Jednou šlápnete mimo zákon a zpět vás společnost nevezme. Nezískáte ani práci

Paní Petra byla ještě před pár lety úspěšnou podnikatelkou. Vydělávala slušné peníze a na české poměry si žila velmi dobře. S jídlem ale roste chuť, a tak začala hrát nečistě. Několika lidem slíbila, že jim za velmi malé peníze zprostředkuje byt, ale k tomu nikdy nedošlo. Důvěřiví lidé zaplatili, ale bytu se nedočkali. Podvedených bylo více. Obrátili se na policii a ta paní Petru vzala do vazby. Nakonec byla odsouzena k dvouletému podmíněnému trestu s tím, že všem poškozeným musí samozřejmě škodu nahradit. To ale není tak jednoduché. Kromě toto, že sama nyní žádné finanční prostředky nemá, ji nikde nechtějí zaměstnat. Má totiž záznam v rejstříku trestů.

Uchazeči v praxi

Abychom viděli, jak složité nebo jednoduché je pro uchazeče shánění práce s nepříjemným škraloupem, vypravili jsme se na akci s názvem Pohovory na nečisto, které několikrát ročně organizuje nestátní nezisková organizace RUBIKON Centrum. V rámci akce, která byla tentokrát určena jen ženám, měly uchazečky možnost přijít a absolvovat během několika hodin sérii kratších pohovorů u několika zúčastněných zaměstnavatelů. S RUBIKON Centrem spolupracuje několik set zaměstnavatelů, kteří počítají s tím, že uchazeči o práci mají záznam v trestním rejstříku, ale není to pro ně překážkou.

Většina zaměstnavatelů je proti

S RUBIKON Centrem spolupracují ti, kteří jsou ochotní zaměstnat i někoho s trestní minulostí. Na trhu práce to ale není běžné. Podle Renaty Hovorkové, manažerky komunikace se zaměstnavateli, je na trhu práce zcela běžné, že 70 % zaměstnavatelů chce při pohovoru vidět výpis z trestního rejstříku. A 50 % zaměstnavatelů vyžaduje čistý trestní rejstřík. Jakmile tomu tak není, okamžitě uchazeče vyřadí, i kdyby měl 4 vysoké školy a skvělé doporučení od předchozích zaměstnavatelů. Což je paradox, protože člověk se záznamem v rejstříku trestů může být mnohem kvalifikovanější a zkušenější než uchazeč, který záznam nemá. I tak jej ale 50 % zaměstnavatelů odmítne. Ve 20 % případů pak zaměstnavatelé posuzují, kvůli čemu záznam v trestním rejstříku vznikl a podle konkrétní situace se rozhodnou, jestli to mohou akceptovat, či nikoli.

Chcete dělat manažera? Záznam nikomu nevadí

K velkým paradoxům dochází, když přijde na výběr profesí a činností, které jsou, či nejsou dostupné pro osoby s trestní minulostí. Pokud byste chtěli se záznamem v rejstříku trestů pracovat jako skladník, prodavač, doplňovač zboží, hlídač či na jiné nekvalifikované pozici, statisticky budete mít spíše smůlu. Na těchto pozicích je vyžadován výpis z rejstříku trestů téměř vždy, a pokud není čistý, máte smůlu.

Naopak u pozic manažerů můžete práci získat bez problémů, pokud máte kvalifikaci. Zaměstnavatelé počítají s tím, že uchazeči jsou kompetentní a často je ani nenapadne se na trestní minulost zeptat, uvedla Renata Hovorková pro Měšec.cz.

Ne všechny typy trestných činů jsou problém

Když už vám dá zaměstnavatel šanci a posuzuje každý případ individuálně, velmi záleží na tom, za co záznam v trestním rejstříku máte. Pokud jste byli odsouzeni za neplacení alimentů nebo v souvislosti s nějakou dopravní nehodou, jsou zaměstnavatelé mírní.

V případě, kdy jde o majetkovou trestnou činnost, jsou ale přísnější. U krádeží, zpronevěry, podvodu a podobných činností již mají se zaměstnáváním problém. Abyste se ale dopustili trestného činu podvodu, stačí, když si při žádosti o půjčku uměle navýšíte své příjmy, abyste dosáhli na lepší podmínky. Nebo když neuvedete, že máte již jiné půjčky u jiných institucí.

Příběhy jsou smutné. Lítost nikoho nezajímá

Paní Petra svých činů lituje a ráda by je napravila. O tom, co kdysi provedla, se jí mluví velmi špatně a místy má slzy v očích. Toho, co jsem udělala, lituji. Tenkrát jsem byla na vrcholu, měla jsem se dobře. Nic z toho jsem dělat nemusela. Zničilo mi to celý život. přiznává paní Petra smutně. Její motivace byla tenkrát jednoznačná. Chtěla více peněz. Místo toho se ale nyní potýká s tím, že nemá práci, a tudíž ani peníze na běžné žití nebo na splacení dluhů.

