Hlavní navigace

Bouřka zničila věci ubytovaným v autokempu. Provozovateli se ale platit škodu nechce

14. 7. 2011
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Odpovídá provozovatel autokempu za škodu, když vám na karavan spadne při bouřce strom? Přečtěte si, jak rozhodovaly soudy.

Bouřku nebo počasí žalovat nemůžete, a tak klienti autokempu zažalovali o náhradu škody jeho provozovatele. K otázkám odpovědnosti provozovatele autokempu za škodu se vyjádřil Nejvyšší soud ČR, k němuž se spor o náhradu škody vzniklé za bouřky dostal, ve svém rozsudku spis. zn. 25 Cdo 1117/2008, ze dne 25. 2. 2011.

Skutková zjištění aneb Jak to bylo

Žalovaný je v daném sporném případě provozovatelem autokempu, jehož pozemky spolu s veškerým zařízením má pronajaté od tamní šumavské obce. Žalobci se dne 12. 8. 2004 v kempu ubytovali a své uzavřené obytné vozidlo typu karavan VW Westfalia umístili podle svého výběru v neoploceném areálu kempu u elektrické přípojky. Vozidlo bylo v noci na 13. 8. 2004 poškozeno částí kmenu olše spadlé v důsledku náporu větru při bouři, a žalobcům tak vznikla škoda ve výši žalobou uplatněné částky 109 010 Kč.  Čtěte také: Ručí zaměstnavatel za pracovníkův kabát na věšáku?

Jak rozhodovaly soudy

Soud prvního stupně, na nějž se žalobci obrátili se svou žalobou, neshledal jejich nárok na náhradu škody důvodným. K odvolání, které žalobci podali proti rozsudku soudu prvního stupně, odvolací soud tento rozsudek potvrdil. Proti tomuto rozsudku podali žalobci dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.

Nejvyšší soud ČR v odůvodnění svého rozsudku uvedl zejména následující.

Porušení povinnosti předcházet škodám?

Za situace, kdy byla v řízení před soudy nižších stupňů zjištěna odpovídající péče žalovaného (pronajímatele areálu) o porosty, které mohly svým pádem ohrozit hodnoty nacházející se v prostoru jím provozovaného autokempu, není možné mu vytýkat zanedbání náležité péče a dohledu nad majetkem, který spravoval.

Jeho prevenční povinnost totiž nelze vykládat jako jakousi absolutní povinnost počínat si tak, aby v každém okamžiku vyloučil možnost pádu stromu v nepříznivém počasí. Takový požadavek by se rovnal objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou stavem porostů, kterou však z povinnosti tzv. generální prevence dovodit nelze. Byl proto správný závěr odvolacího soudu, že s ohledem na opatření učiněná žalovaným nelze za zanedbání jeho prevenční povinnosti považovat okolnost, že neprováděl kontrolu stavu porostů, jejichž nebyl vlastníkem, prostřednictvím hloubkových kvalifikovaných metod. Čtěte také: Platit škodu musíte i za zvíře, které není vaše   

Soudy zvažovaly odpovědnost žalovaného i podle jiných typů odpovědnosti dle občanského zákoníku.

Odpovědnost za vnesené věci?

Provozování autokempu jako prostoru pro umístění vlastního stanu či karavanu zákazníka za účelem přenocování lze zpravidla považovat za činnost, s níž je obvykle spojeno i odkládání věcí v prostoru tábořiště. Vzhledem k tomu, že k samotnému ubytování sloužila vlastní vozidla zákazníků, nelze tato pojízdná ubytovací zařízení považovat za věci vnesené do prostor sloužících k ubytování za situace, kdy nebylo prokázáno, že se provozovatel autokempu za poskytnutou úplatu zavázal v kempu umístěné vozidlo střežit. Nelze jej považovat ani za provozovatele garáže či jiného obdobného podniku, s nímž by byla spojena jeho objektivní odpovědnost za škodu. Čtěte více: Ručí podnikatel za věci odložené v provozovně?

Odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností?

Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností. Škoda je způsobena provozní činností, je-li způsobena:

  • činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při činnosti,
  • fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí,
  • oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobena jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti.

Odpovědnosti za škodu se ten, kdo ji způsobil, zprostí, jen prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozeného. Zákon definici provozní činnosti nepodává a její obsah je proto vykládán jako činnost související s předmětem činnosti (zpravidla podnikatelské, obchodní), kterou fyzická nebo právnická osoba vyvíjí ve formě tzv. provozu, tedy zpravidla opakovaně za použití určitých organizačních opatření, někdy s využitím různých technologií či postupů, včetně věcí, jimiž je místo činnosti (provozovna) vybaveno.

Na rozdíl od škodlivých vlivů na okolí podle ust. § 420a odst. 1 písm. b) občanského zákoníku nemusí jít u provozní činnosti podle písm. a) o věci či technologie potenciálně nebezpečné, které pro svůj charakter a možnost selhání při jejich ovládání představují zdroj nebezpečí pro okolí.

Proto lze za provozní činnost považovat i provozování autokempu, jestliže je pravidelnou výdělečnou činností, která je spojena s nabízením a organizací různých druhů služeb (ubytování, parkování vozidel, napájení obytných vozů energií, apod.) v areálu k tomu vyhrazeného tábořiště, a to za pomoci zařízení a věcí, které jsou jeho součástí. Čtěte také: Za všechny škody a chyby platit nemusíte, přestože za ně odpovídáte

Zákon neomezuje okruh věcí, s jejichž použitím je tento typ odpovědnosti spojen, proto je k nim třeba řadit jakékoliv zařízení či vybavení provozovny, v níž se v rámci provozní činnosti poskytují služby. Nemusí jít o věci, které poskytovatel aktivně využívá, použití věci při provozní činnosti však musí vyplývat z toho, že je věc do procesu poskytování služby určitým způsobem zapojena.

V posuzovaném případě vznikla škoda pádem stromu na vozidlo zaparkované žalobci v areálu autokempu, který provozoval žalovaný. Není pochyb o tom, že předmětný strom byl součástí pozemku, který si žalovaný za účelem provozování autokempu pronajímal, tvořil tedy součást areálu a představoval (vedle řady jiných zařízení a věcí) vybavení autokempu, v němž žalovaný poskytoval nabízené služby.

skoleni_15_4

Zkoušeli jste někdy u provozovatele uplatnit nárok na náhradu škody?

  • Ano, úspěšně.
    8 %
  • Ano, ale bez úspěchu.
    12 %
  • Ne, naštěstí se mi nikdy nic neztratilo.
    61 %
  • Nevzpomínám si.
    19 %

Proto je třeba i takový strom považovat za věc sloužící k provozování předmětného autokempu, tedy za věc použitou při této provozní činnosti ve smyslu ust. § 420a odst. 1 písm. a) občanského zákoníku. Jestliže škoda na vozidle byla způsobena pádem stromu při poryvu větru, nešlo sice o důsledek provozní činnost samotné, avšak protože škoda byla vyvolána věcí použitou při provozní činnosti, pak bez ohledu na to, jak k ní konkrétně došlo, je naplněna podmínka zvlášť kvalifikované události jakožto podmínky odpovědnosti podle ust. § 420a odst. 1 písm. a) občanského zákoníku. Okolnost, že škodu vyvolávajícím činitelem mohl být silný vítr, má význam (jen) z hlediska aplikace ust. § 420a odst. 3 občanského zákoníku, které obsahuje tzv. liberační důvody umožňující zproštění odpovědnosti.

Nejvyšší soud ČR proto rozsudek soudu prvního stupně i soudu odvolacího soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, čímž dal poškozeným znovu šanci na odškodnění.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).