Ručí podnikatel za odložené věci v provozovně?

Podívejme se, jak ve sporných případech rozhodovaly soudy:

Z rozhodnutí Okresního soudu v Mostě ze dne 6. 2. 1981, č. j. 11 C 1637/80 (jde o stále použitelný závěr):

Jestliže občan nemá objektivní možnost odložit věci na místě určeném k odkládání věcí (např. proto, že věšáky na šaty, které jsou určeny k odkládání věcí, jsou zcela přeplněné), odpovídá organizace i za škodu na věcech odložených na místě, kam se v takovém případě obvykle odkládají.

Z rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 6. 1980, č. j. 10 Co 187/80 (jde o stále použitelný závěr):

Jestliže organizace vyzvala návštěvníky, aby peníze a cenné věci uschovali v pokladně, určila tím… místo pro odkládání těchto věcí.

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 12. 1976, č. j. 2 Cz 42/76 (jde o stále použitelný závěr):

Věcmi, jejichž odkládání je zpravidla spojeno s provozováním nějaké činnosti, jsou míněny věci, které je nutno v této souvislosti odkládat; z těchto věcí nejsou jmenovitě vylučovány žádné určité věci nebo druhy věcí.

Odložení věci na místě obvyklém je možné jen tehdy, když ten, kdo činnost provozuje, neurčil místo k odkládání věcí.

Nedostatek technického a prostorového vybavení provozovny, v níž se provozuje činnost, s jejímž provozováním je zpravidla spojeno odkládání věcí, nezbavuje provozovatele odpovědnosti za škodu na odložených věcech.

Znovu se podívejme, jak ve své rozhodovací praxi postupují soudy:

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 1963, č. j. 6 Cz 35/1963 (jde o stále použitelné stanovisko):

Provozovatel podniku, jehož provoz s sebou přináší pravidelné odkládání svršků, nemůže svoji odpovědnost ani vyloučit ani změnit vyhláškou vyvěšenou v provozovně.

… občanský zákoník však dává provozovateli právo, aby pro svršky vyhradil určité místo, a zprošťuje ho tak odpovědnosti za ztrátu věcí odložených hostem jinam. Má-li provozovna několik místností, např. čekárnu a vlastní provozní místnosti, a vyžaduje-li to provoz podniku a povaha služeb, aby se host zdržoval postupně ve více místnostech, odpovídá podmínkám této odpovědnosti, když provozovatel vyhradí návštěvníkům místo na odkládání svršků tak, že požaduje, aby návštěvník odložil vždy své věci v té místnosti, v níž se podle povahy služeb právě zdržuje, a že tedy je povinen si je brát vždy s sebou. K účinnosti tohoto opatření je ovšem třeba, vzhledem k tomu, že jde o jednostranné prohlášení, nejen vývěsky, ale také toho, aby se zákazník o něm skutečně dověděl.

Z judikatury:

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 12. 1983, č. j. 1 Cz 70/82 (jde o stále použitelný závěr):

K uplatnění práva na náhradu škody na odložených věcech postačí, je-li tento nárok uplatněn např. u vedoucího provozovny nebo u pracovníka této provozovny, pokud ten, kdo nárok uplatňuje, nemohl vědět, že k přijetí uplatnění takového nároku byl organizací určen někdo jiný.