Měli by si opilci, kteří strávili noc na záchytce, pobyt platit? Podívejme se, jak ve sporu o platbu za pobyt a ošetření na záchytce argumentovaly soudy.
Jistý člověk skončil na pražské Protialkoholní záchytné stanici Bulovka. Na záchytku byl převezen poté, co byl nalezen, jak leží opilý na ulici. Bylo mu naměřeno 2,6 promile alkoholu v krvi. Uznal, že musí zaplatit za pobyt a ošetření na záchytce 3000 Kč (podepsal dlužní úpis), jenže peníze nezaplatil, a tak jsou po něm vymáhány soudní cestou. Případ řeší senát Okresního soudu v Mělníku.
Proč soud nerozhodl, aby opilec zaplatil za pobyt na záchytce
Soudkyně Mgr. Tereza Pirklová věc nerozhodla a podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (Pl-US-36–21.pdf).
Ustanovení § 89e odst. 1 zmíněného zákona říká, že:
Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.
Pravomoc navrhnout Ústavnímu soudu zrušení určitého zákona nebo jeho části dává obecnému soudu Ústava ČR. Ust. jejího článku 95 odst. 2 říká, že: Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu.
Okresní soud v Mělníku tedy navrhl, aby byla zrušena právní úprava platby za pobyt v protialkoholní záchytné stanici. Zní to překvapivě. Ale podívejme se na pozoruhodné argumenty soudu.
Má být záchytka zpoplatněna?
Ceny za pobyt na záchytce jsou různé a nejsou regulovány
Ceny účtované za pobyt na záchytce se v různých městech liší a nejsou nijak regulovány. Není stanovena maximální výše poplatku. To není správné, tomu přitakávám. V návrhu jsou uváděny příklady cen z r. 2014. Základní ošetření stojí:
- v Brně 700 Kč,
- v Plzni 4500 Kč,
- v Olomouci 1600 Kč, pokud je zaplaceno na místě, jinak 2500 Kč.
Dále soudkyně v návrhu Ústavnímu soudu uvádí, že v Praze se změnila v r. 2019 cena z 1950 Kč na 3000 Kč. Konkrétní výši poplatku si v praxi stanovují jednotlivá zdravotnická zařízení.
Mimochodem v r. 2019 bylo v České republice 18 záchytných stanic a skončilo na nich 23 744 osob.
Přečtěte si také: Kdy vám projde řízení pod vlivem alkoholu?
Proč „zachraňovat“ toho, kdo to nepotřebuje?
Rovněž není rozlišeno, zda intoxikovaný (opilý nebo zdrogovaný) jedinec ohrožoval jen sám sebe, anebo také své okolí. To je rovněž dobrý argument.
Soudkyně uvádí, že: Zákon však s ohledem na poplatkovou povinnost nijak nerozlišuje, zda je osoba zachycena z důvodu, že bezprostředně ohrožuje sebe, či z důvodu, že bezprostředně ohrožuje jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek, což je zcela zásadní.
S tím, ať se to někomu líbí, nebo nelíbí, do určité míry souhlasím a domýšlím následovně. Opravdu není důvod „zachraňovat“ někoho, kdo má takříkajíc tichou opici, nikoho neobtěžuje, nikoho neruší, nic neničí, prostě se jen někde vyspí na lavičce. Mimo zimní období mu újma na zdraví asi nehrozí. Takového člověka snad postačí zkontrolovat, zda nemá třeba diabetický záchvat či jiné zdravotní problémy, a zjistí-li se, že je opravdu jen opilý nebo zdrogovaný, řekněme, že je vhodné jej ještě pro jistotu uvést do stabilizované polohy, aby se případně neudusil. A jinak mu dát pokoj.
Rovněž tak přijímám s pochopením poukaz soudkyně na nejednotnost a nezastropování výše poplatku. Další zdůvodnění návrhu a argumenty soudu můžete posoudit sami (Pl-US-36–21.pdf).
I když asi nelze se vším souhlasit, je návrh zajímavý.
Čtěte také: Máte nárok na odškodnění, když vám sebrali řidičák kvůli falešně pozitivnímu testu na drogy?
Péče na záchytce je zdravotní péčí, která má být přece bezplatná
V návrhu se uvádí, že lidé mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči. Podle zákona o specifických zdravotních službách je záchytka zdravotní službou poskytovanou člověku, který pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a ohrožuje sebe, někoho jiného, případně majetek a veřejný pořádek. Zpětně pak musí uhradit náklady.
Avšak lidé, kteří ohrožovali jen sami sebe, např. v chladném počasí v těžké opilosti leželi na ulici, by za pobyt na záchytce platit neměli, a to přesto, že si intoxikaci alkoholem přivodili sami.
Právo na bezplatnou zdravotní péči totiž mají i další lidé, kteří si poškození zdraví do jisté míry sami způsobili – třeba ti, kteří se neúspěšně pokusili o sebevraždu, případně pacienti s nemocemi z obezity nebo silní kuřáci s rakovinou plic. I to je zajímavý argument.
Pokud by měl zákon i nadále obsahovat povinnost zaplatit za pobyt na záchytce, navrhuje soud alespoň stanovit zákonem strop pro výši poplatku, aby neměl na plátce „rdousící efekt“.
Jak jsem již uvedl, souhlasím s požadavkem na regulaci poplatků, ale výraz „rdousící efekt“ mi přijde nepřípadný a hodně přepjatý. Na druhou stranu je však pravda, že člověk se může opít nebo zfetovat z důvodu třeba deprese, tedy duševního onemocnění. Takže ono to s protiargumentem, který lze očekávat („nemusel chlastat, kdyby nechlastal, nic by nemusel platit“), není zase až tak jednoduché. Ostatně i alkoholismus a toxikomanie samotné jsou nemoci.
Dále se uvádí, že na záchytkách často končí sociálně slabí či bezdomovci, kteří nejsou schopní poplatek uhradit. Praxe, kdy je těmto osobám účtován opakovaně neúměrně vysoký poplatek, jen jejich sociální situaci zhoršuje, uvádí se v návrhu pro Ústavní soud.
Tento argument nepřijímám, nelíbí se mi, aby cokoliv společensky nežádoucího bylo v podstatě omlouváno něčí ekonomickou a sociální situací – pravidla musí platit pro všechny, pro chudé i pro bohaté. Uvidíme, co na to vše řekne a jak rozhodne Ústavní soud.
Redakce serveru Měšec.cz se nemusí se ztotožňovat s obsahem názoru. Jde o odborný názor autora.