Uchazeči o zaměstnání, kteří odmítnou práci zprostředkovanou úřadem práce s poukazem na to, že nemohou dojíždět, protože se musejí starat o svého zvířecího miláčka, nemají nárok na hmotné zabezpečení od státu.
S konečnou platností tak rozhodl v poněkud kuriózním případu Ústavní soud svým usnesením spis. zn. I.ÚS 2608/11 ze dne 30. 7. 2013, kterým odmítl ústavní stížnost proti předchozím verdiktům obecných soudů. Případ přitom řešily postupně správní orgány (krajská pobočka Úřadu práce v Olomouci, pražské Ministerstvo práce a sociálních věcí) i soudy (Městský soud v Praze a Nejvyšší správní soud v Brně)
Stát vs. majitelka psa
Stěžovatelka – paní, které byla odepřena podpora v nezaměstnanosti – se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). To zamítlo její odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce v Prostějově, jímž byla vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce.
Městský soud v Praze stěžovatelce vyhověl a rozhodnutí MPSV zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Proti tomuto rozsudku podalo ministerstvo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který zrušil rozsudek Městského soudu v Praze a pro další rozhodování zavázal Městský soud v Praze svým právním názorem.
Městský soud v Praze pak při jeho respektování ve věci rozhodl rozsudkem, který stěžovatelka napadla ústavní stížností. Žena se tedy nevzdala a věc skončila až u Ústavního soudu.
Uchazečka odmítla dojíždění i ubytovnu. Proč?
Stěžovatelka jako uchazečka o zaměstnání převzala od úřadu práce doporučenku na místo pomocné dělnice v průmyslu. Stěžovatelka po výběrovém řízení předložila úřadu práce doporučenku, ve které zástupce zaměstnavatele uvedl, že stěžovatelka nebyla přijata do zaměstnání z důvodu péče o domácí zvířata.
Na základě tohoto sdělení zahájil úřad práce řízení ve věci vyřazení stěžovatelky z evidence uchazečů o zaměstnání. Z listiny nazvané „záznam z výběrového řízení“ zaměstnanci úřadu práce, kteří se spolu se stěžovatelkou výběrového řízení zúčastnili, uvedli, že stěžovatelka na otázku zaměstnavatele, zda má o místo zájem, sdělila, že má špatnou dopravní dostupnost do zaměstnání.
Zaměstnavatel jí vzápětí nabídl ubytování na ubytovně. Stěžovatelka uvedla, že o ubytování nemá zájem, protože pečuje o domácí zvíře – psa. Na základě těchto skutečností úřad práce stěžovatelku vyřadil z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí odvolání stěžovatelky zamítlo a toto rozhodnutí potvrdilo. Čtěte také: Podpora v nezaměstnanosti 2013: Propuštění s vyššími příjmy si polepší
Jednu dobu to vypadalo, že chovatelka psa uspěje…
Stěžovatelky, bojující o podporu v nezaměstnanosti, se však v jednu dobu zastal soud. Ke stěžovatelkou podané žalobě Městský soud v Praze totiž dospěl k závěru, že stěžovatelce nebylo prokázáno, že by „jiným“ jednáním zmařila nástup do zaměstnání, neboť jí nebylo lze vytýkat, že zmínila i své osobní problémy a uvedla je při jednání o přijetí do zaměstnání. Podle soudu není možné osobní život oddělovat od zaměstnání. Podle názoru soudu povinností stěžovatelky bylo poskytnout péči zvířeti, které bylo v jejím vlastnictví, a proto stěžovatelce vyhověl.
Podpora v nezaměstnanosti v ČR by se měla...
Chcete podporu? Musíte plnit povinnosti
Ke kasační stížnosti MPSV ovšem Nejvyšší správní soud ČR rozhodnutí Městského soudu zrušil s tím, že s vedením v evidenci uchazečů nejsou spojena pouze práva, ale i řada povinností, které jsou uchazeči o zaměstnání povinni plnit. Je třeba respektovat, že zařazení a vedení v evidenci uchazečů není pouze formální záležitostí, ale jejím primárním účelem je zprostředkovat uchazeči vhodné zaměstnání a umožnit mu opětovně se zařadit do pracovního procesu na trhu práce.
Smysl zákona o zaměstnanosti viděl Nejvyšší správní soud v tom, že se podaří správnímu orgánu zprostředkovat zaměstnání, uchazeč jej získá a tím se naplní účel, pro který byl v evidenci úřadu veden. Jinými slovy, potřebnou součinnost je třeba chápat jako spolupráci uchazeče s úřadem práce, ochotu k této spolupráci i k dalším úkonům směřujícím ke zprostředkování zaměstnání, což znamená, že se uchazeč musí o zprostředkování zaměstnání skutečně aktivně ucházet, a to již v zaměstnavatelem vyhlášeném výběrovém řízením, které je předpokladem pro nástup do zaměstnání.
Podle Nejvyššího správního soudu musí přistoupit takové urovnání poměrů uchazeče, včetně chovu domácích zvířat, které by vůbec umožnilo vykonávat zprostředkované zaměstnání, přičemž toto přizpůsobení je plně v dispozici uchazeče a nemůže vést k tomu, aby stav spojený s péčí o domácí zvířata (psa), který by ve svém důsledku mohl vést k nepřijetí uchazeče, byl akceptován jako svého druhu závažný důvod, jehož existence by v posuzované věci vylučovala možnost zmaření nástupu do zaměstnání.
Péče o psa mohla být alespoň po přechodnou dobu zabezpečena někým z příbuzných, spolužijící osobou, sousedem, apod. S náležitou mírou invence a iniciativy by bylo možné vymyslet i řešení „nepříznivého“ dopravního spojení. (Ústavní soud dodal, že je zcela běžné dojíždět za prací 30 – 50 minut denně, a to i v lokalitách, kde je nabídka práce velmi vysoká, kupř. v Praze.) Městský soud v Praze vázán vyslovenými závěry Nejvyššího správního soudu pak, ačkoliv původně stěžovatelce vyhověl, žalobu stěžovatelky zamítl. Čtěte také: Vyhněte se snížené podpoře v nezaměstanosti
ČLÁNKY DO MAILU