Bezhotovostní platby rostou, hospodářská krize se těmto platbám úspěšně vyhýbá. Objem bezhotovostních plateb dosáhl podle zprávy World Payment Report 2013 společnosti Capgemini rekordního počtu 333 miliard transakcí. Neustálý růst bezhotovostních plateb symbolizuje naše životy v propojeném světě. Odhadovaný 8,5% růst platebních transakcí v roce 2011 znamená téměř 47 transakcí za rok na každého muže, ženu a dítě na této planetě. Na rozvíjejících se trzích poskytují mobilní platby většímu množství lidí přístup k finančním transakcím, zatímco inovace zaměřené na zákazníky pomohly v růstu předplaceným kartám a virtuální měně na rozvinutějších trzích,
říká Kevin Brown, výkonný ředitel pro oblast transakčních služeb z RBS International Banking. Bezhotovostní velmocí se stalo Finsko, které překonalo Spojené státy, má nejvíce plateb na obyvatele.
Počet plateb na obyvatele za rok v jednotlivých zemí od roku 2005 – 2011
Severské státy jsou na vedoucích místech, ve Švédsku se například v minulém roce uvažovalo, že dojde ke zrušení hotovosti. Podle dat Banky pro mezinárodní platby (BIS) mají bankovky a mince ve Švédsku jen 3% podíl v ekonomice.
Jaké regiony vedou?
Objem bezhotovostních plateb narostl průměrně celosvětově o 8,8 % za rok 2011. Zatímco v rozvinutých zemích činil růst jen 4,8 %, v regionu Asie to bylo například 22,1 %.
Zajímavé je také, že i přes vysokou nasycenost stoupá objem plateb ve Spojených státech. Největší brzdou je však západní Evropa, kde se klesající ekonomická úroveň, vinou ekonomické krize, projevila na stagnaci či jen mírném růstu bezhotovostních plateb. Čtěte více: Socialismus v Evropě vytváří ztracenou generaci.
Počet bezhotovostních plateb v roce 2007, 2010–2011 v mld.
Obrovské možnosti k růstu jsou například v Číně, která se může v dlouhodobém horizontu, vzhledem k počtu obyvatel a ekonomickému rozvoji, stát jedničkou na poli bezhotovostních transakcí. Velký prostor k růstu má ale například i Rusko.
Debetní karty vedou. Proč?
Platby prostřednictvím debetních karet stále drží neotřesitelnou pozici před elektronickými a mobilními platbami, ale i kreditními kartami. Celosvětový objem plateb prostřednictvím debetních karet narostl o 15,8 % (124 miliard transakcí), u kreditních karet došlo k růstu o 12,3 % na 57 miliard transakcí. Důvodem, proč debetní karty rostou rychleji, je podle Zdeňka Přibyla, generálního ředitele společnosti Capgemini Czech Republic, regulace Basel III, která tlačí banky k tomu, aby s klienty uzavíraly více debetních než kreditních karet.Postupně bude navyšován požadavek na výši kapitálových zdrojů ke krytí úvěrových, tržních a operačních rizik. Současných 8 % bude postupně navyšováno až na 10,5 % v roce 2019, z nichž bude 2,5 % tvořit tzv. konzervační polštář (neboli conservation buffer) pro účely kapitálové rezervy nad rámec rizik,
napsal například Zdeněk Kalabis v článku Jak BASEL III reguluje obchodní banky?
E-platby a M-platby na tom budou ještě lépe
Další možností růstu pro banky bude především segment mobilních plateb, které v roce 2014 podle odhadu porostou o 58,5 %*, u online internetových plateb by mělo dojít růstu 18,1 %. E-platby dosáhnou podle odhadů celkem 34,8 miliard transakcí, mobilní platby budou ty elektronické „dohánět“ s objemem 28,9 miliard transakcí.
Objem bezhotovostních e-plateb od roku 2010–2013 a předpověď na rok 2014 v mld.
* Odhady společnosti World Payments Report můžou mít velké odchylky. Pravděpodobnější odchylka je však směrem nahoru tj. nárůsty budou ještě vyšší.
Podle Přibyla je důvodem především to, že elektronické a mobilní platby jsou regulované, banky tak zde investují mnohem více peněz. Česká republika si rozhodně špatně nevede, je podle Přibyla středoevropským lídrem, online platby zde narostly podle jeho odhadů o desítky procent. Důvodem je nejspíše také to, že lidé ztratili ostych při placení s kreditními kartami na internetu. Implementace platebních bran do internetových obchodů je také výrazně jednoduší a levnější. Čtěte více: Jak se vyznat v platebních metodách?
Akcie vydavatelů karet jsou „in“
Není tedy divu, že ze současného vývoje těží především vydavatelé platebních karet, jejich akcie jsou na burzách předražené (vyjádřeno ukazatel P/E) , investoři se tak nejspíše domnívají, že se jedná o dobrou a dlouhodobou investici.
Španělské regulace škodit nebudou. Banky se ale musí změnit
Unijní úřednicí chtějí zastropovat mezibankovní poplatky, které platí banka obchodníka, a to za každou karetní transakci bance, která kartu vydala. Podle Bruselu to povede k poklesu nákladů obchodníkům, což také promítnou do svých cen. Čtěte více: Další regulace z EU nám má šetřit kapsu. Možná si nakonec spíš připlatíme
Podle Přibyla však tato regulace nebude mít kritický dopad na rozvoj a inovaci v segmentu platebních karet. Banky by podle něj měly hledat nové možnosti spolupráce. Jako příklad uvádí energetickou společnost ČEZ: Představte si, že by banka nabídla možnost, že by na elektronické faktuře bylo možné elektřinu zaplatit platebním tlačítkem,
uvedl. Banka by mohla také spolupracovat i se samotnými obchody, kdy by banka pomocí slevových akcí přilákala do daného obchodu zákazníka. Pokles zisků z plateb kartou by si tak mohly banky kompenzovat právě prostřednictvím těchto partnerství.
ČLÁNKY DO MAILU