucembursko (1973), Portugalsko (1974), Belgie (1975), Španělsko (1980), Řecko (1991), Velká Británie (1999) a Irsko (2000).
Z nových členských zemí byla první Malta (1974). Následovalo Maďarsko (1988), Česko, Slovensko, Estonsko, Litva, Lotyšsko (1991), Slovinsko (1995) a Polsko (2003).
Stát | Minimální měsíční mzda |
---|---|
Lucembursko | 1369 |
Nizozemí | 1249 |
Belgie | 1163 |
Francie | 1154 |
Velká Británie | 1105 |
Irsko | 1073 |
Řecko | 605 |
Malta | 535 |
Španělsko | 526 |
Slovinsko | 451 |
Portugalsko | 416 |
Maďarsko | 212 |
Polsko | 201 |
Česko | 199 |
Estonsko | 138 |
Lotyšsko | 125 |
Slovensko | 118 |
Litva | 116 |
Údaje Dánska, Finska, Švédska, Německa, Rakouska, Itálie a Kypru nebyly k dispozici.
Pramen: Eurostat, Statistik kurz gefasst, Bevolkerung und soziale Bedingungen, Thema 3–10/2003