Hlavní navigace

Na levnou ropu, plyn a elektřinu zapomeňte, potřebujeme vše

4. 6. 2008
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ceny pohonných hmot atakují magické hranice nejen na území České republiky, ale celé kontinentální Evropy. K tomu se máme připravit i na zdražení zemního plynu. Kdo čeká spásu, načeká se. Moc možností, jak levně získat další energie nemáme.

Zvyšující se ceny pohonných hmot a energií ukazují na závislost lidstva na energiích. Vždyť dnes vypnutý počítač často znamená nemožnost zajistit požadovanou službu, kterou alternativně, tj. ručně, poskytnout nelze. Evropa je na tom špatně. Přestože to politici neradi přiznávají, stále větší roli má stále rozvíjející se Rusko. To vlastně stále hledá samo sebe a svými mocenskými výstupy nenápadně, ale silně ukazuje, že bez Ruska se svět neobejde. A hlavně ne Evropa.

Tvrdí ruští obchodníci

Zvláště obyvatelé západočeského kraje si velmi dobře všímají, že ruština není mrtvým jazykem. A není to tak dávno, co síť čerpacích stanic ConocoJetPhillips koupila ruská společnost Lukoil. Evropa je na Rusku energeticky závislá, přestože to nerada přiznává. Politicko-obchodní vydírání Ukrajiny a Gruzie, kdy Rusko záměrně jednostranně zvýšilo ceny dodávaných energií, Evropa pozorovala s neklidem, přestože okamžitě přišla ujišťování politiků, že případné přerušení dodávek zemního plynu jsou schopny pokrýt norské dodávky.

Stávající životní standard i vyspělé technologie potřebují energie

Jestliže si máme nadále udržet své stávající životní standardy a nadále se má rozvíjet evropská ekonomika, včetně té naší české, energie potřebujeme. Bez ropy, zemního plynu a elektrické energie budovat vyspělost nelze a tyto energie náš život provázejí možná více, než bychom sami chtěli. Problém nastane, když se energií nedostává anebo jejich cena stoupne.

Ropná a plynová naleziště se dají na území kontinentální Evropy spočítat na prstech, proto nezbývá, než potřebné dodávky pro „spokojené“ Evropany dodávat z dalších zemí. Naštěstí si umíme vyrobit elektrickou energii, jenže i zde vzniká problém: z čeho elektřinu levně vyrobit?

Slunce svítí zadarmo, ale uran je lepší

Levná elektrická energie z čistých zdrojů v podobě Slunce, vodních elektráren a větrných elektráren je sympatická, ale na spotřebu Evropy nestačí. Přestože dnes vznikají nové projekty, které staví na zelené louce solární elektrárny (jen v České republice budou hned tři), jde spíše o spekulativní investice, než dobrý generátor zisku. Neobejdou se ani bez masivních dotací a už vůbec neřeší potřebu výroby elektrické energie v globálním měřítku.

Pak zde máme uhlí jako zdroj pro elektrárny. A zase narazíme na problém v podobě ekologie. Spalováním uhlí dochází k pozvolné devastaci přírody nehledě na to, že regulatorní orgány vyžaduji platit desátky v podobě emisních povolenek.

Vodní elektrárny jsou na tom podobně jako jejich sluneční sestry. Lokálně jsou zajímavé pro partu fandů a nadšenců, ovšem ve velkém měřítku mnoho nepřinesou.

A pak zde máme jádro. Odpůrci jaderných elektráren varují před vysokým rizikem z možnosti nehod, poukazují na problémy skladování vyhořelého paliva, na „jaderné“ vlaky se dokonce konají protiakce a zátarasy a v poslední době zde přibývá i nový fenomén v podobě obav z možných teroristických útoků na tyto nové energetické cíle. Vybuchlá elektrárna na uhlí způsobí jiné škody než elektrárna s atomem. Politici o jaderných elektrárnách neradi mluví, protože jim to odebírá volební body. Ale moc jiných alternativ nemáme. Ne, pokud má ekonomika dále růst a život Evropanů být v rozumném blahobytu. Paradoxem je, že současné vysoké ceny energií mají za následek, že stavby paroplynových elektráren začínají být rentabilními. Kruh se uzavírá, zájem o plyn znamená další tlak na vyšší ceny a zvětšující se závislost na ruských dodavatelích. Přesněji, na jednom ruském dodavateli. Zvyšující se spotřeba elektrické energie zase nutí státy, které elektrickou energii vyrábějí z ropy, k větší spotřebě ropy a opět se zvyšuje tlak na ceny. Téměř čtyřicetikorunové ceny benzínu a nafty jsou jen nepatrným důsledkem, který se promítne do spotřeby všech. Potraviny se přece převážejí automobily, podobně jako další komodity a výrobky.

dan_z_prijmu

Snížení spotřební daně není řešením

Vysoké ceny pohonných hmot vyburcovaly některé politiky k populistickým reakcím. Ve Francii začínají bojovat pro plošné snížené spotřební daně v celé Evropské unii, v České republice se polemizuje o lokálním snížení. Jenže na tomto snížení by stát těžce prodělal. To není myšleno zle. Jak už to bývá, snížení spotřební daně by se na konečné ceně pohonných hmot projevilo jen kosmeticky a vždy by se našly důvody, které přes nižší daň cenu nesnížily. Navíc by skončil smysl samotného zavedení spotřební daně, který má zdůraznit, že konkrétní výrobek či komodita je v něčem vzácná a její spotřeba by se vyšší cenou měla omezit. Příkladem je alkohol s ohledem na zdraví obyvatel nebo zmiňované pohonné hmoty s ohledem na ekologii.

Můžeme nadále stávkovat proti výstavbám jaderných elektráren nebo se podepisovat pod petice za nižší daně. Nic to nejspíše nezmění na tom, že levným energiím můžeme dát už nyní sbohem.

Jak se můžeme bránit vysokým cenám energií?

  • Nijak.
    39 %
  • Menší spotřebou.
    51 %
  • Tlakem na politiky a peticemi.
    4 %
  • Kupováním akcií energetických firem a komodit.
    5 %
  • Nevím.
    1 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).