Paní Kristýna se pohovorů účastní také. Ve 14 letech se kvůli špatným rodinným poměrům ocitla na ulici. Útěk od reality jí v tehdejším věku poskytly drogy. A protože neměla peníze ani brigádu, začala pak drogy i prodávat. Za prodej a distribuci drog ji nakonec policie chytila a na půl roku umístila do vazby. Poté dostala podmínku na 3 roky. Práci hledala aktivně, ale setkávala se jen s odmítnutím. Zkoušela jsem kromě jednotlivých firem i pracovní agentury, ale nechtěli mě tam ani zaregistrovat. Řekli mi, že kdybych měla záznam za krádeže, tak jim to nevadí. Drogová minulost je ale velký problém, svěřila se nám paní Kristýna. Bez ohledu na to, že se touto činností už neživí, žádné omamné látky již mnoho let neužívá a chce žít normálně, zaměstnavatelé jí pomocnou ruku nepodají. Ať svých činů lituje sebevíc, chyby se někdy neodpouští.

Kdy dojde k výmazu záznamů?

Vymazání záznamu z trestního rejstříku závisí na míře provinění a trestu. Za nepodmíněný trest odnětí svobody se vám vymaže záznam v případě, že po výkonu trestu vedete spořádaný život:

• 3 roky, pokud trest nepřesáhl 1 rok,
• 5 let, pokud trest přesáhl 1 rok,
• 10 let, pokud trest přesáhl 5 let,
• 15 let, pokud byl uložen výjimečný trest.

Doba pro sledování spořádaného života začíná běžet od propuštění z vězení. Pokud vám byl udělen podmíněný trest, o vymazání záznamu rozhodne soud, který musí uznat, že jste se osvědčili. Takové rozhodnutí soud vydá do jednoho roku od konce podmíněného trestu. Pokud do té doby nerozhodne, dojde k vymazání automaticky.

O vymazání z trestního rejstříku ale musíte požádat sami, a to u soudu, který je místně příslušný podle vašeho trvalého bydliště.

Na vině je i neznalost zaměstnavatelů

To, proč se zaměstnavatelé brání přijímání osob se záznamem v trestním rejstříku, má často původ i v nedostatečné informovanosti. Podle RUBIKON Centra je velice častá reakce zaměstnavatelů ve stylu: Nechci zaměstnávat žádné vrahy. Zaměstnavatel samozřejmě z příslušného výpisu vyčte, na jak dlouho byl uchazeč odsouzen a podle jakého paragrafu, ale podrobné informace ve výpisu nejsou. Musel by si tedy aktivně vyhledat paragrafy a zjistit, co se vlastně stalo, že uchazeč skončil se záznamem v rejstříku. A to už někteří zaměstnavatelé neudělají. Jednoduše mávnou rukou s tím, že někoho se záznamem nechtějí.

Pouze pomalou osvětou pak někteří zaměstnavatelé zjistí, že uchazeč má záznam v rejstříku proto, že například neplatil alimenty. Což sice také není správné, ale na druhou stranu není důvod si myslet, že takový člověk bude špatným pracovníkem na pozici skladníka či doplňovače zboží.

Zákon neřeší, co bude poté

Zákony České republiky poměrně jasně vymezují, které chování je zakázané a co se stane, když zákon porušíte. Většinou, když se na to přijde, následuje trest. Pokuta, podmínka, vězení, to podle závažnosti vašeho prohřešku. Jakmile váš trest skončí, pokračujete dál ve svém životě a snažíte se už další pochybení nedělat. Není to ale tak jednoduché. Černý puntík v podobě záznamu v rejstříku trestů se s vámi nese ještě několik let poté, co se událost stala. A společnost mnohdy nezajímá, že jste jednou udělali chybu. Pro zaměstnavatele je uchazeč „se záznamem“ nežádoucí. A na to už zákon nepamatuje. Povinnost rozhodnout se pro uchazeče s trestní minulostí u nás není.

Podvádět, krást a ubližovat ostatním není správné. Za takové chování každému po právu náleží odpovídající trest. Otázkou zůstává, jestli je spravedlivé, že součástí trestu je pro mnoho lidí i záznam v rejstříku trestů, který často znemožňuje získání práce a začlenění do běžného života.

Na celou situaci má v posledních měsících vliv i nízká nezaměstnanost. Nedostatek kandidátů pomalu tlačí firmy, aby posuzovaly i jiné kvality než trestní minulost. Někteří zaměstnavatelé tak vlivem nedostatku pracovníků slevili ze svých požadavků a nabírají i ty, kteří mají záznam v trestním rejstříku.

Paradoxem je, že ti, kterým se podaří znovu získat práci, jsou v zaměstnání mnohem loajálnější. Vyplývá to z hodnocení zaměstnavatelů, které si RUBIKON Centrum po několika měsících od nástupu uchazeče do zaměstnání vyžádá. Tito lité také statisticky daleko méně získanou práci opouštějí a v 80 % případů zůstávají v práci déle než půl roku, což je maximální období, kdy centrum jejich situaci po nástupu monitoruje.